Triumf vůle

Není pochyb o tom, že Triumf vůle patří mezi nejvýznamnější propagandistická díla v dějinách filmu. Nejen Pepa Goebbelsů se mistrovsky činil v této oblasti. Idylické záběry na architektonické dominanty v Norimberku za doprovodu Wagnerovy hudby, jásající davy u Adolfova řečnění, noční demonstrace osvětlené pochodněmi apod. Vše pečlivě zrežírováno, nicméně pozornost na sebe strhávají především úryvky projevů různých významných nazi pohlavárů. V některých záběrech až mrazí při pomyšlení, kam tato ideologie směřovala o 4 roky později. Negativní dopad na diváka i nespornou kvalitu dokumentu zastiňuje příliš dlouhá stopáž. (08.09.2020)

Když pominu celou "nazi ideology" a beru to jen jako dokument, pak můj dojem: nic moc, nuda. Jakýkoliv dokument o mužích třetí říše, který dávají pravidelně na primě je stokrát zajímavější. Když vezmu v potaz "nazi ideology" tak jsem neslyšel nic jinýho než stupidní nacionalistický blábolení, neustále opakování slov "Mír", "Říše", "Fuhrer" a furt dokola. Neni nic nudnějšího než sledovat "politické" debaty nebo jako v tomto případě propagandu. Hitler prostě lidem nasliboval hory doly, mazal jim med kolem huby a "normální" lidi, jak mají ve zvyku, mu to na to skočili a spolkli mu to i s navijákem. Ani Hitlerův záveřečný projev jako "zlatý hřeb večera" mě nezaujal , nebylo to ani k smíchu ani k pláči, prostě jen děsná nuda. (07.11.2009)

Technicky dokonalé, monumentálne, podhľady jednotlivcov, nadhľady más. Záznam oslavy 6. zjazdu NSADP, alebo ako je tá skratka. To znamená striedanie záberov z rečníckeho pultu, námestí a štadióna. Bohužiaľ pri takmer dvojhodinovej stopáži tento prístup začne pôsobiť monotónne, až nudne. To hovorím odhliadnuc od obsahu, ktorý by mal dodnes slúžiť ako memento, čo sa stane, ak moc vezme do rúk silná osobnosť v časoch ťažkej hospodárskej krízy, v časoch, ktorá dala v Nemecku nový rozmer pojmu inflácia. Nemeckú chudobu vtedajšej doby samozrejme nevidíme, Triumf vôle nie je ničím iným ako propagandistickým dokumentom. Tak ma napadlo, čo sa stalo, ak niekto z Hitlerjugend potreboval ísť počas prejavu na WC a nachádzal sa niekde uprostred masy. Bol potom zastrelený? Vôbec by som sa nečudoval. (27.09.2014)

Jelikož jsem si v poslední době oblíbil film Pád Třetí říše a začal přispívat do jeho parodického univerza na YouTube, těšil jsem se na porci Hitlerových velkohubých projevů a řvaní. Bohužel, Triumf vůle působí jako dokument ze sjezdu NSDAP poměrně nudně a monotónně, seč se Riefenstahl snažila dodat nazi-boybandu šťávu používáním nestatické kamery a jiných na tehdejší dobu neotřelých technik a záběrů. Jinak význam tohoto dokumentu pro posílení pozice nacistů je nesporný, už jen z toho důvodu, že Hitler měl neuvěřitelné štěstí na dobu, ve které uskutečnil přeměnu Německa v agresivní totalitní stát. Pomocí filmu a rozhlasu mohl snadno manipulovat masami a nebyl již odkázán na šíření tiskovin, takže se jeho myšlenky mohly dostat i k nejnižším vrstvám obyvatelstva. Jinak pokud jde o příčiny vzestupu nacizmu, často omílaná reakce na hospodářskou krizi a porážku Německa v I. světové válce představuje jen bezprostřední příčinu. Obecnější příčinou byl přechod k modernímu pojetí světa vůbec a vyexponování vize lineárního směřování dějin. To má svůj původ již v 19. století, v době nacizmu však mechanizace, odlidštěnost a víra ve správné směřování lidského rodu (dominance germánské rasy) dosáhly svého vrcholu. (673., 11. IX. 2011) (11.09.2011)

Ty lidské zrůdy věděli dobře, co a jak dělají. A Triumf vůle splnil svůj účel v tom smyslu, že nejen tehdejším německým fanatikům, ale i všem budoucím nezasvěceným generacím zdůrazňoval a zdůrazňuje, kam až může jeden národ v celém svém generačním rozsahu dojít, když se nechá strhnout nelítostným nacionalismem a pocitem vlastní nadřazenosti. A zatímco tehdy sloužilo toto poselství coby nástroj upevnění nacistické moci a vrchol důmyslné propagandy, nyní funguje naopak jako důležité varování a snad i poučení. Nehledě na to, jak propracované nebo jednoduché schéma dokument má, svou sílu a podnětnou historickou reflexi si zachová už navždy... (09.03.2016)