Augustin Berger

Augustin Berger se narodil 11. srpna 1861 v Boskovicích jako Augustin Ratzesberger do rodiny Jana a Anny Marie Ratzesbergrovým jako čtvrté dítě. Přerušil studia na reálném gymnáziu a učil se xylografem. Ovšem, i proti vůli otce a s požehnáním matky, po prvních drobných hereckých příležitostí v Aréně Na hradbách se rozhodl natrvalo k divadlu. K tanci se soukromě zdokonaloval též u baletní mistryně Marie Hentzové. Nakonec odešel z xylografické dílny a první angažmá nalezl v Teatro salone italiano v Praze (1876 – 1877), kde ho dále vyučoval baletní mistr Giovanni Martini. S Martinim odjel do Kristiánie, dnes Oslo (1877 – 1878). Poté se stal sólovým tanečníkem ve Stavovském divadle (1878 – 1881) a nakonec ve společnosti Mrs. Aeney projel Paříž, Toulouse a Miláno (1981 – 1883). Učil se Conradiho a Barbariniho. Po pohostinských vystoupení v „Černohorcích" a „Vilému Tellovi" se stal sólovým tanečníkem (1883 až 1900) a po odchodu Václava Reisingra baletním mistrem (1884 – 1900) pražského Národního divadla, dále byl baletním mistrem a choreografem v Hofoper v Drážďanech (1900 – 1910), ve Varšavě (1910 až 1912) a vrátil se opět do Národního divadla v Praze jako baletní mistr (1912 – 1923) a choreograf (1918 až 1923).

Aktivní uměleckou dráhu zakončil v Metropolitní opeře v New Yorku (1923 – 1933), odkud odešel ze zdravotních důvodů do penze. Dále však pohostinsky pracoval jako choreograf pro Národní divadlo v Praze, v dalších českých a evropských městech... V ND také často režíroval („Louskáček" aj).

Často byl zván pro choreografickou spolupráci i do evropských divadel: „Prodanou nevěstu" ve Vídni (1892 na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě, 1893), Berlíně (1893), Varšavě (1895), Olomouci (1901) a opět v Berlíně (1915), „Míšenský porcelán" v Miláně (1903), „Grand Spectacular Balet Carmen" v londýnské Alhambře (1911), „Andersena" v Berlíně (1915).

Kromě toho aranžoval taneční scény a živé obrazy pro dobročinné večery a slavnosti, spolupracoval s filmem a kabaretem („V garderobě" pro Červenou sedmu v roce 1918). Dokonce Berger nastudoval balet na ledě „Veselá loutka" v berlínském Admiralpalast. Jeho první ženou byla tanečnice Národního divadla Giulietta Paltrinieriová (1866 – 1889).

I jeho dcera Božena Bergerová (1886 – 19??) se krátce věnovala tanci a vnuk Jaroslav Berger (1916 až 1983) byl taktéž sólista baletu Národního divadla. Byl i autorem několika operních libret („Štědrovečerní sen", „Bajaja", „Rokoko" či „Pohádka o nalezeném štěstí").

V začátcích byl uznávaným tanečníkem, jenž upoutal svým mladistvým elánem, temperamentem, hbitostí, akrobatickou mrštností a dobrou technickou průpravou. Zatančil např. Otroka („Excelsior"), Poetu („Královna loutek"), Coppélia („Coppélia"), Prince Jaroslava („Labutí jezero"), Dona Juana („Kamenný host") či Poetu („Královna loutek"). Ovšem více se realizoval jako choreograf a baletní mistr – založil baletní školu, vytvořil baletní soubor, nové umělce...

Využil nové jevy z ciziny. Ve dvaadvaceti letech dostal úkol, jenž se mu podařil – on založil v Národním divadle samostatný a pravidelný baletní soubor. Berger je pokládán za zakladatele moderního českého baletního umění. Často uváděl repertoár vídeňských a italských scén. Ve svých choreografiích se snažil o efektní, překvapivou, nápaditou podívanou, s nákladnými kostýmy a velkým množstvím účinkujících. Stál za velkými a stylovými balety.

Ovšem tento způsob byl překonán a i kritika si přála, aby využil menší pompéznost a hlubší procítění hudby a její dramatické funkce. Dále však pokračoval ve svém a byl brzy považován za přežilého. Ovšem jeho význam zakladatele českého novodobého baletu je neotřesitelný (př. „Popelka", „Excelsior", „Fandango", „Day – Sin", „Labutí jezero", „Prodaná nevěsta" i „Česká svatba").

Na rozhraní 10. a 20. let se dokonce dvakrát dostal do české němé kinematografie jako herec. Po muži v nedochované SNĚŽENCE Z TATER (1919) Olafa Laruse – Racka si zahrál titulního bankéře Fuxe ve snímku ÚNOS BANKÉŘE FUXE (1923) Karla Antona s titulní Anny Ondrákovou. Pak si již Berger, téměř šedesátiletý, dvaadvacet let nic ve filmu nezahrál. V roce 1884 založil při Národním divadle baletní školu (je žákyněmi byla Anna Korecká, Helena Štěpánková či Zdenka Zabylová).

S našimi předními zpěváky a herci pracoval jako choreograf i zdokonalovatel pohybového projevu na pohybových a tanečních scénách v operách a činohrách. Vydal memoáry „Paměti Augustina Bergera" (1942). Herec, tanečník, choreograf a baletní mistr Augustin Berger zemřel 1. června 1945 v Praze ve věku nedožitých čtyřiaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour