John Carter: Mezi dvěma světy

V Disney z toho chceli mať druhého Avatara, úprimne povedané James Cameron je vizionársky režisér, ktorý Pandoru stvoril špičkovo, ale u mňa aj tak vyhráva John Carter. Aj napriek tomu že efekty miestami pokrivkávajú, tak zas na niektorých miestach sú maximálne uberkvalitné. Príbeh je pútaví a asi iba po necelej hodinke stratí dych na 10-15 minút. Priznávam, pristihol som sa že som si vravel, to je klišé, to je hrozný patos, no aj vďaka Taylorovi a výbornému záveru som bol uspokojený. Komerčný neúspech je nezaslúžený. Tržby filmu TU! (19.05.2012)

// Distribútor: Buena Vista // Počet premietajúcich kín v USA: 3,749 // Otvárací Víkend USA: $30,180,188 // Človek, ktorý nedokáže oceniť scf-fi - fantasy žáner či audio-vizuálne efekty sa jednoducho pri tomto filme nemôže baviť. Drvivá väčšina sa sťažuje, že John Carter je len mix niekoľkých filmov, ktorý automaticky znižuje dojem z filmu, čo je celkom od veci, pretože aj samotný Avatar bol mix filmov. Ja som sa bavil a to mi stačí...... 75% (13.07.2012)

Dějově nijak překvapivá, ale vizuálně ohromující pohádka se skvělou hudbou, nesympatickým hlavním hrdinou a vcelku příjemným humorem. Nevím, jestli má cenu psát o tom, co všechno John Carter (ne)vykrádá, protože jeho děj je zkrátka vyprávěn pomocí známých, lety a miliony čtenářů a diváků prověřených, postupů, které, přiznejme si, od sci-fi / fantasy už tak nějak čekáme. Mezi nejlepší scény patří první kroky na Marsu a vůbec celá ta následující část, v níž se Carter seznamuje s Tharky a která má atmosféru Lawrence z Arábie (no vážně!), dál se mi velice líbila velkolepá bitva prostříhaná flashbacky, no a závěr zrovna tak. Suma sumárum se Andrewu Stantonovi podle mého názoru první hraný film vyvedl o dost lépe než kolegovi Birdovi, jehož Mission: Impossible - Ghost Protocol mě tedy velice zklamala. (15.11.2012)

Hollywood je místem neomezených možností a nejbizarnějších střetnutí. Kovbojové a vetřelci moc nevyšli, inu, proč na diváky nezkusit Manekýny a bílé opice… Velkým plusem tohohle nepřiznaného remaku Tureckých Hvězdných válek je schopnost sebeironie v zárodečném stavu. Vtípky na vlastní účet problematizují (ovšem nevylučují) přijmutí pozice bytosti intelektuálně vysoko čnící nad předkládaným brakem. Neustálé zajímání Cartera je pro každý případ shozeno hned zkraje, hrdinova neznalost nového prostředí tvůrcům umožňuje situovat jej na úroveň marťanských batolat a „rozskočným“ akčním scénám vzhledem k vysoké technické úrovni spíše prospívá, než ubližuje, že Stanton používá živé herce, jako kdyby šlo o animované postavičky. Ze stejného důvodu je nejzábavnějším „hrdinou“ nepřetržitě naspeedovaný, půltunový čokl. Načasování zlomových okamžiků důsledně podle příručky pro začínající scenáristy, prkenné herectví a fast foodové filozofování s prosvítající snahou ospravedlnit masové vraždění (jaképak cavyky, když jde o dobrou věc a chudáka bijce pohání osobní trauma) současně lehko poslouží jako munice těm, kdo považují současnou žánrovou kinematografii USA za zlo srovnatelné s vybitím bizonů a vymyšlením Facebooku. V důsledku se střídavě můžete bavit tím, jak si film uvědomuje a neuvědomuje svou hloupost. Po pravdě, nenacházím dostatek racionálních argumentů, abych z nich mohl vytvořit štít k odrážení připomínek těch, kdo budou Johna Cartera považovat za slaboduchou slátaninu. Ty dvě hodiny velkolepé zábavy a vzpomínání na četbu dobrodružných klukovských románů z dědečkovy knihovny mi už ale nikdo nevezme. Také díky nostalgii jde protentokrát stranou nelibý pocit z informace, že něco tak průzračně pokleslého muselo stát 250 milionů dolarů. 80% (07.03.2012)

Zábavná oddychovka se správňáckým hlavním hrdinou. Taylor Kitsch je fakt dobrej a John Carter je díky němu cool. Příběh je takovej instantní mix všech velkolepých hitů moderní doby. Film nepůsobí vůbec lacině. Je to opravdu vysokorozpočtová podívaná hodná vidět v kině, ale všichni tam nosej debilní kostýmy, jak z porna a princezna si o nějakou pouštní prznitbu úplně řiká. Nejvíc mě bavily ufonský mimina a žábopes. (09.03.2012)