CliffLee

Juliette Lewis zpívala všechny své písně sama.

Příběh napsal James Cameron, první představa ho napadla po vynesení rozsudku nad Rodney Kingem 29. dubna 1992.

Earlova automatická pistole ‘‘Earl Junior‘‘ je Glock 18C.

Na DVD naleznete i alternativní konec.

Více než 400 000 lahví nápojů a piva bylo použito jako kulisy během přestřelky ve skladišti.

Matthew Modine se ucházel o roli Ala, ale Alan Parker ho raději obsadil do role Birdyho.

Ve filmu si měl původně zahrát malou roli i Danny Glover, ale nakonec byly scény s ním vystřiženy.

Birdyho pravé jméno nebylo nikdy odhaleno (také nebylo nikdy odhaleno v původní novele).

V novele, které film inspirovala, sloužili vojáci ve 2. světové válce, to bylo ale pro účely filmu změněno na Vietnam.

Některé dialogy ze soudní síně zazněli i u skutečného přelíčení.

Scénárista T. J. Mancini získal oficiální přepis výpovědí u soudu, a poté je přidal do dialogů v soudní síni.

Soudní proces, kterým je film inspirován, byl vyřízen v roce 1998, což bylo 10 let po prvním zaregistrování a více jak 20 let po začátku obtěžování.

Některé z žen stojících v závěrečné scéně ze soudní síně, byly skutečné žalobkyně.

Název filmu pochází z alba ‘‘Strange Days‘‘ od The Doors a cover verze titulní písně z tohoto alba je k slyšení v průběhu filmu.

Skupina hrající na ulici ke konci filmu jsou Skunk Anansie, hrají píseň ze soundtracku.

Podle Matthew F. Leonettiho byla velká většina filmu točena v noci a to 77 nocí z 80 naplánovaných natáčecích dní.

Největší výzvou pro kameramana Matthew F. Leonettiho a jeho tým bylo decentně osvítit sedm bloků táhnoucí se Sunset Boulevardu, jen tak mohli souběžně natáčet obě strany, podle událostí co se odehrály.

Postava náčelníka LAPD Strickland je založen na skutečném náčelníkovi LAPD Darylu Gatesovi.

Písně, které zpívá Juliette Lewis, napsala a složila P. J. Harvey.

Kapela hrající v klubu je Season to Risk z Kansas City.