Žena za pultem

A kdo si všímá života prodavaček (a zedníků, uklízeček, učitelů, číšníků atd.) dnes? Upřímně, seriál je tendenční pitomost, ale ti herci, ti herci...kde jsou dnes? Navíc, i scénář o práci prodavačky v sedmdesátých letech 20. století, za hluboké totality mi připadá hlubší, než současné "skvosty", kterým nechci dát odpad jen proto, že mi připadají tak hloupé, že se na ně ze zásady nedívám (tím oceňuji práci hodnotitelů, kteří u nich trpí, jen aby je mohli spravedlivě ohodnotit). O kvalitě herců není třeba už vůbec pochybovat - podívejte se na obsazení tohoto seriálu (i když, jak moc byli nuceni zde hrát?) a nějakého seriálu z přelomu století... (05.12.2010)

Je tam vedoucí a pár dalších ve straně a taky plné regály kvalitního zboží. Já socialismus zažil, takže si moc dobře pamatuju, že ve srovnání s tehdejší sámoškou je Lidl nebo Kaufland luxusní ochod se šarmantní obsluhou. Tolik zhriba k propagandě. Hlavní problém seriálu je nuda. Zápletky s prošlým vlašákem mě opravdu k obrazovce nepřikovou. Jediný bod je za postelovou scénu Švorcové s Haničincem. Po tom člověka přejde chuť nejen na sex, ale i na jídlo. (21.10.2007)

Bez ideologickyho nanosu, docela zajimave vystavenej serial, rovnomerne se soustredici jak na mikrosvet prodejny, kde ma kazda lidska soucast nejakej osobni pribeh,, tak na zivot hlavni hrdinky. S kazdym rokem je to porad zajimavejsi studijni material. Herecky to taky neni uplna traga, i kdyz prijmout Svorcovou jako symbol emancipovanyho zenstvi, za kterym se jen hrnou chlapi, neni uplne snadny. Ale teda chvilema to je propagandisticky fakt hard a slyset z Mensikovejch usi, jak rozbijel kapitalisty, fakt boli. Ze to pak zobrazuje totalne fiktivni antirealitu socialistickyho hospodarstvi, samozrejme nejde zapomenout. (08.03.2014)

Několik let a takový skok? Inu, mýlil jsem se. Je zvláštní sledovat, jak Dietl tak roztomile zkouší věci, které byly na západě normální (časové postupy ve vyprávění, ústřední postava, kolem níž se vše točí) a je jasné, že míra ideologie je u různých děl jiná, za ty roky mám za sebou poprvé třeba i Pláteníky a jim podobné, takže mé rozhořčení nezastínilo úsudek. Co ze záporů zůstává, je naditej obchod, všeobecné starostenství strany (Jiřina) a Vláďi (Menšík) o všechny okolo a hlavně ta prvně zmiňovaná, opravdu se nechce věřit, že by po ní všichni chlapi tak jeli a za to může plamenné recitování na prvního máje ze všeho nejméně. (16.09.2010)

S ohlasem na polistopadové takéseriály typu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ profesionální kvality ŽENY ZA PULTEM jen vyniknou. Herecké výkony - nejen ten Švorcové - jsou v tomto srovnání vysoce nadprůměrné; objevují se dokonce i osobité zjevy a kreace (Hana Maciuchová, Kateřina Burianová) i výkony hvězdného standardu (Dana Medřická, Bohuš Záhorský, Vladimír Menšík). Pohádka o vlídném socialistickém obchodě se náhle stává živým, podněty a objevnými ohledy dýšícím dílem. Jakoby i umělecký kafemlejnek mohl mít tvůrčí momenty. I varovné srovnání může někdy - bohužel - zářit. Pro demokratickou filmovou a zejména televizní tvorbu je to charakteristika víc než výstražná. A nejen to: seriál má i výrazný gendrový přesah. Poctivé dramatické řemeslo čas od času přidává i tvůrčí záblesky (smíření řeznice a skladníka). Tento seriál si zaslouží rozhodně víc než odpadové zlámané hole. (05.05.2011)