Kdyby radši hořelo

Sonda do českých vesnic. Krobot co věta, to perla. Kdo žije/žil na takové té typické menší vesnici se vcítí do spousty scének. Občas si zanadávame na černé, na politiku, zajdeme na zábavu, dáme několik piv v garáži. Je to dost krátké a díky tomu se nestihne ani příliš nudit, ikdyž ve druhé polovině jakoby lehce ztrácelo na elánu. Vy z toho cikána děláte málem Ježíše (14.09.2022)

Kdyby radši hořelo je hodně divadelní záležitostí. Odehrává se na omezením prostoru jedné zapadlé vesnice a na dění v ní se dokresluje jak fenomény dnešní doby dopadají na člověka, který žije někde na okraji společnosti v zapadlé vesnici. Motivy se zde střídají s neskutečnou kandencí. Namátkou zde najdeme fenomén migrace, chemtrails nebo jiné dezinformace a jejich dopad na obyčejný lid. Trošku průhledné. Nepobouří, ale také ani nenadchne. Takový výplňový film, který by chtěl mít asi větší satyrický dopad, ale daří se mu to tak nějak na půl. (25.09.2023)

„Můžeš počkat na Broňu.“ - „Prosim tě, snad dokážu pokácet strom, ne?!“ Neměl jsem od „filmu o pěti velikonočních dnech a úterním vystřízlivění“ příliš vysoká očekávání, přesto mě výsledek malinko zklamal. Už to spojení tragikomedie a satiry zde docela haprovalo. Snaha rýpnout si do malého českého vesnického člověka, kterého v tomto případě vystihují přívlastky jako omezený, umanutý, rasistický, xenofobní, vystrašený či konspiracemi snadno ovlivnitelný, by byla poměrně sympatická. Jenže tady platí, že záměr byl dobrý, provedení už trochu drhlo. S myšlenkami, na které tvůrci narážejí, se dá snadno ztotožnit a uznat jejich trefnost, ale mně se nepozdával způsob, jakým to prováděli, který mi místy přišel skoro až primitivní, dělající z postav filmu neživé karikatury (a třeba Krobota jsem v takové roli vidět nepotřeboval). Snímek má i pár úsměvných momentů (z nichž vede groteskní milostná scéna s octem), ale na tragikomedii je jich docela málo. Vychází mi z toho slabší průměr. „Lidi už ničemu neuvěřej.“ - „Lidi sou blbí, uvěřej všemu.“ (26.02.2023)

Nečekaně funkční spojení empatické naturalistické lidovosti v duchu Jaroslava Papouška a stylu Takešiho Kitana s jeho deadpan humorem nasáklým melancholií a zpracovaným po vzoru komiksových stripů ve statických záběrech orientovaných přímo na kameru. A k tomu suchá zábava, která správně mrazí. Plus extra body za skvělé řešení podkresu závěrečných titulků (zůstaňte do konce). (17.06.2022)

Islámský terorismus made in Česká republika. Tento film sponzorovala politická strana SPD, její předseda (Pi)Tomio Okamura a především její aktivní podporovatel Jaromír Balda... Celkem originální celovečerní debut hlásící se k odkazu tzv. Československé nové vlny (akorát bych tam ovšem ocenil taky Papouškovi či Formanovi naturščiky a vyhnul se profesionálním hercům a známým tvářím), žánrově usazený někde na pomezí společenské satiry, vesnické tragikomedie a absurdní frašky, průhledná alegorie, artové a festivalové vyznění, hodně chytrý scénář (z té samozvané domobrany hasičů a skinheadů celkem mrazí), po formální stránce dominují statické záběry (to mi asociovalo tvorbu Aki Kaurismäkiho), které několikrát zamrznou do jakéhosi živého obrazu, místy tedy opravdu zajímavá práce s kamerou (třeba opakované reverzní změny ohniska z druhého plánu, tedy celku krajiny, na herce v prvním plánu), komorní až minimalistický charakter, pomalé tempo vyprávění... Prostě Divoké včely z Díry u Hanušovic...tentokrát ale i s politickým podtextem... (08.09.2022)