andrii

Soumračná sousoší, sodomie, nejen na souši. Na sítnici (s)oka. Stěny, stíny, steny. Salutování kostýmní. Stimulantů sychravé p(r)ózy, scén bez sluncí. Salónů stržených silonek, snězených sendvičů. Stezkou Shakespearů svérázných slastí. Sytý sumář solných soust, i dávno smytých míst.

A pak rovnou. "Z kopřiv" velkoměsta za práh "ráje" duchen, no krapet, krapet více skřípajících prken. Začíná kapírovat ruch dvorků. Kaprálův frak kasírovat situační prak.

Ducha, být odteď v bytě "v tichu tepla deček," nesdílí.

Podařená to žena, podařený to muž, kteří se udělali pro sebe. Měli prst na spoušti osudové příležitosti. Nechali vyznít obraz dýchánku lože, v jiném složení. Pojistili si akt šarády christieovského vzezření. Podělili se o (vý)chod (z) vroucích vod, rentiérství "po styku." Hitchcockovské "orgasmy."

Nestrpí odklady. Děje krutě rudé. Charónův pobočník, mistr bryskní smrti. Jeho brokovnicové obklady, bronzové "řezbářství" tváře uleví od nadvlády nálad nečlověčího zúžení. Albínské hlavy tyranie.

Krajinu s deštníky teď zaujímá výsluní. Kabaretních kabátníků, "someliérů" pásem, s pointami za pasem. Stoupenců mrholících bytostí, mlhavé poetiky.

V kruhu pozemském. Blízká setkání třepícího se druhu, se zastřeným nebeským, který spustil ji(skr)né role(ty). Ty zasáhly, zalehly vše, co (do)žene, nejde k duhu člověka.

Sofistikovaná neeuforie Afrodité ve vztahu k formě. Žádná norma románků. Jen poctivý román, postupně z(a)pracovávající citový tón.

"Rozkmotření toreadoři" pikniku barev. Mezi fialkami, renetami, košíkem trnek. Kvůli konzistenci koření, na  konstantu kořenů? Ale kdeže. Meditativní světlice zastavených prostředí. Atmosferické výřezy jako z pohlednic, malebně vzdušných výrazů.

Jeho nejvyšší uzavřenost vykazuje zkamenělost. Zakazuje otevřenost, (k) přízemí, a proto šel, šel od čerta k čertovi. Ležérní pěší, v kaftanu krkavčím.  Neználek, s rancem otázek.  V bludišti bez poradní nitě. Z(a)držován služebníky fantoma. Rozkličovat zámotek ale zákonitě znamená. Poznat  pouze královstvíčko poddaných, sešlost šedi, nikdy vhodné mazivo na lešení po, vyleštění vrcholové mysli. Lákán jest, zaměstnán odrazem neviditelnosti. Prolomit vychytralé brány bludu. Neodrazen utajeným obrazem kmenového klíčníka, jménem panovníka řádného odrazu panoptika, žel k vlastní zkáze. Ležet v zemi zapomenutých.  Ukázněně.  Navždy. Na tom si dali záležet.