Na Větrné hůrce

Dosud nepřekonaná verze legendárního romantického příběhu se skvělým hereckým obsazením. Nejvíce mě zaujala Merle Oberonová v roli Kathy, jednak svým hereckým uměním, jednak svými nevšedními půvaby. Skvěle typově obsazená Kathy se stala (alespoň pro mě) nejdominantnější postavou filmu. Atmosféra je doslova neuvěřitelná a jak se vpodstatě zmiňuje POMO, i černobílá barva snímku napomáhá zvýšit kouzlo, kterým tato adaptace na diváka působí. Jedno z vrcholných děl kinematografie. (22.03.2003)

Nádherné zpracování krásného příběhu, kterému vévodí skvělé herecké výkony v hlavní roli s Laurencem Olivierem, jenž již v poměrně mladém věku dokazuje, jak je zralým hercem, který je perfektně vybavený přesně pro tyhle charakterní postavy. Vidět ho na jevišti muselo být úchvatné, ale i ve filmu je to paráda. Ještě že se snímky zachovávají. (28.08.2014)

Černobílým filmům zkrátka neodolám, je to jako otevřená kniha na stole nebo někde položená fidorka (hořká s čokoládovou náplní) nebo skvělý romantický příběh o hříčkách osudu a svízelích lásky... Tuto verzi Větrné hůrky jsem si kupodivu nechala na konec, ale nemá se na konec nechat právě to nejlepší? ___ I am Heathcliff. (01.06.2012)

Knihu jsem nečetl a tak můj komentář může být trochu mimo. Melodrama s některými silnými momenty (asi nejhezčí pro mne byla ta pasáž, kdy pianistka hraje na cemballo a setkají se pohledy Katy a Heatcliffa), ale nějak mi tam chybělao víc lyričnosti a poetiky. A především v tom filmu nebyl vůbec Bůh! Což se mi v příběhu 19. stol. zdá nepravděpodobné. Na mne ten příběh působí vysloveně depresivně a mladým lidem bych ho určitě nedoporučoval... (09.08.2020)

Nemám nic proti použití vlastní invence při zfilmovávání knih (naopak, lepší než otrocký převod), ale nesmí to probíhat stylem, jaký předvedly Wuthering Heights. Tzn. že se bez adekvátní náhrady vyhodí téměř všechny vedlejší zápletky a samotnou hlavní linii pozmění tak, že celý příběh téměř ztrácí smysl. Té obrovské lásce Heathcliffa a Cathy jsem nevěřila ani minutu, zvláště po její svatbě - kromě závěrečné scény (a to taky nepříliš) skutečně nebylo poznat, že by tihle dva byli "jedno tělo, jedna duše." Přispěli k tomu převážn typově velmi nepřesní herci, Laurence Olivier působí od začátku spíš jako moulovitý gentleman, po nějaké obroublosti či démoničnosti není ani stopy. Určitě bych ho neoznačila za ďábla v lidské podobě. Ve chvílích, kdy měl vyjádřit nějaké záporné pohnutí mysli (např. odpor, když se jej dotýká Isabela), nasadil pokaždé výraz duševně zaostalého člověka, kterému padá nalepené obočí. Merle Oberon je cukrová, svého chotě milující, panenka, žádná nespoutaná sobecká divoška, která se vdala jen pro lákavé pozlátko. Jediný moment, kdy mi Heathcliff a Cathy přišli jakž-takž uvěřitelní je krátký exkurs do jejich dětství, pak už je to jen horší. Vedlejší postavy na tom nejsou o mnoho lépe, ať už je to trapně střízlivý Hindley, s nábytkem splývající Edgar, nebo vypoulená Isabela. Všichni jen tak postávají (občas běží v záři zapadajícího slunce či v dešti) a nepřesvědčivě odříkávají své party. Hereckým výkonům odpovídá i prostředí - interiéry a zejména exteriéry jsou studiově nevěrohodné, od pohledu laciné a stejně, jako uřvaná a nepříjemná hudba, jen podporují můj negativní pocit z celých Wuthering Heights. (05.08.2007)