Bloody13

Ano, tohle opravdu neni nic pro starý fotry nebo dokonce páprdy v plenkách a s popelníkama místo očí. Tahle filmiáda neni zkrátka pro masy, spíš pro vyvolený. Sice pomalu plynoucí, ale s narůstající stopáží stále vyhrocenější hororové drámo, co nespoléhá jen na Farrellovo charisma, (skoro) svlečenou Kidmanku a snad ze samotnýho pekla příchozího spratka Keoghana, ale hlavně na zábavnější formu Sophiiny volby a celkem depresivní hudbu. Takže podivnost, ale mně fakt sedla. Jo a konečná stopáž viděný verze neni sto devět, ale dokonce 121 minut.

Zkoušel to Arnie v Rudym horku, zkoušel to i Sly v Tango & Cash. Nikdo z nich je však s takovym úspěchem nenapodobil. Murtaugh s Riggsem jsou očividně jenom jedni. Nejlepší policejní dvojice chrlí nejlepší hlášky v nejlepší Smrtonosný zbrani. Ano, je to tak. Zatimco jednička nás spíš seznamovala, pokračování už posílá tuhle dvojku do nemilosrdnýho kolotoče akce-hlášky-akce-hlášky, aby nás v závěru spokojeně "odnegrovalo". Plus poprvý v sérii se tu objevuje ukecanej kulomet Joe Pesci, prcgumovník, bomba na hajzlu a bradavky Patsy Kensit. Jo a nesmim zapomenout na nejhnusnější (rozuměj nejlepší) záporáky. Tohle už nemůže bejt lepší! Prostě kult, kterej spolehlivě funguje i po dvacátý.

A máme tu další vybíjenou z kanclu. Tentokrát za ní nestojí upíři ani vládní experiment, ale další podělanej virus, co z lidí vytváří vraždící magory. Z počátku je Mayhem dost ukecanej a zbytečně se podbízí mladšímu publiku skrz cool zpomalený záběry, rychlej střih a sprostej slovník. Ale v těch akčnějších pasážích to nevypadá vůbec špatně a krvavá mlátička při doprovodu chytlavýho songu "Motherfucker" od Faith No More je dokonce výborná. Potěší ještě ta celková ujetost, zamrzí však absence peprnějšího gore. No a pro šukatelnou Samaru Weaving je to po The Babysitter další maniakální role, bohužel ani tady neukázala svoje kůzlata, přestože si tu střihne jedno sexuální číslo. Takže asi tak. P.S. Možná to byla náhoda, ale během filmu mi něco spadlo do oka, a jelikož jsem to nemohl dlouho vytáhnout, vypadal jsem jako při nakažení virem ID-7.

Opravdu hodně silná, depresivní a násilná one man show podívaná, která nepřekvapuje jen množstvím explicitních scén, ale i parádním výkonem Vince Vaughna. Ve svojí podstatě grindhouse, co se vám v závěru může dokonce zhnusit, ale zaručuju vám, že na něj jen tak nezapomenete. (100%)

Nemůžu si pomoct (a vlastně ani nechci), ale mně to k tomu Halloweenu fakt sedlo. Je sice pravda, že Spielbergova část z důchoďáku je sentimentální až na půdu a hodila by se spíš do televizního Věřte - nevěřte (případně Krajních mezí), ale ostatní povídky už spolehlivě plní roli, jakou byste od fantasy/hororové antologie čekali. Ta o rasové nesnášenlivosti je dokonale naučná a v závěru poměrně drsná, ta od Danteho je zase sympaticky ulítlá a obsahuje pěkné loutky. No a ta poslední, v níž "paranoidní" pasažér vyšiluje v letadle kvůli monstru na křídle, je zase hereckým koncertem Johna Lithgowa, a možná jí budete znát jako parodii v jednom z čarodějnických dílů Simpsonů. Zkrátka fajn bonbónek od známých tvůrců.

Michael si chtěl nostalgicky zavzpomínat na starý dobrý časy ve společnosti svojí milovaný sestřičky, a divák tak může zavzpomínat s nima. Kultovní zabiják tu totiž vůbec nepřipomíná ten vraždící kombajn, co kosí všechno živý kolem sebe. Kdepak, zdejší Michael se opravdu podobá tomu z prvních dvou dílů: chytře a hlavně nenápadně si jde za svym cílem i přes to, aniž by musel zamordovat každýho, kdo mu stojí v cestě. Bodycount je tudíž slabší (pouze 5 obětí), ale v týhle části jde o něco úplně jinýho. Správně, mluvim o momentu, kdy Laurie Strodeová - do tý doby neustále vyděšená z každýho blížícího se Halloweenu - uzavírá celej školní areál a se sekerou v ruce si jde srovnat účty s bráškou, nadobro skoncovat se svojí noční můrou a zároveň důstojně uzavřít celou sérii. Dneska samozřejmě už všichni víme, že se tak bohužel nestalo a vzniklo to dementní Ressurection, ale HáDvacítku nám nikdo nevezme. Pro mě osobně tak všechno skončilo právě tady. P.S. Všimněte si, jak umře Adam Arkin (Lauřin rádoby nabíječ) - to je taky moc pěkná připomínka druhýho Halloweenu.

The Cottage mi docela sednul, přestože o příběhu jsem neměl absolutně žádnýho tucha. No a byl jsem mile překvapenej, v co se to nakonec zvrhlo. Film totiž zpočátku chytře mlží: skoro celou první polovinu si to hraje na černou krimi komedii o jednom nepovedenym únosu, přičemž jen nepatrně naznačuje, že by to nemusela bejt zas taková sranda, jak by se v týhle rozehraný partii mohlo zdát. No a skutečně - s první obětí, tahající za sebou vlastní vnitřnosti, jdou srandičky stranou (ale jen trošku) a postavy začnou padat jako kuželky. Že s krumpáčem se dá nadělat bordel, to se ví obecně, ale užitečná dokáže bejt i obyčejná lopata. Horší je to ale se zjištěním, že Pinhead tu má jenom malinkej štěk a ta (bohem nebo chirurgem) obdařená blondýna nakonec ty svoje výstavní cecky vůbec neukáže. To trošku nasralo, ale filmeček je to pořád fajn.

Scénář seškrábanej za tejden, film natočenej za 17 dní a rozpočet pár set babek. Z takovejch počtů vám musí vyjít jasnej výsledek. Jasně, je to chujovina. Nudná, nekrvavá a navíc šíleně ukecaná. Pár hlášek sice stojí za to - tu nejlepší z nich tu zmiňuje už kolega Wacoslav - ale po hororový stránce Witchtrap úplně selhává. Záporák v podobě vousatýho dědka v plášti je fakt komickej, mordů je málo a postrádaj nápady, a herci jsou strašný... teda snad až na Linneu, která splní přesně to, co chceme: svlíkne se a chcípne. Nebrat.

Opět Amicus a opět povídkový horor. Jednotlivé příběhy jsou tentokrát spojeny tajemnou postavou Petera Cushinga, která skrz tarotové karty vykládá budoucnost pěti chlápkům. No a že ta je pro všechny celkem veselá (teda spíš pro diváka), dokazuje výskyt vlkodlaků, vraždících rostlin, upírů a nebo dokonce jedné pomstychtivé ruky. No ale i přes účast Leeho, Sutherlanda či už zmíněného Cushinga je většina povídek spíš průměrná. Člověk od FF holt čeká trochu víc.

Haranti z předloňskýho The Visit se vrátili, aby se snažili přežít i v dalších hororovejch podmínkách: tentokrát ve vánoční vybíjený, která se může zpočátku tvářit jako obyčejný osmdesátkový slasher, aby se brzo zvrhnul v neobyčejný... Nebojte, nic vám nevykecám, abyste nebyli náhodou připraveni o nějaký to překvápko, zvrat nebo twist. Ale ať už tomu budete řikat, jak chcete, minimálně jeden z nich patří do kategorie mindfuck, což mě u vážně míněnýho hororu/thrilleru docela ruší. No a taky nehledě na to, že film celkově neni ani děsivej, ani brutální nebo přehnaně napínavej, a postava hlavního zabijáka mě dokonce srala, pořád se jedná o slušnou sváteční jednohubku. Nadšenej nebo unešenej z ní ale fakt nejsem.