transbeskyd

Nezapomenutelná znělka a nezapomenutelná "svatá" trojice Cauli a Doyle s Boddiem. Frajeři jak řemen, ke kterým jsem jako kluk shlížel s respektem a obdivem, který s léty nepominul, jak jsem zjistil minulý týden, kdy jsem "omylem" shlédnul jeden krásný díl o vyděračích, které chlapci s CI 5 honili i s šéfovým psacím stolem na kapotě. Ten tam sice vydržel jen chvíli, já u tv až do konce - tu du tu!

Jestli je nechytli, utíkají dodnes..První dvě řady jsem hltal, ale pak mě to v návalu nových životních příhod pustilo a nějak samovolně to vyšumnělo..Možná jsem se vyčerpal já, možná seriál, ale už dlouho si zas slůibuju, že si ty charizmatické útěkáře někdy z nostalgie připomenu.

Někdy mě hodně pobaví a někdy naopak vyděsí, to když v tom najednou najdu nějakou podobnost se mnou nebo mým životem.. Taková chvála bohémství a životním ztroskotancům nahlížená "sexisticky přízemním a pudově primitivním" pohledem promiskuitního flákače a stárnoucího hejska, který ovšem stále a opravdu miluje jen tu svou jedinou - osudovou..:)