Prázdniny v Římě

Pro mě nezpochybnitelně lepší než např.Snídaně u Tiffanyho.Největším kladem je jednoznačně křehce krásná Audrey Hepburn,ale bezesporu to neznamená,že by příběh za nic nestál.Vlastně je to úžasná lovestory,i když trochu naivní,ale zkrátka dokonalá.Takové filmy už dnes bohužel nevznikají.Díky Prázdninám v Římě jsem přestala zanevírat na staré filmy a začala jsem objevovat jejich kouzlo a Audryin talent.TOP (10.03.2011)

Jedním slovem krása. Jedna z nejlepších romantických komedií, co znám a také můj nejoblíbenější film s nejmenovanou herečkou. Tak do půlky se divák směje každou chvíli, pak sice tempo trošku poleví, ale to je způsobeno nástupem romantiky, což však vůbec nevadí, protože mezi kouzelnou Audrey Hepburn a sympaťákem Gregory Peckem to krásně jiskří a je fakt radost se na ně dívat ;-). S každým dalším zhlédnutím si říkám, jak dobře (a proti očekávání diváka) to Wyler ukončil, ale také mě čím dál víc mrzí, že to nebyl klasický...no, v každém připadě jsem na konci stejně dojatý jako poprvé, a to ne náhodou. (02.07.2009)

Znám křišťálovou studánku a toulky nocí bez spánku, v rytmu věčného města, kam vede každá cesta. Skvost jménem Římské prázdniny, hořkosladký a nevinný, září Audrey a Gregory, v nebesky čisté lovestory. Nejkrásnější pohádka, jakou jsem kdy viděla. Která dívka by nechtěla být princeznou, když Gregory Peck je princem? Proč jsem se nenarodila o pár /desítek/ let dřív?:) _____Scéna z tiskové konference: v jediném vzájemném pohledu se zrcadlí hlubší, dráždivější a jímavější city než ve všech sbírkách poezie, které jsem kdy četla... Ann: I don't know how to say goodbye. I can't think of any words. Joe: Don't try... (18.05.2007)

Svěží, vtipné, opravdové, podpořené vynikající hudbou. Současní tvůrci romantických matlanin by si měli tento film povinně pouštět na seminářích a z úcty k filmovým fandům neprodukovat nic, co by Prázdninám v Římě nesahalo alespoň po pás. I takový film by totiž v dnešní době vynikal, jelikož Prádzniny jsou skvostem. Love story za tři Oscary, bravo! (25.03.2009)

Romantický film s neromantickým koncem. Jsem ráda, že jsem se nenarodila v královské kolébce a na má bedra nebyly vloženy povinnosti vůči své zemi. Jsem nesmírně ráda, že jsem si mohla hrát s kým jsem chtěla, že jsem si mohla jet kam jsem chtěla a později, že jsem se mohla milovat s tím, do kterého jsem se zamilovala. Film jsem dnes viděla úplně poprvé a dlouho, předlouho jsem se na něj chystala. Audrey byla sluníčko a v roli křehké princezny, která se vzepřela rozvrhům a užila si svůj den jako anonymní žena, jí to nesmírně slušelo. Konec filmu ani nemá cenu moc rozebírat, protože ... dojemnější vyznání vzájemných citů, aniž by o tom mezi nimi padlo jediné slovo, jsem ještě neviděla. (Challenge tour 2015) (18.04.2015)