Ztracený na Sibiři

Téma gulagu samo o sobě zaručuje vysokou kvalitu. Filmařsky to však tak dobré není. Špatný střih, až směšně zahrané některé scény a nevyrovnané herecké výkony srážejí snímek do průměru. Postupem času se protínají dvě paralelní dějové linie. Příliš do sebe nezapadají. Občas dochází k celkové chaosu a neučesanosti scénáře. Škoda, mohlo to být lepší. (10.11.2009)

,,JAKOU ŠPIÓNSKOU ŠKOLU JSI VYSTUDOVAL? PŘIPRAV SE, ŽE SHNIJEŠ NA SIBIŘI“…. /// Jak řekli, tak udělali (soudruzi slovo držet uměli…). A tak Andrej putuje na místo, kde tatíček Stalin spojuje národy. Na 10 let. ,,JSEM LIDSKÁ BYTOST! JSEM ČLOVĚK!“ (v Rusku? Ti mrdá?!) Život v lágru – zajímavý, ale buď jsem totálně otupělej životem v ranným kapitalismu …. klidně by to mohlo bejt drsnější. Malá Lilka, láska k ženě doktorovi – není to idylka, ale nějak ke mně (ze mně) nejdou ty emoce. Drsný to asi je (né, je to drsnej život, nezlehčuju to…), dobří herci taky, jen to vostatní zdá se mi takový ,,zastaralý“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přišel dozorce a prej se mám sbalit. Kolyma čeká.. 2.) Zjistím, jestli i tady platí jinej Kraj, jinej mrav. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.10.2012)

Ačkoliv věřím, že skutečnost byla ještě o dost horší, i tak tenhle film ukazuje s velikou dávkou syrovosti a mrazivé působivosti zobrazení nelidských životních podmínek vězňů ve stalinistických koncentračních lágrech - gulazích. Hlavní hrdina - britský archeolog, uvězněný bez zjevné příčiny (jak bylo ostatně v Sovětské říši zvykem) - se musí vypořádat nejen s perzekucí ze strany dozorců, kteří byli neomezenými pány nad životem a smrtí každého uvězněného, ale také bojuje o život s těmi nejhoršími kriminálníky a vrahy za strany vězňů. Jeho přerod z muže s vizáží salónního džentlmena ve vyhublého a okolními vlivy otřískaného mukla je úžasný. Je také čitelně ukázáno, že političtí, neprávem odsouzení vězni, byli v gulazích považováni za mnohem horší sortu lidí, než ti nejhorší vrazi a násilníci. Nechybí ani tragická love story hlavního hrdiny s táborskou ošetřovatelkou. Před několika lety uvedeno na ČT2, v případě opakování je tenhle působivý film jasnou volbou. (15.01.2005)

Či už fašistické koncentráky alebo komunistické gulagy, totalitná moc sa vždy potrebovala takto chrániť. Po sovietskej perestrojke a revolučných rokov v strednej Európe i Rusi pociťovali potrebu sa umelecky vysporiadať zo svojou minulosťou. Vznikol zaujímavý príbeh, kde sledujeme osudy troch postáv - britského archeológa Andreja obvineného zo špionáže, lekárky Anny a dievčaťa Lilky. Sugestívne a pochmúrne poňatie filmu s dávkou nenávisti a zobrazení neľudských podmienok v gulagoch, kde neustále dýcha za chrbtom smrť, ostro kontrastuje s ľudskosťou, nádejou a láskou. Film sa vyznačuje charakteristickými dialógmi a ruským naturelom na aký sme zvyknutý zo starších filmov ( predpokladám, že si to tvorcovia ani neuvedomili - súčasné ruské filmy sú už viac zamerikanizované ) a hoci mi to sprvu vadilo, napokon som to ocenil. (21.11.2009)

Musím konstatovat, že pro mě byl tenhle film zklamáním. No ano stalinské gulagy na Sibiři a zvěrstva, které se tam děly, jenže nemyslím, že Ztracený na Sibiři tu hrůzu dostatečně zdůrazňuje. Kámenem úrazu už je pro mě na počátku Andrej anglický archeolog, který je do gulagu zavlečen a nemá problém se rusky evidentně domluvit ? Netvrdím, že to bylo špatné, ale u mě se žáden mrazivý zážitek nedostavil. Život mezi zajatci zloďěji a práskači je ovšem reálný. Některé scény jsou trochu chaotické, od Alexsandra Mitta jsem čekala velkolepější citový zážitek. /Pro mě osobně vyznívá lépe film Bílé peklo. / Možná by bylo lepší příběh situovat do pověstné Kolymy. Nepochybně lepší způsob zakončení by byl ku prospěchu celému zážitku z filmu. Takže jen 3*/ 60%. (20.01.2010)