Phex

Fričův režijní rukopis dělá z 60. let v ČR léta čtyřicátá. V porovnání s jen o šest let později natočenou krimi Poklad byzanstského kupce tohle působí strašně fádně a prkeně.

Detektivka z šedesátých let no: vtipná, hravá, trochu potrhlá. Každopádně Exner v nejlepší formě.

Jeden z hlavních protagonistů kanadského Beverly hills - seriálu Dawsonův svět Joshua Jackson, se sn/maží v téžké dramatické roli...Prvoplánovitost reklamy na Kanadu, kde mají např. největší sochu dinosaura, nebo největší fajfku chabě smíchaná s proprietami z Klepání na nebeskou bránu. Raději vynechte.

Podobný děj má i film Sny o Zambezi, který byl natočen o devět let později. Společné mají hrdinu i prostředí - mladý kluk co už ví co je vězení, zároveň motorový závodník, hledá cestu ke "správnému" pohledu na svět a své místo v něm. Obojí má také ne úplně šťastný konec. Toto se mi zdálo o něco silnější.

Špičkově obsazené drama z nejbouřlivějšího historického období Francie - pád Bastilly až znovurestaurování Bourbonovců a v něm mistr intrik Fouché, který přežije vše a ještě mají vládci pocit, že bez něj by to nešlo. Škoda mluvených vstupů od R. Lukavského, které spojují co by v kulisách kavčích hor asi natočit nešlo, to je snad má jediná výtka.

No hraje si to na seriál ze života, ale je to de facto komunistická moralitka. Tohle se projevuje skoro ve všem. Langoš se vrátí k debilním rodičům, Potměšil opustí starší svobodnou matku, protože pije, Duchoslav má patku a náušnici a tak je nepolepšitelný atd. Hlavně je to ale vidět na motivu Vaculík a ženy: Vaculík se vychrápe s nádhernou manželkou Marka Ebena a má to spontání drajv. Ovšem on místo aby dal přednost svému srdci a vysral se na holku s kterou chodí osm let a je to přechozený vztah, její nemastnost se projevuje hlavně v omýlání hlášky "Martine když já nevím" nakonec téhle puťce dá přednost, protože je těhotná. Takže co ? Vztah z povinosti protože tam je dítě vs. zkusit to s šuknou, která tě baví víc...

na ostravskou odnož čt je to nadprůměr

Vodopád trapnosti. Proti Brunovi, který naprosto trefně paroduje chování celebrit a považuju ho za nejlepší Cohenův film, je tohle fakt píčovina.

Kdyby to nebylo podle skutečnosti dám o jednu hvězdu méně.

Jediné dva brazilské filmy, které znám jsou toto a Město bohů. Z obou asi věru nemají radost úředníci brazilského ministerstva cestovního ruchu.