karlee

Taková legrácka bez pořádné zápletky, ale jo, proč ne, nakonec je to možná dobře. The best of Japp.

Vynikající film prolínající několik žánrů. Natočeno s nadhledem, odlehčeně, děj je správně nepředvídatelný, stejně tak chování postav. Je pravda, že detektivní příběh zcela neobstojí při srážce s logikou, ovšem na rozdíl od Hitchcocka (se kterým srovnává řada dalších komentářů) Truffaut žádou logiku nepředstírá. Jen si hraje a utahuje si ze sebe i z diváka, třeba když lehce shodí happy-end.

Docela dobrý film, nebýt přemrštěné délky, dám i o hvězdu víc. Negativa jsou zřejmá: černobílé postavy, předvídatelný děj, první půlhodina by chtěla prostříhat.. Naopak se mi dost líbily scény z ringu, i když mi tento sport přijde trochu ujetý.

Herci se mi líbili prakticky všichni (kromě té staré služebné), jmenovitě zmíním Kikinčuka, Pavlatu a Žilkovou, ovšem hra se mi zas tak dobrá nezdála. Politickou satiru já moc nemusím.

Natočené je to možná hezky, ale i tak je to trochu kravina. Neříkám, že podobné historky do filmu nepatří, ale měly by se brát trochu s nadhledem. Ale jak vidět, na většinu diváků film působí, na mě teda moc nefungoval, spíš jsem se nudil a občas zakroutil hlavou. Taky hudba se mi moc nelíbila, taková moc explicitní, jak ze školního koncertu ("teď tam dáme romantiku, ták, a teď uděláme trochu napětí, ták"). No, nějak si s mistrem nerozumím, jen Severozápadní linka se mi líbila.

Vynikající japonská road movie plná specifického humoru, mně tento druh humoru dost vyhovuje. Z mého pohledu tedy mohl omezit dojemná místa, ale i dojetí je tady servírováno v naprosto přijatelných dávkách. A k tomu chytlavá mellodie na piáno, tu jsem si pískal ještě celý večer.

S ohledem na ukázky jsem se bál hereckých kreací a citového vydírání, ovšem bylo to celkem příjemně civilní a uvěřitelné, snad jen pár dialogů bylo trochu řekněme sporných.

Vytknout není co, jasný plný počet, ke chválení bych vypíchnul vynikající Emmu Černou (ze které úplně čisí hrdost německé ženy, např. když si zapaluje retko petrolejkou) a hudbu JSB.

Jeden z nejlepších dílů, příběh na Agathiny poměry poměrně důvěryhodný, i když např. smysl závěrečné seance jsem nějak nepochopil, taky finta s bonboniérou je trochu pochybná (resp. chybělo mi vysvětlení, asi jsem natvrdlý). Nicméně Hastings je ve formě a sází jednu hlášku za druhou, slečna Lemonová je efektivní a Poirot samolibý, jak má být.

To mě příjemně překvapilo, velmi příjemná oddechovka. Jiřinka už je někdy v rolích pomlouvačných tetek pochybných způsobů a nedbalé inteligence otravná, ale tady (a v ještě lepší Svědkyni) jí to sedlo. A navíc je i ten kriminální případ zábavný.