Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (126)

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

Scifi příběh s rozpolceným hrdinou, hozeným do neznáma, zachraňující svět a princeznu. Tedy příběh, který už byl tisíckrát zpracovaný, ale přesto se v kině dětská dušička ve mně tetelila blahem. Četla jsem předlohu, a tak vím, že se z ní vykřesal dobrý scénář zbavený všech anachronismů, které by dnes fakt neobstály. Herecké obsazení dobré, T.Kitsch mě v upoutávkách moc neoslovil, ale ve filmu mile překvapil, 3D - spokojenost, hudbu obvykle beru jen jako kulisu, ale tenhle soundtrack jako jeden z mála už mám doma. Takže když to sečtu, dávám s chutí 5*. Tak nějak pořád nemůžu pochopit všeobecnou averzi k filmu. Už jsem viděla spoustu jiných, v podstatě blbějších filmů, přesto všeobecně líp přijímaných.

plakát

Hvězdný prach (2007) 

Miluju Gaimana, autora předlohy. Jeho knihy jsou jedinečné, a proto jsem moc ráda, že se předloha podařila víc než skvěle přenést do filmu a přidat tam i něco navíc. Shakespeare v podání R. De Nira je úžasný, zlovolnější čarodějnici než je M. Pheiffer jsem taky dlouho neviděla. Třešničkou na dortu je úchvatný hudební doprovod.

plakát

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970) 

Jedna z nejlepších českých parodií. Jedna hláška střídá druhou, ale všechny jsou nesmrtelné. Tenhle film si pouštím pořád dokola. My všichni jsme Gogo.

plakát

Čarodějův učeň (1977) 

Když jsem ho viděla jako malá, bála jsem se, ale chtěla jsem se bát znova a znova. Příběh o Krabatovi v nejlepším zpracování, které jsem kdy viděla a které nikdo nepřekoná.

plakát

Vikingové (1999) 

Pokud někdo koukal na Vikingy jako na historicko-dobrodružný román, tak nízké hodnocení i dokážu pochopit. Ale já tohle fantasy dobrodružství viděla až v TV nezatížená názory ostatních, připomnělo mi klasické příběhy Sword and sorcery (no jen ta magie tam není) a líbilo se mi. Čtyři hvězdičky si zaslouží.

plakát

Faunův labyrint (2006) 

Předcházela ho zajímavá pověst a jiné filmy od režiséra jsem v té době neznala. Film mě v kině doslova přikoval do sedadla. Je to pozvolna vyprávěný emocemi nabitý příběh, přičemž je na divákovi, aby si nakonec vybral, čemu chce věřit. Hudební doprovod se člověku zaryje do paměti. Jednoznačně film roku.