Quijote

stainless, stejně jako staré lásky.

děvčátko se sirkami

tohle je naprosto nejpřeceňovanější film, jaký jsem kdy viděl. konstanta clint je už padesát let tvrďák směšně si plivající na boty, jediné co se mění je prostředí, do kterého se (nejlépe v hlavní roli) obsadí. tváří se a vrčí jako karikatura sousedovic puňťi, ale každý ví, že mu pod tou neprůstřelnou vestou z koree tluče vřelé lidské rákosnické srdce. teď už jen čekat na okamžik, kdy na to- zatímco klišé vykrystalizované do encyklopedické podoby stéká po plátně jako hnisavý hlen- přijdou i ti nejpomalejší. závěrečná monumentální ataka na mé obnažené city rozsahem připomínající dobývání hradu v pythonovském svatém grálu byla už jen špendlíčkem na přefouknutým dortu. hodnotil bych střízlivěji, ale těch 92% mi prostě nedá. pro mě je tak vysoký hodnocení záhada století. asi davová psychóza. 4/10. místy to bylo opravdu vtipné.