Phex

Zabaléné je to hezky, ale proč nedokážeme natočit čistý žánrový film ? To musíme všude přimíchat poselství, nebo přehnaně zdůrazňovat, že můj film účtuje s tou naší hroznou minulostí? O tom jsem přemýšlel při cestě z kina. U filmu Ve stínu vše začíná skvěle (dobová detektivka), aby to končilo trapně (lacině patetická agitka). Tvůrci měli zůstat u jakéhosi českého LA Confidential a více se soustředit na promyšlené rozvíjení detektivního motivu, místo toho tam příliš násilně cpou antikomunistické poselství. By the way...když už chtěli udělat film jako poctu lidem, které komunistický režim perzekuoval, neměli si jako hlavního hrdinu vybrat policajta kriminálky z roku 1953. Tou dobou tam totiž nějací prvorepublikový pózéři s velkým srdíčkem už nepracovali...

nejapné, kdyby jste se dozvěděli aspoň něco nového z historie, takhle si jen klepete na čelo kam všude američani narvou bibli a ježíška

V době studené války se (i) Střední Amerika proměnila na hřiště, kde se utkávají dva protichůdné světonázory. No a protože to je dvorek USA, tak Reagan boys do toho tady šli tak nějak víc naplno (jak víc - uvidíte v tomhle filmu). Sověti asi měli po kubánské krizi přeci jen trochu strach a Fidel na vše nestačil. Hustokrutopřísný film o poctivé novinařině na hraně sebeobětování, díky nemuž jsem Olivera Stona definitivně přidal do své režisérské toptenky. ....Pokud by chtěl někdo mermomocí do tohodle regionu, doporučuju návštěvu Belize. Jinak je to všude (pokud cestujete volně s krosnou) dost o hubu.

Čelisti + Péťa Čtvrtníček a vona je to píčovina...U Enšpíglova komentáře jsem se zasmál víc než u celého tohodle filmu (i když čestná vyjímka: "Ta tvoje hra na chytrýho nemá vítěze, ale ty to moc dobře víš..." stojí za zapamatování).

Jen snůška Twainem inspirovaných anekdot bez silného jednotícího prvku. Ani to proklamované nerozlučné klukovské přátelství jsem tam nijak nepozoroval. Tvůrci si to taky zbytečně zkomplikovali, že to celé přenesli do dob začátku století. Ty Twainovské příběhy se mohli odehrávat i v současnosti a ušetřilo by se na kostýmech a výpravě.

V zemi kde vrcholovou hokejovu soutěž hraje i poslanec jejího parlamentu se na seriál z hokejového prostředí musela těšit půlka národa. Obzvlášť, když ČT svůj produkt podpořila masivní reklamní kampaní. Výsledkem je ale pouze mix Místa nahoře a Dlouhé míle. Z toho prvního si bere (tvůrci měli asi strach, že hokej by 10 hodinových dílů neutáhl) řadu vedlejší nehokejových postav a motivů ze "současného života" (sázení, korupce, nevěra, drogy, sprejeřina) z toho druhého pak hlavní linii - konec kariéry, úspěšného sportovce. Zápletky jsou stejně jako chování postav příliš jednoduché, naivní a předpovídatelné. Asi nejsrandovnější je jak pan hokejista Krol přijde o všechny peníze a padne tak hluboko, že dělá pingla a pak jde dokonce i na pracák.

Takovéto dětské filmy už asi dnes nikdo nenatočí. Dospělí se v něm skoro nevyskytují a když, tak jen v jasných škatulkách (rigidní, chápající, pomstichtivý,...). Lokální charakter sběru odpadu v lese partou kluků nese základní envi poselství (ta mravenčí práce to byla a je dodnes hlavní náplní hnutí Brontosaurus). Ty vyšší mety o zkaženém vzduchu a otrávených řekách se objevují jen v textech doprovodných písniček L. Filipové (bojovali a bojují s nimi spíš Greenpeace a další nadnárodní nevládky).

Nějak poslední dobou přirovnávám filmy k jiným...no Hrubeš a Mareš to je taková česká Truman show. Bohužel o poznání nudnejší. Komediálnost je postavené na jediném ubohém - bavit se na úkor retardovaných jedinců. Má to ale jakoustakous pointu, takže za dvě hvězdy.

Film o snaze změnit poměry komunistického režimu zasazený do špinavé továrny. Katalyzátorem děje je mladý inženýr Čáp (Jan Slovák), který nastupuju do svého prvního zaměstnání a od jednoho z pokrokových náměstků dostává úkol na snížení emisí, které továrna produkuje. To by ale ohrozilo plnění plánu. Proti je další z náměstků, zároveň velitel lidových milicí (Jaroslav Dušek). Tohle všechno už tu ale jednou bylo a skončilo to pro Čápova předchůdce nedobře (přeřazení z oddělení vývoje do kotelny)...do jeho dcery se Čáp zamiluje. Potud vše ok - příběh mě bavil, ale prostředky, kterými je divákovi servírován už tolik ne. Kdyby film nebyl muzikálem a ubralo by se na absurditě, bizarní grotesknosti a rádoby symboličnosti bylo by líp (nebo spíš fajn). Sečteno - i sklepy můžou nesednout. P.S.: řada hlášek z tohoto filmu se objevuje v rané tvorbě Pavla Haranta

Trapně slaboučký pokus o navázání na úspěch filmu Bony a klid. Pan producent se zkrátka trefoval do kvality, jejímž vrcholem jsou asi Playgirls.