Kroupa

Od dob Leni Riefenstahl se objevilo málo takových talentů v zobrazování poněkud pokřivené verze reality. Pan Velký Bílý Tlustý Muž patří mezi ně, ačkoli dodal nový prvek - aktivní vystupování v dokumentu a pojetí filmu jako epického příběhu. Obojí činí mistrně. Tedy efektně. Každý rozumný člověk si sice řekne, že matka vojáka, který padl ve službě, má jen těžko právo obviňovat Bushe, že jí zabil syna, přesto i na tohoto "rozumného člověka" její scény musejí učinit dojem. Stejně jako mrtvoly iráckých dětí a zobrazované utrpení není relevantní argument do diskuze o oprávněnosti války. Každý "rozumný člověk" si snad uvědomuje, že válka je krutá a z lidí dělá nepěkné cáry masa. Přesto je zobrazení velmí účinné, minimálně pro podporu argumentu, že válku je vždy třeba si dobře rozmyslet, což Bushova administrativa očividně neudělala. Asi nejabsurdnější je scéna, kde se VBTM snaží ukázat kongressmany jako pokrytce, neochotné obětovat se za vlast, protože nikdo z nich nechce poslat své děti do Iráku. Opačná reakce by byla alarmující, takhle aspoň víme, že jsou to normální lidi, vždyť kdo by poslal do války člena rodiny. Na druhou stranu je hlavně první část dokumentu brilantní - pokud si zachováte odstup a dokážete oddělit argumenty a podnětné otázky od demagogie a úmyslného zkreslování (na což je třeba dost znalostí a přemýšlení). Má osobní zkušenost - původně jsem Bushovi fandil, vlastně dost dlouho. Z mnoha důvodů jsem však docela otočil - nelze omluvit invazi do Iráku (která jistě BYLA zločinem), adiministrativa se dopustila řady chyb takového významu, že nevěřím, že to byla náhoda. King píše, že některým věcem lidé zkrátka nikdy neuvěří, ufo by klidně mohlo přiletět, ale lidé by stejně neuvěřili, dokud by nevylezli přímo na TImes Square. Jen proto Američané nepochopili, že Bush skutečně je a) hlupák, b) korupční c) zločinec a zvolili ho znovu. Tenhle film mi pomohl utvářet názor, a za to jsem vždy vděčný. A nakonec, i manipulace je umění!

Vynikající oddychová komedie, inteligentní a přitom prostá, s řadou velmi vtipných momentů, z nichž některých si všimnete až po dašlím shlédnutí.

Slušných 70%., ale film měl na mnohem víc. Technicky byl skvělý, ale hudba místy rušila, někdy tím, že nebylo jasné, zda se jedná o o ni nebo o zvuky v příběhu. Taky motiv "člověk člověku vlkem" byl podán extrémně naivně, když se vojáci ne příliš věrohodně začali chovat nezvladatelně, což bylo podle filmu zavrženíhodné, zatímco vypuštění nakaženého na zdravé lidi bylo podáno se škodolibým uspokojením. Mnohem nevěrohodnější, a pro mě naprosto absurdní, byla proměna Jima v mstitele a la Rambo, který se vyzná v přežití a v boji muže proti muži lépe než vycvičení vojáci. Skvělý byl Gleeson a jeho role "otce pluku". Naopak "láska" Jima a Seleny mi byla proti srsti, protože nevěrohodná, nepravděpodobná, nicméně poplatná popovému stereotypu. Mluví ze mě sice zklamání, ale to je dáno vysokým očekáváním z první půle a nadějí, že nějaký postkatastrofák bude konečně sahat aspoň po kotníky MALEVILU.

Když nemám pořádné titulky, nedaří se mi dostat se plně do děje. Proto na mě ta hutná atmosféra tolik nedolehla, jak měla a nezískal jsem dostatečný odstup od nedostatků v logice příběhu. Navíc jsem odpůrce sociálního determinismu a tak mi nepřijde dostatečně zajímavé hrát si s lidskými osudy, jako by to byly snadno předvídatelné simulace. Nepřišlo mi to podnětné, protože v tom nebylo nic hlubokého - ne že bych nevěřil, že významná událost v dětství má na život velký vliv, ale tohle bylo příliš přehnané. I tak má ten film něco do sebe, takže až ho uvidím příště, třeba se mi zalíbí víc, ale přes 70% to asi nepůjde. A pokud by Kačerův výkon nebyl takovým překvapením, nebylo by třeba se nad ním příliš pozastavovat.

Nemohu se zbavit určité pachuti nesplněných očekávání. Atmosféra je zručně vybudována, Nicholson hraje excelentně, jenže celý film je jaksi svázán pojetím ve stylu Raymonda Chandlera, které mi dnes zcela nesedlo. "Ústřední zápletka s vodohospodářstvím a vraždou je v závěru potlačena a vyluštěna nečekaně triviálně stylem "já jsem ten lotr". Slušelo by se dodat "a takhle jsem to udělal a z tohoto důvodu". Jenže tato jaksi finální scéna už nic nenabízí, co by nebylo jasné, jde jen o potvrzení pachatele. O pachatele tu ale moc nešlo, hlavní byla ta plánovaná sviňárna, jenže základ téhle "sviňárny" byl bohužel jasný prakticky už od vystoupení zavražděného. Bohužel konstatuji, že finále ukončilo mé nenaplněné očekávání Něčeho. Přesto, že mě film nechytil, cítím dotek Umění, proto 71%. Třeba se příště naladím na tu správnou vlnu.

Musím přiznat značné zklamání - nejenže tento film není kontroverzní, ale není ani dostatečně podnětný. Nenabízí ani zajímavé myšlenky, ani obrazy (i když o toto se poněkud křečovitě snaží), ani postavy. Mluvit o ději je snad stejně přehnané jako mluvit o ději v případě Jednoho dne Ivana Děnysoviče. Děj tu nebyl, s postavami jsem se ztotožnil tak málo, že mě konec už vůbec nezajímal. To nejpodnětnější v celém filmu je podle mě rozhovor na téma: "co uděláš, když budu taky těhotná?". Jenže ani to není nové, natožpak kontroverzní. Věnovaného času nelituju, ale obávám se, že ani s nízkými očekáváními by ve mě tenhle kus odezvu nevyvolal.

Vydržet se to dalo. Ovšem pokud jste se stihli schovat pod peřinu, než na vás vykoukl holý zadek Johna Malkoviche.

Čtyři hvězdy náleží za skvělé dílo žánru Mistra Hitchcocka. Jinak se ale nejedná ani zdaleka o originální dílo, Fincher se nevyhnul okoukaným klišé žánru, takže přestože vizuální stránka je zajímavá a nekteré záběry v duchu Fight Clubu (detail na maltu), celkově je potřeba očekávat nadstandardní zpracování standardní látky. Jistě, skvělý Whitaker a standardní Foster, na níž je ale vidět, že vše zajímavé, co může thrilleru nabídnout, už vložila do Mlčení jehňátek.

Určitě stojí za zhlédnutí, ale není to taková bomba, a to hlavně kvůli závěru, který je o dobrou čtvrthodinku delší než by bylo vhodné. Film ve třetí třetině ztratí švih a nápad, vlna invence se vyčerpá. V takové chvíli je lepší film rychle ukončit, než se topit v nekonečné střílečce a několika křečovitých parodizujících vtipech. První polovina je ale skutečný nářez, kvůli které stojí za to vydržet do konce.

Zcela průměrná zábava - pokud někomu přijde tenhle film originální, což se tady objevuje tak často, v čem konkrétně to má být? Vždyť je to námět jako z počítačová hry typu Unreal Tournament. Na jednu stranu nelituju času, který jsem s ním strávil, na druhou stranu nenalézám dost kladů, abych Battle Royale někomu doporučil. Snad jen opravdu sladká psychopatická vražedkyně :-) PS Opravdu jsem se nepřenesl přes způsob, jakým se tu zachází se samopaly - a nemyslím jen Kouzelný zásobník.