Maniax

Nesnáším jumpscares a tady to se mnou málem švihlo. V seriálu jich moc není, vlastně si nevybavuju skoro žádný, ale tenhle mě položil. :D

Naprostá špička v seriálové tvorbě. Asi nejdelší kamerový záběr bez střihu (i toho skrytého), co jsem kdy viděl, ale zároveň se toho na obrazovce děje tolik, že si člověk ani nedokáže představit, kolik to stálo plánivání a úsilí. Klobouk dolů, tohle se jen tak nevidí.

Nechápu to množství honimírů, co jim tenhle seriál přijde jakože fakt dobrej, ale hele... dobře pro vás, aspoň to má nějakej smysl! Jinak je to samozřejmě příšerná sračka, která nejen, že nerespektuje předlohu, ale ona si s ní vytírá prdel. 7 řad? To jsem zvědavej.

Líbil se mi meta humor, sebereflexe, fan service, a celkově obraz světa a Matrixu po tom ,co se Neovi stalo na konci Revolutions. Nelíbila se mi kamera, devádesátkový kamerový efekty, nepřehledné souboje, zbytečné cute elementy a natahované romantické momenty. Hudba překvapivě až na jednu malou výjimku totálně nezajímavá a nevýrazná. První dvě třetiny jsem to vlastně i celkem žral, poslední třetina to dost zazdila. Ale...mohlo to dopadnout hůř.

Audiovizuálně naprosto strhující, a už vím, jak zní "ohlušující ticho". Takovýhle kinozážitek jsem neměl od ... já vlastně ani nevím. Blade Runner byl místy na podobné úrovni, stejně tak Inception nebo Dunkirk, ale tady je to skoro až hypnotický. Chvílema jsem si připadal, jako kdybych na Arrakisu skutečně byl. Tohle neumí jen tak někdo. Denis je geniální estét. Bohužel, co se týče příběhu, nebo spíš scénáře, tak tam to dle mě trošičku hapruje. Je nutné říct, že poslouchám audioknihu, a skončil jsem přibližně v části, kde skončil film, takže jsem tím docela zkriplen. Kniha je pomalá, hraje si s niternými monology, jemnými náznaky a vybroušenou rétorikou. Tím trpí hlavně první polovina filmu odehrávající se v Arrakeenu. Film jede, a nezastavuje. Nenechá vydechnout. Tam, kde je v knize přes několik desítek stran scéna u večeře s místní smetánkou, kde je vidět korupce a prohnilost a obtížnost úkolu zvládnout vládu Arrakisu politicky, film jede nezastavitelnou rychlostí a dávkuje za burácivé hudby jednu scénu za druhou. To je podle mě trošku škoda, a trpí tím hlavně postavy, jejich prokreslení, motivace a hlavně vztahy mezi sebou. Na druhou stranu je to skutečně imerzivní a vtáhne to do děje a hlavně do prostředí pískem ošlehané Duny. Dle mě to nemá moc smysl vidět jinde, než v IMAXu. Na televizi to bude čtvrtinový zážitek. Ale to už je tak nějak u Villeneuva zvykem. Chci víc a chci to hned.

Ok, tentokrát je to o dost víc na vážnější notu (což neznamená, že bych se nesmál). Nicméně Dave je prostě unikátní, a to, jak umí míchat vážná témata do neskutečně kontroverzních a politicky nekorektních vtipů je geniální. Příběh s Daphne je dojemný, smutný a zároveň plný optimismu. Stejně jako tenhle celý speciál. Kdo si po tomhle pořád myslím, že je Dave homofob, transfob nebo jánevímcofob, tak je hlupák. Pokud má Dave z něčeho fobii, tak je to hloupost, arogance, a chronická neschopnost se zasmát.

Je to strašná fekální prasárna, ale někdy člověk potřebuje hodit mozek do hajzlu a nechat se bavit řitním polipem, který postupně přebírá kontrolu nad celým tělem. 3.5/5

Lepší, než jsem čekal. CGI je tam trochu moc, ale celkově hodně fajn oddychovka a comeback. Tohle můžu.

Megalomanský, velkolepý, rozmáchlý, ale zároveň drtivě komorní přímočarý příběh o jednom rozkazu, který dokáže zachránit stovky životů. Po skončení filmu jsem si připadal, jako kdybych to martyrium a následnou katarzi se Schofieldem prožil také. Naprosto geniální kamera nenechá člověka vydechnou, hudba hrozivě duní, emotivně pláče nebo nedočkavě tiká, a když už se střílí, člověka to nutí zalehnout a zacpat si uši. Krásně vykreslená byla chladnost válečná mašinerie, kde rozkaz znamená rozkaz a zkrátka není čas na zbytečné otázky a popovídání si nad hrnkem horkého čaje o tom, že válka je vůl. Film je prostý jakéhokoliv patosu či romantizace. O to víc vyčnívá scéna v Écoust ve sklepě, kde Scho potká ženu s dítětem. Možná je to tím, že jsem sám relativně čerstvě táta, ale ta scéna mě dostala. V recenzích se často zmiňuje, že je 1917 film o ničem, že scénář je triviální a jde tam o jednu jedinou, ve své podstatě jednoduchou věc - dostat věc z bodu A do bodu B. Podle mě je v tom naopak největší síla filmu, protože takhle si to jako naprostý laik představuji. Ne zrovna tohle, jelikož dramatizace rozkazu v tomto filmu je očividná, ale spíš obecně - tady je rozkaz vojáku, tak plň. A voják plní, umírá nebo ne - je to úplně jedno - a mašinerie okolo jede dál. Udělal jsem obrovskou chybu, že jsem na tom nebyl v kině. Mendes je bůh, Deakins génius.

Nemělo se to jmenovat The Yennefer? Yennefer je totiž hlavní postavou seriálu. Má tu svůj origin a má tu největší arc. Díly, které se zabývaly pouze zaklínačem a jeho zakázkami byly slušný, ale jeho screen time byl tristní. Marigold byl skvělej, asi nejpovedenější castingová volba. Celkově to nebyl takovej hnoj, jakej jsem čekal, ale udělali z toho šílenej maglajz, a to nemluvím pouze o samoúčelném a naprosto zbytečném skákání v čase. Příště - více zaklínače, lepší efekty, míň Yennefer a hlavně a to především míň tlustejch černochů v kyrysu. Jo a když je ten seroš tak hrozně politicky korektní, není trošku politicky nekorektní dávat do rolí trpaslíků liliputány bez jakýchkoliv úprav? 3/5, ale se zrezlým mečem. Ďas aby to spral.