Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (3 438)

plakát

Denní hlídka (2006) 

Stejně jako u Noční hlídky, jsou i tady k vidění desítky skvělých nápadů, které jsou navíc i velmi slušně zrealizované. Jenže něco je špatně. I přes nesporné kvality knižní předlohy S. Lukjaněnka, je scénář slepenec zajímavých momentů a divných pasáží, které jsou sice pěkné na oko, ale působí z hlediska děje zbytečně (asi jako vánoční ozdoby na palmě) Rusové filmy točit umí a mě osobně jsou ruští herci i sympatičtější, než profláknuté hollywoodské "hvězdy", ale Denní hlídka šla udělat mnohem lépe. Resp. natočená byla skvěle, ale kdyby ubylo té zbytečné parády, mohl by se scénář více držet knižní předlohy, takže by své dostalo nejen oko, ale také mozek.

plakát

Zelený sršeň (2011) 

Nenechejte se zmást názvem evokujícím komixovou postavu. I když se Britt i Kato snaží jako komixoví hrdinové vypadat i chovat, moc se jim to nedaří. Občas je to vtipné, ale častěji nudné a nic na tom nemění fakt, že jak Rogen, tak Chou hráli své postavy velmi slušně. Scénář je založený na příběhu o dvou týpcích, kteří se spojí, aby mohli provádět hrdinské kousky. A to i když jeden z nich k tomu nemá žádné předpoklady, kromě finanční nezávislosti a mediální moci. Jenže absence schopností nějakého komixového hrdiny, vymezuje jisté mantinely. Takže ta spousta akce, která už tím komixem zavání, působí trochu zvláštně. Určitě by pomohlo mnohem víc humoru tvrdšího rázu. Jenže v Zeleném sršni je jen spousta špičkování, které má do cool hlášek daleko a dvouhodinový film neutáhne.

plakát

Čtyři pokoje (1995) 

Čtyři nejslavnější nezávislí režiséři, jo? Já bych řekl, že všichni čtyři naopak závislí jsou. A nejspíš to nic menšího než toluen nebude. První dvě povídky nestojí ani za zmínku. Prostě jsou o ničem. Ta třetí je jediný důvod, proč nedám odpad. Banderas i s rodinkou jsou skvělí a vtipný příběh je jak vystřižený z The Addams family. A poslední povídka? Nepatřím k nekritickým obdivovatelům všeho, co z Tarantina vypadne, ale chápu rozporuplné reakce na jeho tvorbu. Povídka je brilantně natočená, ale obsahově mě míjí, jako třeba fotka králičího bobku. Je skvěle nafocená, nikdo jiný ho nefotí...a co má být?

plakát

(K)lamač srdcí (2010) 

Jeden vtipný okamžik na každých 30 min. filmu, naprostá absence originální myšlenky a debilní konec...to prostě víc než dvě poctivé hvězdy nedá. Možná za to může i fakt, že mě Venessina průrva mezi zuby nerajcuje a že jsem imunní vůči vykonstruované romantice. Nicméně romantické duše, které doteď ujíždíte na Georg Michaelovi a na Hříšném tanci, si klidně přidejte dvě hvězdy a jděte do toho.

plakát

Blade: Trinity (2004) 

Rozhodně nejhorší díl z celé trilogie. Je škoda, že Goyer nezůstal jen při psaní scénáře, nebo jen při režii. Takto si napsal příběh plný zbytečných pasáží a nebladeovin a klidně si to i převedl na plátno. Kdyby se chopil proškrtání scénáře, nebo střihačských nůžek někdo jiný, mohlo to dopadnout úplně jinak. Stačilo vymazat trapnou postavu Drakuly a pár hluchých míst, které filmu zbytečně ubraly na dynamice. Víc prostoru bych pak dal Danice(Parker Posey), která je pro mě nejmrchovatější úpírka, jakou jsem ve filmu viděl. O to víc by pak vyniklo, že Blade se v dnešním světě trochu ztrácí a pomoc mladší generace není k zahození. Reynoldsovo hláškování, je pak v kontextu s němým drsňáctvím Bladea vcelku zábavné. O to unyleji pak ovšem působí Biel, která se dá charakterizovat pouze jako holka, která to umí s lukem. No a když už jsem u kritizování, tak lepší práce s hudbou by filmu pomohla k větší kompaktnosti. Ideální spojení trip-hopu a filmové hudby, bylo slyšet v jedničce i dvojce, ale tady jsem slyšel jen ten trip-hop. Po finančních problémech, které Snipes měl/má, se dalo čekat, že by se k případnému pokračování Bladea nenechal přemlouvat, ale mám nepříjemný pocit, že Blade Trinity celého Bladea na dlouho pohřbí.

plakát

Temný rytíř (2008) 

Nejdospělejší filmová adaptace komixu. Nejanarchističtější padouch filmového plátna. Nejlepší scénář, s nejvěrohodnějšími dialogy, jaké komixová adaptace může nabídnout. Nejlépe zahraný záporňák, v celé sérii o Batmanovi. Největší Batmanova prohra v celém sérii o Batmanovi. Nejpříjemněji strávených 146 minut u filmu, za min. poslední dva roky.

plakát

Wrestler (2008) 

Darren Aronofsky a Mickey Rourke a oba ve vynikající formě. Líbil se mi civilní look filmu a stejně tak Rourke, kterému nešlo nevěřit, že je wrestler. A bez toho by to nešlo, protože tento film není o wrestlingu, ale právě o jednom stárnoucím wrestlerovi. A nějakým zázrakem se podařilo, že v závěru filmu cítíte dojetí, přestože v celém filmu není ani kapka patosu a Aronofsky se nesnížil k jakémukoliv moralizování.

plakát

Posvátné území (2009) odpad!

I béčkový horor, může být aspoň originální. Posvátné území je však nejen mizerně natočené, ale je i plné nesmyslů a pointa...nějak v tom zápalu boje zmizela. A pokud jsem si v závěru dělal nějaké iluze, že to bude lepší a tvůrci filmu překvapí něčím nečekaným, tak...nepřekvapili.

plakát

Na vlásku (2010) 

Nejlepší kritérium pro animovaný film je, když z kina odchází s úsměvem jak pětiletá holčička, tak její dospělácký doprovod. A je úplně jedno, že u obou ten úsměv zapříčinilo něco jiného. Zatímco holčička si slintá u písniček, krásné princezny a mládence, který ji zachraňuje, dospělák si užívá neuvěřitelně vtipného koně Maxima, občasné dvojsmysly, a partu pseudolotrů. Co se toho koně týče, tak rozesmával aniž by prohodil jediné slovo(koně přece nemluví, to dá rozum). Příběh byl oproti knižní předloze poněkud upraven, ale spíš k lepšímu, takže se nemusíte bát vypíchaných očí a děti si příjdou na své. Jediné, co mi trochu vadilo byl konec, který to bral na slzné kanálky opravdu útokem. Odlehčenější finále by z pěkné pohádky, udělalo pěknou a vtipnou pohádku. A to je přece nejvíc, co se může pro děti udělat.

plakát

Vlkodav z kmene Šedých psů (2006) 

Boj mezi dobrem a zlem je univerzální příběh, kterému rozumíme všichni. Ovšem co zlo je a jak vlastně dobro nebo zlo vypadá, to už se dá interpretovat mnoha způsoby. Vlkodav z rodu Šedých psů ze začátku působil jako Ruský odvar z Conana, ale tuto cestu naštěstí brzy opustil a našel si svůj vlastní příběh. Ke klasické heroické fantazy, Rusové přidali velký kus člověčenství a mytologii na kterou nejsme zvyklí (byť je zčásti také naše, slovanská). Umím si představit, že by mohla být stopáž o 25 min. kratší a že by mohla být závěrečná bitva trochu výraznější. Ale i tak působí film velmi sympaticky a za zmínku stojí.

Časové pásmo bylo změněno