zborja

Za mě Netlix dokázal, že Zaklínač nepotřebuje žádný remake, aneb polská verze z roku 2002 u mě vítězí. Má sympatičtější a uvěřitelněji zahrané postavy, praktické efekty, které mohou působit v dnešní době směšně, ale ke kterým se dnes opět tvůrci vrací. Krásné lokace a kostýmy. Hudbou mi připomíná jinou moji oblíbenou klasiku, a to Heroes of Might and Magic 2. Vyznění "fantasy středověku" ve mě vyvoválá zase stejný dojem, jako Údolí včel. Prostě věřím těm lidem, věřím tomu prostředí, špíně, hladu atd. Nepůsobí to na mě uměle, nepřirozeně. A hlavně si Poláci sami zadaptovali dílo svého rodáka. Z předlohy jsem četl pěti dílnou ságu Věže vlaštovky. Ano. seriál si jde v určitých momentech svoji cestou. Ale to i můj nejvíc nejoblíbenější Pán prstenů a po těch letech to i fanoušci přijali. Takže závěrem opakuji, když Zaklínač, tak tento.

Čerstvě po projekci dávám celých 5. Už první zprávy o chystaném návratu do Středozemě prostřednictvím převyprávění části o Rohanu z Dodatků v Návratu Krále ve mě vyvolal nedůvěru. Obzvláště kvůli Prstenům moci a jejich pojetí předlohy. Před promítáním jsem si v předloze našel část, ze které Válka Rohirů čerpá. Jedná se cca o stránku formátu A4. A světe div se. Za mě je to lépe zpracované, než druhý a třetí díl Hobita. S Prsteny srovnávat nemohu, neviděl jsem je. Na to, že zdroj je opravdu malý, tak se podařilo vytvořit příběh, který příliš nepřehání a nepřekrucuje zdroj. Pokud ano, tak v Jacksonovském stylu a ten už byl v Trilogii přijat. Příběh je uvěřitelný a uzavřený. Postavy a jejich vztahy dostatečně vykreslené a hudba čerpá z původních motivů. Anime mám rád. Pokud by se touto cestou vydali tvůrci např. Honu na Gluma, tak proč ne. Válka Rohirů je důstojným příspěvkem do mytologie Středozemě. PS: doporučuji všem tolkienofilům, jako jsem já.

Viděno v kině, dvakrát. Dejte tomu šanci a běžte na to. Má to cenu. Proč? Už to tu bylo zmíněno mnohokrát. Nádherný audivoziuál. Krásný, komplexní a uzavřený příběh. Témata života, smrti a rodiny podána nenásilnou formou, někdy přímo, jindy náznakově, ale takovým způsobem, že se do toho dokážete vcítit, chápat a nekroutit hlavou nad tím, jestli by to tak v realitě mohlo fungorvat. V dabingu je sice neuslyšíte, ale v originále zní hlasy borců, jako ostřílený Bill Nighy, aktuálně oblíbený Pedro Pascal a srdeční Mark Hamill. Takže neváhejte. Mám rád animáky. Na Toy Story jsem byl copy prcek v kině. Od té doby byl mým nejvíc nejoblíbenějším animákem. Do doby, než jsem viděl Rozzum v Divočině.

Velice dlouhý kaleidoskop různých myšlenek o životě z úst různých myslitelů, komentovaný z pohledu hmyzu s názornou ukázkou v podání živých herců. Určitě to nesedne každému. Málem jsem u toho usnul. Ne že bych se nudil, ale je náročné během dvou a půl hodiny vnímat tři vizuálně oddělené informační toky: čmeláka, živé herce a různě se objevující filosofy. Jako bych sledoval Vetřelce z dávnověku a Doktora Strange v jednom. Ideálně sledovat natřikrát, jako dokument, než celovečerní film.

Viděno v předpremiéře v Ostravské Luně za přítomnosti tvůrčího týmu spolu s autorem knižní předlohy. Samotnému promítání předcházelo uvedení filmu a čtení úryvku přímo panem Formánkem za živého hudebního doprovodu. Knihu jsem nečetl a tento film jsem volil pouze kvůli tomu, že je prezentován jako volné pokračování Úsměvů smutných mužů. Hrdinové už nečelí démonům za zdmi léčebny, ale potýkají se s vnitřními ranami, ať už způsobenými alkoholem nebo jinou příčinou. Sledujeme cestu postav , ať už "skutečných" nebo "knižních", které směřují k jednomu cíli, a to smíření a odpuštění. Měl jsem vnitřní dojem, jako bych sledoval české Samotáře a Mr. Nobodyho v lehkém hávu Wese Andersona. To je můj subjektivní pocit.  Po skončení promítání došlo ještě na debatu, modlitbu a domorodou pohádku, vyprávěnou opět panem Formánkem. To ještě umocnilo dojem z projekce. Za mě důkaz toho, že Češi stále umí točit složité, dojemné a citlivé filmy.

Jsem prostě jen fanda Star Wars a Mandalorianů obzvlášť. Takže za mě 5. This is the Way. I have spoken.

"Proč bychom měli už zase nastavovat krk?" "Protože jsme Mandaloriani!!!" THIS IS THE WAY.

Ne jeden nebo dva Mandaloriani, ale celá tlupa, tábor, nazvěte to jak chce. Zatím nejvíc Mandalorianů pohromadě za celý seriál. A o to mi jde. Na začátku všeho byl nenápadný lovec hlav ve zbroji - Boba Fett, co se hnal za Hanem Solem. Později se přidal jeho "otec" Jango. Armádu klonů nepočítám. A díky Mandovi se svět kolem Mandalorianů začal rozrůstat. Opět nepočítám Mandaloriany z animovaných seriálů. Kniha Boba Fetta mě paradoxně zaujala nejvíc v rovině pohledu do Tuskenské kultury. Zde nahlížíme do kultury Mandalorianů. Ano, to chci a konečně je to tady. Je vidět, že Čistku přežilo víc jedinců. Jestli je povede Mando nebo Bo-Katan, je mi jedno. A plní se i můj další sen: Mandalorian vládnoucí Silou. THIS IS THE WAY.

TIE Interceptory vs. Mandaloriánské letouny + TIE Bombery ničící Mandaloriánskou pevnost + odbočka na Corusant za Dr. Pershingem s náhledem do praktik Nové Republiky ve stylu Andora + návrat vyvržence. Někdo se Obrátit chce, ale Nový řád mu nedává prostor, jiný se Obrací jen na oko, další se Obrátí nechtěně. Po prvních dvou epizodách se Mando Obrací do těch kolejí, které mám rád. Jen tak dál.

Ach jo, mě to prostě nebavilo :-( Tentokrát jsem byl nadšený až ze závěrečných titulků a kreseb. Tohle je ta Cesta? Kdybych po Knize Boby Fetta a Obi Wan Kenobiho nesledoval Andora, tak by mě to možná nakoplo stejně, jako předchozí dvě řady, ale už mi asi nestačí jen Mandaloriánská zbroj, Grogu, další plnění misí kvůli plnění jiných misí atd. Nejspíš mi přišel přestřelený Mandův návrat ve velkém stylu, kdy hned ze začátku zachraňuje skupinu jiných Mandalorianů, vzápětí zachraňuje jednu ze starších postav aby na závěr zachraňoval sám sebe. Dá se předpokládat že záchrana jeho reputace nastane v poslední kapitole, kdy už bude znát situaci na Mandaloru, poté co ji zjistí v kapitole předposlední pomocí opraveného droida, který mu v předchozí epizodě zachrání krk před piráty, kteří zajmou nejdřív Grogua a Manda chytnou do pasti v jiné kapitole. A to bude ještě pár kapitol o tom, jak prostě někam random přiletěli, aby se prostě něco stalo. Ale těší mě, že Mando má své fanoušky jisté.