Martrix

Přestože nepatřím k trekies, zdají se mi tři hvězdičky málo. A to i přesto, že scénář moc překvapivých zvratů nenabízí. Z celého filmu totiž číší poctivá snaha nenudit a udržet poměrně vysoký standard předchozích dílů. I přes lehce nostalgické chvilky, se občas mihne i vtípek, který si vynutí aspoň pousmání. Jako např. narážka na to, že Sherlock Holmes byl Vulkánec :o) Příjemně strávený čas u superlight sci-fi.

Uvěřit Deanu Cainovi že je voják, by dokázal snad jen zarputilý fanoušek seriálu Superman. Stejně tak bylo nad moje síly uvěřit, že ta podivná digitální čmáranice je drak. I z příšerného béčka se může stát kult, když už se zadaří tím správným způsobem pošimrat hranici absurdity a film je sympatický snahou nebrat se vážně. Jenže Dračí klon je tak moc špatný film, že poctivému béčku nesahá ani po kotníky. Od děsné režie a přiblblého scénáře, přes trapné triky až po tragické herecké výkony, jde o neuvěřitelnou slátaninu. Fakt hrozný. PS:podle obsahu uvedeného tady na CSFD, bych málem nevěřil že jde o stejný film. Geniální ukázka toho, že i gigakravina se dá zajímavě nabídnout. Ten krátky psaný obsah, je 100x lepší, než ta hrůza co na vás vybafne z televize.

Toto je poprvé, kdy jsem s povděkem kvitoval, že je nějaký film natočený "americkým stylem". Umím si totiž představit, jak by si s podobným námětem poradil nějaký evropský(např. nejmenovaný severský :o)) režisér. Místo úsměvné i když smutné komedie, by stvořil temné drama se špatným koncem. Sandler má dar buď bavit, nebo prudit. Tady na mě působil kupodivu vcelku civilně a jeho herectví se mi líbilo jen o trochu méně, než výkon Barrymorové. Oba sice s přehledem strčili do kapsy mroži, ale i tak...pro mě příjemné překvapení. 3 1/2

Filmy o zombících mají v žánru hororu zvláštní postavení. Filmaři už pochopili, že potácející nemrtví dnes vyděsí jen málokoho, takže se pokoušejí o "jiné" pojetí. Čím dál více černého humoru a morbidních hlášek, se snaží zamaskovat fakt, že o zombících už všechno víme a že většinu diváků nebaví sledovat, jak se šinou někoho sežrat. Občas se objeví snaha o inovaci, jako např. ve vynikajícím 28 dní poté, kdy se dá mluvit spíše o katastrofickém filmu a kvality scénáře hrubě převyšují standard. Romero se pokusil povstat z mrtvých za pomocí "originální" myšlenky roztřepat obraz a děj nám předložit očima amatérského kameramana. Nu což, není to poprvé a nejspíš naposledy, co se někdo pokouší dodat filmu na věrohodnosti tímto otřepaným způsobem. Když je dobrý scénář, proč ne. Jenže...scénář je nezajímavý a herci jsou...průměrní. Takže nám zbývá jen ta roztřepaná kamera a hromada zajímavých jmen v titulcích. A to mě tedy nestačí.

Přiznávám, že dvě hvězdy jsem dal i podstatně horším filmům, ale při účasti tolika potencionálně dobrých herců... . Zklamání. A tentokrát nemám ani chuť být milosrdný, protože celý film na mě působil nepohodovým dojmem. Postavy jsou nesympatické a speciálně Aniston vypadá příšerně. Snadno předvídatelný děj může být zajímavý, pokud je vyšperkovám slušnými dialogy. To se v tomto filmu neděje, resp. je tu několik pokusů o odhalování zjevných skutečností, které všechny ženy ignorují. Jenže tyto poznámky nejsou ani originální, ani vtipné. I kdybych byl šovinista, stejně by mě Až tak moc tě nežere, nenadchlo a vlastně by mě nejspíš i díky odpornému konci dokonce nas...o. Takto mi postačí jen se ušklíbnout a ucedit mezi zuby, že to byla krávovina.

Podobenství je výraz který se pro Křídla slávy náramně hodí. Po dlouhé době film, který mě přinutil zůstat vzůru a počkat si na pointu. A to čekání bylo vyplněno příjemně absurdním dějem a hlavně pak sledováním vynikajícího O´Toola. Ne že by hrál Firth špatně, ale světla na sebe přitahoval starý pán. Je velká škoda, že takových "jiných" filmů nevzniká víc.

Slušná atmosféra, kde pobaví štěk Jana Třísky a připomenou se časy studené války. Jinak lehce zapomenutelný film spíše pro ultrafans A. C. Clarka, než příznivce Vetřelců a Predátorů. Kniha ujde, film spíš nudí.

Přestože je Quantum of Solace o hromadu procent horší než Casino Royale, pořád je to velmi slušně natočený akční nářez. Ovšem i sebelepší akce postrádá smysl, pokud není zasazena do nějakého smysluplného rámce. QS trochu dojelo i na to, že čím lepší James Bond je, tím silnějšího soupeře potřebuje. Což je velká slabina všech posledních Bondů. Konfrontace chlápka na té správné straně s padouchem, to je to, oč v tomto žánru běží. Nikoho by přece nebavilo koukat na to, jak James po pár hodinách surfování v databázi MI6 příjde za padouchem, dá mu želízka a prostě ho zatkne. Ne že by to měl James v tomto díle takto jednoduché, ale příběh vystavený na politickém komplotu vyzněl ploše a záporák byl nemastný neslaný. Dokonce i postava Bonda se dějem pohybuje spíš s elegancí nosorožce a sexapealem mořského koníka, než jako nekompromisní drsňák, který přivádí ženy k extázi nejen vzhledem, ale hlavně tím co a jak říká. Přesto...Craig se mi jako Bond moc líbí a je více než důstojným nástupcem starých Bondů.

Pokud jste se nechali nalákat na žvásty o tom, že je to Ruský Matrix a pak jste zklamaně odcházeli z kina s tím, že do Matrixu to má daleko, ale příběh má jistý potenciál, tak vřele doporučuji přečíst si originál, tj. trilogii S. Lukjaněnka. To nejlepší z filmu je v knižní podobě standard.

Opět se stala matička Země terčem spádů mimozemšťanů a opět se do toho vložili snaživí místní občané, kteří jak jinak, zkázu odvrátí. Celou dobu je nahání chlápek s dýchací maskou, který je tak trochu nezničitelný a samozřejmě se objeví i pablb z řad vojska, který nejdřív střílí a pak se teprve ptá. Ale naštěstí je tady ještě hodný a hezky potetovaný mimozemšťan v koženém oblečku, náležitě vybavený touhou pomáhat. Dobře mi tak a dobře tak i těm, kteří nevěří hodnocení na CSFD. Béčkoví herci, béčkové dialogy, béčková pointa, béčkové vtipy, béčkové triky, béčkový závěr. Najdete tady úplně všechno, po čem milovník béčkové zábavy touží. Pokud nás ONI sledují a dokážou zachytit náš televizní signál, možná nás nekontaktují právě díky takovým filmům, jako je Zúčtování v zóně 51.