Zajímavosti (25)
- Bydlel také na Malé Straně čp. 183, Thunovská ul. 16. V Hartigovském paláci přespal jednu noc i Adolf Hitler při návštěvě Prahy 15. září 1939, protože v té době sloužil dům jako německé velvyslanectví. (sator)
- Byla po něm pojmenována planetka s oficiálním číslem 1841. (Duoscop)
Zapomenutý atentát (2023)
- V záběrech ze sídla gestapa (v hlavní hale hned po vstupu do budovy) je možné si všimnout dvou artefaktů ze současnosti. Jde o 2 busty v pozadí záběru – Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Dále o zakrytou plastiku „Zákoník“ od Vladimír Preclíka, na kterém visela vlajka nacistického Neměcka. (tommahol)
Čekání na Masaryka 2: Masarykův gambit (2021)
- Finální Masarykův (Vojtěch Šustr) proslov je sestaven ze skutečných výroků Tomáše Garrigua Masaryka. (Swu)
Šarlatán (2020)
- Jan Mikolášek (Ivan Trojan) dokázal z lidské moči rozpoznat, co danému člověku chybí. Jeho ordinací prošlo údajně až 5 milionů pacientů, ze známých osobností například T. G. Masaryk, Olga Scheinpflugová, Max Švabinský, Martin Bormann a Antonín Zápotocký. (raininface)
Čekání na Masaryka (2019)
- Při závěrečných titulcích zní píseň „Ach synku“ z toho důvodu, že se údajně jednalo o oblíbenou píseň Tomáše Garrigua Masaryka. (Swu)
Hovory s TGM (2018)
Masaryk (2016)
- V jedné z úvodních scén je smrtelné lože Tomáše Garrigue Masaryka umístěno na Pražský hrad, nikoli do Lán, kde bylo ve skutečnosti. (MessiM)
Zločin v Polné (2016)
- Herec Karel Roden se na roli T. G. Masaryka dlouho připravoval. Po dohodě s uměleckým maskérem Martinem Valešem si nechal růst vousy tak, aby úprava do Masarykovy podoby byla co nejvěrnější. „Společně s cvikrem, účesem a dobovým oblečením byla jeho podoba dokonalá. Jeho vizáž se připravovala vždy asi hodinu. Jeho vousy se pokaždé znovu zastřihovaly, dobarvovaly a poté se napalovaly železem, což byl dobový způsob úpravy vousů," popsal Jakub Fürst, mluvčí České televize. (rakovnik)
Zločin v Polné (2016)
- Karel Roden si v krátké době zahrál jak Tomáše Garrigua Masaryka v Zločinu v Polné a i jeho syna Jana Masaryka ve filmu Masaryk (2016). (Cheeter)
Havaj 5-0 - Životní pojistka (2014)
- Na konci epizody je vidět fotografie Tomáše Garrigue Masaryka. (ElBartocz)
Hořící keř (2013)
- V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří Jana Palacha (ve filmu Lukáš Černoch) následovali. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo v ČSSR o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo. Nejznámějším z nich je Jan Zajíc, který se sám podepsal jako "pochodeň č. 2" a který se upálil 25. února v průchodu domu na Václavském náměstí. Ani on, ani nikdo z dalších lidí, kteří se počátkem roku 1969 upálili, se ale s Janem Palachem takřka jistě neznali a nebyli členy žádné organizované skupiny. Jména některých dalších jsou: Josef Hlavatý (který zemřel 20. ledna na pomníku Tomáše Garrigue Masaryka v Plzni), Evžen Plocek (jenž zemřel 4. dubna 1969 v Jihlavě) a Michal Lefčík (upálil se v Košicích 11. dubna 1969). S výjimkou Josefa Hlavatého se ale informace o jejich činech na celostátní úrovni omezila jen na několikařádkovou zmínku v černé kronice Rudého práva. V zahraničí se v návaznosti na Palachovu smrt 20. ledna 1969 v Budapešti v zahradě Národního muzea polil benzínem a zapálil Sándor Bauer, šestnáctiletý student průmyslové školy. Zemřel v nemocnici po třech dnech. V dubnu téhož roku se pokusil upálit lotyšský student Elijahu Rips, který čin - zejména díky rychlé pomoci kolemjdoucích - přežil. (PATTXA)
Upíří deníky - Fifty Shades of Grayson (2013)
- V čase 20:08, kdy spolu mluví Damon (Ian Somerhalder) se Stefanem (Paul Wesley) o Enzovi (Michael Malarkey), si lze všimnout obrazu Tomáše Garrigua Masaryka za nimi. (Marsy83)
Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana (2013)
- Miloš Zeman se rozhodl navázat na T. G. Masaryka, který jako poslední president pronesl vánoční poselství místo novoročního projevu. (MekGajvr)
Rytíři ze Šanghaje (2003)
- Při natáčení filmu v Karlových Varech využil Jackie Chan (Chon Wang) místní Císařské lázně a stal se tak zřejmě poslední osobností, která zde využila císařskou koupelnu, ve které se koupal třeba i Tomáš Garrigue Masaryk a řada předních politiků i jiných osobností z první poloviny dvacátého století. (mar48)
Člověk proti zkáze (1989)
- Film se natáčel ještě za existence socialistického Československa. To, že mohl vůbec vzniknout, bylo díky politickému tání z Ruska. Do té doby byly historické postavy Karla Čapka (Josef Abrhám), Tomáše Garrigue Masaryka (Svatopluk Beneš), a spisovatele a novináře Ferdinanda Peroutky na indexu. Zatímco Masaryk a Čapek se mohli ve filmu vyskytnout, postava Ferdinanda Peroutky byla zakázána. (Lucas87)
Rychlé šípy (1969)
- Televize byla každoročně bombardována marně tisíci žádostmi o reprízování seriálu. ČsT zdůvodňovala, proč seriál nemůže vysílat havarijním stavem negativů nebo nenávratnou ztrátou některých dílů, což se později samozřejmě ukázalo býti informací nepravdivou. Hlavní důvod, proč seriál vadil, bylo jméno autora Jaroslava Foglara, který byl spojován se skautingem a ten s první republikou Československou a prezidentem Masarykem. Později byla záminkou emigrace představitele Široka Jana Třísky. Tyto kostrbaté důvody cenzury jsou dnes jen těžko pochopitelné. (sator)
Zločin v šantánu (1968)
- V 10. minutě filmu se lze v novinách dočíst o 82. narozeninách prezidenta Tomáše G. Masaryka. Film se tedy odehrává v roce 1932. (Anglicankaaa)
Sedmilháři (1967)
- Strýcem autorky rozhlasových i televizních Sedmilhářů Jindřišky Smetanové byl Antonín Schenk, osobní tajemník T. G. Masaryka. Ve druhé polovině 50. let začal psát tajně, do šuplíku, své paměti. Vydány byly pod názvem „T.G.M.: Proč se neřekne pravda“ až v roce 1996, a to zásluhou právě jeho neteře. V roce 2013 (necelý rok po smrti Smetanové) je jako audionahrávku vydal Český rozhlas (čte Ladislav Mrkvička). (apokar)
Zem spieva (1933)
- Film vznikol pod záštitou Matice slovenskej s finančnou spoluúčasťou Ladislava Koldu a prezidenta Tomáša G. Masaryka. (Biopler)
Herec
Filmy | |
---|---|
1920 |
Za svobodu národa |
Účinkující
Pořady | |
---|---|
2010 |
Hledání Masaryka |