Cirkus Humberto

Cirkusácká sága plná taškařic a akrobatických čísel, ovšem laděna spíše pošmurně do tragických událostí a právě v tom je síla tohoto seriálu. Za nejlepší díl považuji už hned třetí. Smrt Calra Humberta a Bernharda Berwitze jsem v dětství málem obrečel. Další smutné scény jako akrobat co se vrátí z války bez nohy, nebo jak Petr Berwitz po mrtvici naposled drezíruje na vozíku lipicány ,mně docela dojímaly. Taky skvělý je táta Malina v podání Josefa Kemra. Snad co bych vytknul je (ne)stárnutí některých postav a výběr herců jako potomků, například Oldřich Vízner hraje syna Jaromíra Hanzlíka a poslední tři episody by se klidně vešly do jedné. Při sledování seriálu vždy přestávám nadávat na cirkusy i když to co provádí zvířatům je neodpustitelné a proto do opravdového cirkusu nikdy nevlezu jen do seriálového. (03.09.2008)

Právoplatná součást našeho televizního rodinného stříbra, ale stejně si neodpustím pár výtek. Obsazení některých herců nepovažuji za příliš šťastné (jak mohli do role Heleny obsadit tak nevzhlednou a nesympatickou ženskou !? - na druhou stranu z Němců zahrál pořádně snad jen Werner Possardt) a některé dějové skoky mi přijdou příliš násilné (postavu Vaška měl IMHO hrát mezi Pavlem Mangem a Jaromírem Hanzlíkem ještě někdo). I tak je to ale nezapomenutelný seriál s nádhernou výpravou, výtečnými hereckými výkony (Haničinec, Kemr, Postránecký) a nadpozemsky krásnou melodií Karla Svobody, u které se mi vždy derou slzy do očí (stejně jako v závěru poslední epizody). 85%. (03.06.2013)

Cirkus Humberto není nejlepší český seriál, ale rozhodně se mezi ně řadí. Výborná adaptace románu Eduarda Basse s vynikajícími hereckými výkony. Jeden z posledních seriálů doby totalitní ale taky jeden z posledních filmařsky poctivých seriálů, stavějících na kvalitním scénáři, výborné režii a výtečných hereckých výkonech herecké elity, která se na seriálu zůčastňuje. (26.03.2009)

Je potěšitelné, že ČT u příležitosti 60. let od zahájení televizního vysílání zařadila tento seriál do svého programu. I když jsem ho viděla už několikrát, dala jsem mu s radostí přednost před současnou seriálovou nabídkou konkurenčních televizí. Tato výpravná rodinná sága z atraktivního cirkusového prostředí, postavená na skvělých výkonech naší herecké špičky za působivého hudebního doprovodu Karla Svobody, se Františku Filipovi moc povedla. Škoda, že se toho pan Bass nedožil, určitě by byl s převedením svého románu do filmové podoby taky spokojen. Jedinou skvrnou na kráse je necitlivé obsazení německé herecké matróny do role Helenky. Ukazuje se, jak důležitý je výběr herců, kteří kromě výkonů a fyzické vhodnosti pro přidělenou roli, by si měli získat i sympatie diváků. U mne tedy holka nezabodovala. (09.04.2013)

Slavný román Eduarda Basse, oslava "malého" češství prostých lidí naší národní minulosti převodem do filmové řeči neutrpěl. Naopak. Jeden z nejlepších představitelů televizní formy hraného filmu, opřený o koprodukční materiálové zdroje, předvedl jeden ze svých nadprůměrných výkonů. Z takto připraveného východiska se rodí celá galerie vynikajících hereckých výkonů vesměs překonávajících své prozaické předlohy. Platí to o Haničincově Karasovi starším, Hanzlíkovu Vaškovi Karasovi, , Bartoškově Burešovi, Kemrovu Malinovi a v tom seznamu by bylo možné pokračovat. Téměř donekonečna. Přehlédnout nelze ani další přínos Bassova díla. Je jím důsledná a úspěšná rekonstrukce středoevropské identity živnostníků, cirkusových a pouťových umělců desáté múzy pramatky moderních uměleckých žánrů a jejich pestrého a měnivého světa. Láska k lidovým vrstvám prostupuje dílo někdejšího komika, který sám byl jejich produktem a nezaniká ani ve vynikající adaptaci, jež - jsouc sama tvůrčím činem - ještě rozmnožila bohatou škálu tohoto všedně nevšedního světa. Výsledkem je vděčné dílo přístupné bez všech omezení pro děti všech generací. Nejen těch českých a německých, jimž bylo určeno. (27.08.2007)