GigaPudding

Tady chyběli snad už jen dinosauři a piráti :). Tenhle film je prostě možná trošku rozpačitý a ne úplně dopilovaný ale každopádně velmi příkladný produkt současné vizuální a populární kultury, který zahrnuje všechno co se může objevovat v hlavě dnešních mladých kluků a holek (no víc spíš těch kluků asi :)) a zpracované ve stylu výdobytků celé popkultury dvacátého století včetně komiksů, videoher a otakuovštiny a pod tím vším ještě zkouší předat nějakou svou "hlubší" myšlenku o boji s vnitřními traumaty, prodejnosti ženskosti, mužském vs. ženském pohledu a dalších, i když to není zas tak hluboké, jak se to asi někomu může zdát, každopádně to asi ani nebyl autorský záměr udělat z toho nějaký děsně oduševnělý opus. Hlavně jde o to tu myšlenku předat především přes obraz a zvuk než přes nějaká moudra v dialozích. Prostě je to velmi osobité spojení všeho možného s čím se dnešní člověk setká, asi jako ultimátní videoklip :), to člověku nemusí dojít hned, protože začátek filmu je takový nesmělý, ale komu to nedojde ve chvíli kdy se střílí do nějakých orků nebo co a do toho hraje cover iggyho popa od skunk anansie, tak ten tomu nerozumí :), to byla mimochodem jedna z vůbec nejlepších scén filmu. Do toho všeho si Zack Snyder zase vybral velmi sympatické obsazení, protože Carla Gugino je super vždycky a Emily Browning v hlavní roli zase měla tu správnou tvář a makeup na svou roli :). Není to na pětku, protože sice je to ten ultimátní videoklip, ale je to takové trochu nedopilované a občas to nemá úplně správné tempo a taky to zas tak dobře nepracuje s tím svým příběhem, i když asi chápu proč takovou metodu Snyder zvolil a navíc tam nejsou ti dinosauři a piráti v téhle alence v říši divů 21. století, takže proto to bude jen čtyřka :).

Něco tak rozporuplného jako je Lady Gaga se nevidí zas tak často. Ona totiž chvílema vypadá, že má nějaký nápad a vypadá to i dobře a vzápětí na to přijde s něčím úplně příšerným a prvoplánově extravagantním, že to jakékoli dobré nápady úplně zabíjí. V hudbě zase občas vytáhne překvapivě zajímavou melodii nebo nápěv a jindy zase úplně okatě notu po notě kopíruje hlavně Madonnu a nějak se v tom ztrácí jakákoli zábava. A přesně takhle vypadá i její show na tomhle záznamu. Není v ní nic moc velkého, málo projekcí, prakticky žádné kulisy a vesměs je to jen ona, tanečníci a hudebníci, ale i v tomhle prostě předvádí to, že na to jde moc zhurta a dobré nápady zabíjí těmi úplně na hlavu. Na téhle show je vidět, že má nějaký talent, ale vůbec neví jak s ním pracovat a akorát zjistila, že když udělá jakoukoli úplně prvoplánově za vlasy přitaženou blbost, tak to přitáhne pozornost lidí :), takže doufám, že se jednou vzpamatuje a vytvoří si nějaký celistvější styl a koncept své show a hlavně vyhodí tu nechutnou zelenožlutou barvu na vlasy, protože když se člověk podívá na "unplugged" verzi písničky Born this way (která je ve studiové verzi kradená madonna a zbytek úplně nezajímavej) v závěrečných titulkách tohoto záznamu, tak zjistí, že Lady Gaga má na to zazpívat nějak pořádně a zajímavě a není jen o té okaté prvoplánové "šokantnosti" :).

Velmi zajímavý dokument o těch "tajných" stránkách porodu a všemožných porodnických alternativách a podobně, který je natočený velmi poutavým způsobem a tradičně taky velmi přesvědčivý. Za to jak je zajímavý mu dáme tolik hvězdiček, ale je nutno říct, že je to dokument velmi jednostranný a zavádějící, protože všemožné porody doma a podobně úplně vynáší do nebes a dámy, které tam o tom tak fundovaně hovoří chvílema vypadají spíš jako kazatelky nějaké nové sekty :). Každopádně nikde se tam nezmíní o tom, že by při nějakých netradičních porodech mohly nastat komplikace nebo jaké by to byly komplikace a podobně a vůbec prostě tam akorát říkají, že alternativní metody jsou strašně super a v porodnici je to strašně na nic a hlavně tam není ani žádný názor z druhé strany, takže funguje to spíš jako taková zajímavost než jako pořádný dokument, ale i tak určitě stojí za to se na to podívat, i když asi bych sama neriskovala, že by snad existovala jen nějaká pidišance, že se snad něco pokazí při porodu s nějakou usměvavou sluníčkovou porodní bábou v bazénku.

Člověk by si řekl, že film odehrávající se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v německu kolem levicových radikálů a militantních studentských sdružení asi bude nuda a ještě ke všemu když to má skoro dvě a půl hodiny, ale hned první scény z policejního zásahu na studentské demonstraci ukážou, že tohle bude fakt husté a i tehdy, kdy to není příliš explicitní, je to surové a násilné, že nad tím bude člověk ještě dlouho kroutit hlavou jak je vůbec možné, že se něco takového vůbec tehdy mohlo dít v západní evropě. Baader Meinhof Komplex má prostě všechno, je tu spousta politiky a pohledů ze strany rebelujících studentů, je tu plno ostrého násilí, vražd a teroristických činů za použití všech možných výbušnin a střelných zbraní a hlavně je tu spousta pokřivených ideálů, které se bleskovou rychlostí vymykají kontrole i těch lidí, kteří toto všechno iniciovali, jmenovitě teda ústřední čtveřice Meinhofová, Ensslinová, Baader a Raspe + ještě nedávno v médiích propíraná Mohnhauptová a další. Nejlepší na tomhle filmu je ale asi to, že ve vší té syrovosti a husté atmosféře strachu a násilí je úplně nestranný. Neukazuje ty "zlé imperialisty" jako někoho kdo si zasloužil útoky RAF určitě, protože by to snad byli největší padouši na světě, a na druhé straně ve výsledném vyznění určitě neukazuje RAF jako lidi, se kterými by snad divák měl sympatizovat, pokud to teda není nějaký bláznivý násilník a terorista schovávající se za ideál, který už dávno ztratil. Není potřeba mluvit o hercích nebo podobně, protože krom toho, že jsou všichni velmi dobře vybraní ke svým rolím vzhledově, tak jsou i velmi přirození a celý film tím posunují do ještě většího realismu a ve filmu o něčem takovém ten realismus nakonec může působit málem až šokujícím dojmem, protože u tohohle si člověk jen těžko namluví, že i když jsou to teda skutečné události, tak je to přece nějak "přikrášlené". Prostě husté od začátku do konce, dvě a půl hodiny uteče jak voda a člověk kouká nevěřícně, že tohle byly skutečné události v západní evropě. Velmi silný film, který může s klidem většinu filmů podle událostí z novodobé historie v klidu strčit do kapsy a přitom ani nezaujímá nějaké konkrétní stanovisko, ale nabízí jen a pouze nestranný pohled na celou věc. Taky je to krásný příklad pro české filmaře, o čem se dá točit a nezůstat v nějakém otravně omletém pelíškovském kolotoči.

Úplně chápu dost rozpačitá hodnocení a rozporuplné dojmy z tohoto filmu, protože na začátku jsem si říkala jestli ten Terry Gilliam pro změnu nenatočil třeba blbost, protože první asi třetina filmu prostě byla až negilliamovská nuda. Každopádně v té zbývající části se ukáže Terry Gilliam znovu jako Terry Gilliam, což už ale asi plno lidí fakt nepobere, protože Terry Gilliam točí filmy hlavně pro sebe a sobě podobné a zbytek neřeší. Kletba bratří Grimmů je prostě jako pohádka, ale přitom to tak úplně pohádka není a tohle navíc přetlumočené do gilliamovštiny, takže kdo nezná pohádky, tak tomu to prostě asi nic nedá vzhledem k tomu, že většina filmu stojí na detailech a scénkách, které zdánlivě nedávají smysl, protože odkazují ke klasickým pohádkám a to občas dost maskovaným způsobem a to je možná důvod, proč se tenhle film nesetkal s nějak obzvlášť pozitivní kritikou. Prostě to i v porovnání s ostatní tvorbou Terryho Gilliama vyžaduje trošku víc spolupráce od diváka :) a taky je potřeba nenechat se odradit tou první polovinou protože to je zívačka příběhová i herecká. Herci se rozjíždí teprv až v dalších dvou třetinách a kdo překvapivě asi zaujme ze všeho nejvíc není ústřední dvojice Heatha Ledgera a Matta Damona, ale vedlejší role v čele s Peterem Stormarem a jeho vrchním mučitelem Cavaldim, kterého člověk docení o to víc, když se pak koukne na Stormarův projev v civilu. Dál třeba Lena Headey, která tu sice nevypadá tak pěkně jako ve střepech v hlavě třeba, ale zato má takový příjemný a elegantní projev, i když hraje postavu, která by asi zrovna dvakrát elegantní nebyla. Co je ale trochu zarážející je, že mezi hlavní hvězdy vedle Matta Damona a Heatha Ledgera je postavená Monica Bellucci, která sice je slavná, ale ve filmu má takový pidištěk, zatímco Lena Heady má výraznou a důležitou roli, ale asi není tak známá na to aby se dostala na obálku :). A vedle všech těchto je tam strašně moc čechů včetně Tomáše Hanáka a klasicky Miroslava Táborského, který snad v žádné koprodukci chybět nesmí, ale nikdo z nich nepůsobí úplně na hlavu a mimo jak se to obvykle koprodukčním čechům daří, což je pozoruhodné. A nejpozoruhodnější na tomhle filmu není ani tak to, že z nudné první třetiny se dostane až poměrně zábavné a vtipné druhé části pro milovníky pohádek, ale že je to velmi zajímavý příklad toho, že tu máme filmaře, kteří se snaží o nějakou konvenční dokonalost výsledného díla (samozřejmě nějak podle sebe, ale pořád v nějakých mantinelech) a pak filmaře jako Terry Gilliam, kteří se snaží, aby výsledné dílo vypadalo přesně tak, jak chce jeho autor i za cenu toho, že to prostě plno lidí nepřijme dobře, což Terry Gilliam v tomhle případě určitě musel čekat a za to si to z počátečních rozpaků zaslouží ještě jednu hvězdičku navíc. (přinejmenším teda pro fanoušky Terryho Gilliama :))

Nic moc nového se člověk nedozví z tohohle dokumentu, takže se souborem těch nejzákladnějších informací o Čingischánovi je to prostě jen takový běžný dokument, který určitě nenudí, ale rozhodně se z něho člověk nedozví dost. Každopádně kvůli několika detailům se určitě stojí na to kouknout třeba kvůli informaci, že prý každý dvoustý člověk by mohl svůj rodokmen vystopovat až k Čingischánovi :) nebo taky, že z nějakého důvodu byl jeho pohřeb prostě tak tajný, že nikdo nikdy nezjistil, kde ho vlastně pohřbili. To samé, poutavější a trochu obsáhlejší se člověk dozví i ve filmu Mongol z roku 2007, který sice není dokumentární, ale kdo by nechtěl jen takový strohý výčet informací, tak je to pro něj ideální :). A kdo to chce ve zkratce tak pro toho je ideální tento dokument BBC :).

Určitě to není dokonalý seriál, co by ve všech epizodách šlapal bez jakýchkoli zádrhelů a pořád si udržoval úplně stejnou kvalitu i míru zábavy, ale tenhle seriál prostě měl hlavně Cybill :), která byla úžasná úplně nejvíc a většího sympaťáka k ní nemohli vybrat než Bruce Willise. Tímhle vytvořili tak sympatickou dvojku na kterou se fajn kouká, že byli nakonec lepší než Dempsey a Makepeacová a to je co říct :). Takže nejvíc hvězdiček je za Cybill :).

Nějak se mi tomu nechce věřit, ale Michael Mann natočil prostě jen takový normální film. Nejvíc mi teda nesedla digitální ruční kamera, protože sice může vytvářet dojem nějaké bezprostřednosti pro diváka, ale může taky vytvářet dojem toho, že to prostě nejsou třicátá léta :). Část toho obrazového dojmu stojí i na tom jakou technikou je to točené a točit to na klasický filmový pás a případně ještě to v postprodukci nějak upravit do "staré" podoby se taky podílí na "starém" dojmu a tady to bylo spíš jako současná rekonstrukce nějakých osmdesát let starých událostí a tak nějak se v tom paradoxně ztrácela věrohodnost i přes chvílemi až "dokumentární" ruční digitálku :). Hlavně teda ale zamrzí, že je to příběh tak nějak moc jednoduchý. Postavy jsou prokreslené jen málo a spíš to stojí jen na jejich vzhledu a to platí především pro Christiana Balea nebo třeba Billyho Crudup a podobně, i když se všichni snaží hrát pěkně, třeba i pro takový štěk jako měl Giovanni Ribisi byl výborně vybraný herec a zahrál to stylově. A ty málo hluboké postavy jsou navíc propojené sítí málo hlubokých vztahů a nebo rovnou žádných jako například Dillinger a Purvis, prostě strašně takové nedotažené a určitě by to bylo lepší, kdyby z toho udělali tu plánovanou televizní minisérii HBO, protože tohle spíš budí dojem jak kdyby to snad měl být nějaký zkratkovitý sestřih nějaké televizní sérky. Každopádně se na to nekouká špatně, Johnny Depp je frajer, Chrisitan Bale se naučil docela fajn jižanský přízvuk a Marion Cotillard aspoň pěkně vypadala v těch pár scénách, kde se objevila. A zbytek je prostě takový jen obyčejný nebo prostě trochu silnější dojem budí jen scéna procházení se po policejní stanici a závěr filmu, zbytek je prostě jen takový obyčejně zábavný a nic extra a zvlášť na to, že to točil Michael Mann.

Pařbu v Bangkoku jsem viděla dřív než Pařbu ve Vegas, takže jsem rozhodně nešla s očekáváním toho, že by to snad mohla být jen nastavovaná kopírka toho samého a i kdyby jo, tak jsem "to samé" předtím stejně neviděla, takže by mi to určitě nemohlo můj zážitek ovlivnit. Na začátku mi bylo Philem sděleno, že "It happened again" a "This time we really fucked up" a měl opravdu pravdu :). Události v Bangkoku jsou trochu hustší než ty ve Vegas, kde z toho snad ještě všichni měli srandu a hlavně celé to exotické zasazení do thajska tomu dává plno nových možností a pár čistě thajských (to si asi každý dokáže domyslet :)) a je z toho tak nějak víc "detektivka" s rozpomínáním se na předchozí večer v úplně cizím městě a kultuře a mezi spoustou gangsterů a podivných existencí. A taky se vrátí staří známí (pro mě to v té chvíli teda byli noví známí) jako mafián Chow, který tu má výraznější roli než v prvním díle, a další :). Takže Pařba v Bangkoku sice pracuje s tím, že It happened again, ale není to jen laciné omílání toho samého a hlavně jsou tu scény jako třeba když si Alan při meditaci vzpomene na část událostí předchozího večera. Líbilo se mi to teda moc a určitě to není horší než Pařba ve Vegas, i když porovnávat by se mi to moc nechtělo, protože něco se prostě může stát jen ve Vegas a něco je typické výlučně pro Bangkok :). Takže čekám už jen až se v třetím díle bude ženit Alan a určitě se na to ráda podívám :).

Tahleta pařba byla docela těžce pohodová a všechno to šlapalo bez nějakých větších záseků nebo zbytečností. Výběr obsazení a zpracování postav bylo velmi sympatické a to zvlášť pokud jde o Phila, protože Bradley Cooper je sympaťák :) a příhody během pátrání po událostech předchozího večera byly správně ujeté, ale zároveň ne nějak absurdním nebo trapným způsobem, takže to ve výsledku působilo velmi příjemně, i když to pro mě osobně bylo tak nějak cizí. Pařba ve Vegas je totiž film pro lidi, kteří se v tom najdou, ale mě se ještě nikdy nestalo, že bych se vyřídila až takovým způsobem, takže právě proto dáme jenom čtyři hvězdičky, protože prostě to ke mě neproniklo tak jak kdybych snad něco podobného nedejbože zažila taky, protože i když jsem se probrala a nevěděla kde jsem, tak jsem si aspoň vzpomněla :). Každopádně ve filmu bylo plno férových a přísných hlášek a scének a to nejenom kvůli Zachovi Galifianakisovi a jeho postavě Alana, která byla úplně na hlavu a hlavně to bylo docela i originální a působilo to mezi ostatníma komediema docela svěžím dojmem, takže za poslední roky docela určitě jedna z nejlepších komedií.