Režie:
Jan HřebejkKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Matěj KroupaHrají:
Martin Myšička, Vincent Navrátil, Eliška Křenková, Robert Nebřenský, Jiří Lábus, Josef Prouza, Petr Prokop, Matěj Ruppert, Jiří Maryško, Jiří Bábek (více)Epizody(6)
-
Provaz (E01)
-
Spící lodě (E02)
-
Splacený dluh (E03)
-
Sekta (E04)
-
Asijská růže (E05)
-
Asijská růže - zlomená květina (E06)
Obsahy(1)
Seriál v režii Jana Hřebejka kombinuje thriller s tradicí české kriminální komedie. Váhy v rukou Spravedlnosti jsou někdy natolik zatíženy korupcí, že viník odejde od soudu bez trestu. Děj scenáristů Janka Kroupy a Jana Drbohlava přivádí na scénu partu mstitelů, kteří postrčí kola pomyslných božích mlýnů dopředu. Vždyť jak se zpívá ve známém spirituálu: „Chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem!“ Pokud nejde usvědčit vrahy, podvodníky a násilníky z činu, který spáchali, co jim nastražit past? Nachytat je na jiné jejich slabosti: na jejich pocit nadřazenosti, beztrestnosti, nepostižitelnosti, na jejich chamtivost a ochotu zkoušet stejné špinavé triky zas a znovu. Kriminální zápletky jsou kořeněny humorem a nadsázkou. (Česká televize)
(více)Recenze (80)
Krimi komediální seriál reportéra Kroupy a rejži Hřebejka jede podle jednoduchého schématu: nejprve je ukázaná nespravedlnost, která je často inspirovaná skutečností ( to je občas vážně mrazivější část ), pak nastoupí tým mstitelů v čele s expolicistou Myšičkou a provedou zinscenovanou pomstu, kdy nakonec záporák dostane co zaslouží. A na závěr to divákům tupě ještě jednou vysvětlí. Námět dejme tomu, ale provedení je jakési suchopádné většinu času nudné. Jenom poslední dvojdíl mne regulerně pobavil. ()
Celkově hodnotím jako průměr, i když potenciál měl seriál větší. Jsou tam místy velmi vtipné momenty, Robert Nebřenský je dle mého stále nedostatečně ceněný herec. Martin Myšička také hraje poměrně s nadhledem a jeho role je velmi uvěřitelná. Někdy ale přejdou dialogy a pointy do totální křeče a vtip je pak spíš k ošívání se, než k zasmání. Počáteční neotřelý nápad (i když takový seriál Hustle z roku 2004 pracuje s dost podobným schématem) trestat ty, na které světská spravedlnost nedosáhne, se postupně okouká a kvalita dílů má dost sestupnou tendenci. Hlavní hrdinové k dosažení nepochybně ušlechtilých cílů systematicky obcházejí zákon, ale jejich morální reflexe takové jednání je vlastně natolik nízká, že jim ve výsledku divák vlastně ani nefandí. A na Elišku Křenkovou už asi nechci koukat v jiném seriálu nebo filmu - po několikáté potvrzuje, že je herečkou jedné polohy/jednoho výrazu a je to dost otravné. ()
Myšička je jako zásadový policajt Fajt super, Křenková hraje jako obvykle velmi věrohodně a esteticky sama sebe a Navrátil nehraje nic, byvše při tom sympatický. Problém s Božími mlýny nemám ani tak proto, že často nudí a pasti na zákonem nepotrestané pachatele jsou naivní. Bůhví proč mě iritovalo sledovat veřejnoprávní produkci z pera investigativního novináře, sugerující v zemi s nevalnou vymahatelností práva, že to nějakým zázrakem dobře dopadne. Nemístný optimismus, eskapismus, propaganda nebo prostě drzost? ()
„Bylo to na hraně, ale….“ Na hraně mezi thrillerem, krimikomedií a fraškou, ale... Bývalý policista Fajt v podání Martina Myšičky předvádí místy docela ztěží uvěřitelné kousky a kejkle, přesto se při nich místy člověk docela i slušně pobaví a samozřejmě ho přitom i zahřeje u srdce, že aspoň na televizní obrazovce se boží mlýny opravdu otáčí... ()
Taková malá televizní pohádka na dobrou noc pro dospělé. Martinovi Myšičkovi ta role sedla. Líbil se mi v ní. Chvilkami mi připomínal Holmese. Asi to bylo těmi dýmkami. Je to sice hodně naivní, ale mně zajímalo, jak ty zločince vždycky dostanou a taky čím. Podobná organizace by se určitě šikla i v reálném světě. ()
Galerie (104)
Zajímavosti (41)
- V epizodní roli padělatele se v závěru dílu objevil pražský kavárník a performer Ondřej Kobza. (Tisbejsky)
- Vila Mistra Ezechiela (Bořek Slezáček) se nachází na Černé hoře 2826/17 v Dejvicích. Navrhnul ji architekt Stanislav Fiala. (sator)
- Text k ústřední písni „Mlýny“ napsal český zpěvák a kontrabasista folkové kapely Spirituál kvintet Dušan Vančura, který však 16. dubna 2020 náhle zemřel. Píseň je tak věnována jeho památce. (rublik05)
Reklama