Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (446)

plakát

Méďa (2012) 

Ted je frajer. Ted je obrovskej frajer. Ale ta romantická linka, okolo které se to celé točilo, ta mě neskutečně rozčilovala. Proč se každá komedie musí točit kolem ženský? To to bez nich nejde? Víc Tedových hlášek a míň ublížených pohledů Mily Kunis a byla bych spokojená.

plakát

Mělký hrob (1994) 

Tak tohle bylo psycho aneb jak jeden kufřík může všechno zavařit. Není potřeba moc slov, stačí ta dokonalá hudba, kde každý tón pasuje ke každému pohybu postav. A když začnete v půlce přemýšlet, jak byste se vlastně zachovali v takové situaci vy, potom teprve spadnete do šíleného psycha. Závěr se dal trochu očekávat, ale stejně jsem nadšená.

plakát

Casino Royale (2006) 

Nikdy jsem vůči bondovkám neměla předsudky, ale asi začnu mít. Neoriginální začátek, neoriginální zápletka, neoriginální závěr. Naprosto nic nového pod sluncem. Daniel Craig se sice snažil vypadat frajersky, ale kolena se mi z něj nepodlamovala ani omylem, většinu času na mě působil spíš směšně. Jediná celkem působivá scéna byla ta v Benátkách a i ta mi přišla jako podivná parodie na Titanic. Přestřelky, které už byly tisíckrát k vidění, láska až za hrob, která je ještě mnohem okoukanější. Filmů jako je tenhle jsou stovky.

plakát

Muži v černém 3 (2012) 

Na co očekávat vybroušený srdcervoucí a zamyšleníhodný scénář. O tom tenhle film prostě není. Je hlavně o tom, že i po těch letech Will Smith s Tommy Lee Jonesem neztrácejí jiskru. Že válí stejně jako dřív. Zápletka aspoň trochu zábavnější než v minulém díle a utíká to taky hezky rychle. Já jsem spokojená.

plakát

Piráti na vlnách (2009) 

Takový trochu Woodstock na Titanicu. Sex, drogy a rock'n'roll ve své nejbrilantnější, nejvtipnější a nejpovedenější formě. Když nevtípkuje Bill Nighty zaskočí ho okamžitě Nick Frost. Vysoké tempo, krásný symbolický konec. Tohle musí snad každého hudebního fanouška pohladit po duši.

plakát

Útok na věžák (2011) 

Tolik jsem čekala na alespoň podobně vydařenou zábavu jako u Soumraku mrtvých. Ale dostalo se mi jen pár chabých vtipů, celkem dost nudných vetřelců a pár celkem dost nesympatických puberťáků. Není to ani horor ani komedie, nedotažené ani do jedné strany. Ale jo, párkrát jsem se zasmála.

plakát

Iluzionista (2006) 

Hodně lidí tu píše, že ten závěr chytrému divákovi dojde minimálně deset minut před závěrem. Nepovažuju se zrovna za extra chytrého diváka, ale prokouknout pointu se mi většinou u filmů dařilo. Velmi často, myslela jsem, že jsem v tom opravdu dobrá. Ale tohle jsem opravdu vůbec neodhladla. Pro mě největší iluzí bylo to, že ten film trval téměř dvě hodiny a vlastně se v něm vůbec nic nestalo. Spousta vykecávání, spousta hraní na city, spousta nudy. Dvacetiminutová povídka by byla mnohem zábavnější.

plakát

Looper: Nájemný zabiják (2012) 

Film paradoxně vyznívá úplně jinak, než trailer k němu. Rozhodně to není nový Počátek, ta samotná myšlenka cestování časem je vlastně až na druhé, možná třetí koleji. Ale našlapaná akční podívaná to rozhodně je. Když se po patnácti minutách opravdu rozjede, navíc scénou, která musí vyrazit dech nebo spíš lehce nadzvednout žaludek, nedokážete z těch dvou spustit oči. Když vidítě, jak sedí proti sobě a hádají se, působí to tak zvláštně schyzofrenně. Celou dobu tak nějak nevíte komu fandit. Každá postava má svůj důvod a svůj půvab. I ten ukřičený prcek, který byl mimochodem naprosto neskutečně přesvědčivý. A po tom, jak to do sebe všechno zapadlo si jen říkám waw, ten Johnson má fakt talent. Víc takových filmů, prosím.

plakát

Šťastlivci (2008) 

Štěstí. Neštěstí. Štěstí v neštěstí. Neštěstí ve štěstí. Ta myšlenka jestli to, co děláme a to, co se nám děje, je vlastně štěstí nebo není. Že to, co můžeme považovat za největší smůlu nám vlastně možná zachránilo život. Jen probůh, proč to muselo být postavené zrovna na amerických vojácích, to věčné "děkuji.... ne, to my děkujeme za to, co jste pro naši vlast vykonali" z toho se mi chtělo chvílema dost zvracet. Ale nemůžu tomu odepřít ten potenciál.

plakát

Tintinova dobrodružství (2011) 

Po vizuální stránce více než dokonalé. Krásné detaily, krásná grafika a scéna, kde se písečné duny mění v temný oceán, to byl jednoduše požitek. Ani příběh vlastně nebyl úplně k zahození, ale stejně... s žádnou postavou jste se nemohli sžít. A na to, že je to animák, jsem se nezasmála vlastně asi ani jednou. Jediný, kdo potvrdil své místo na výsluní, je John Williams. Neuvěřitelné, jak dokáže napasovat hudbu na tolik různých žánrů.