Ferinka

Nechápu, jak mi tento film mohl takovou dobu unikat! Už během prvních pár minut, kdy se na scéně za melodie „The sound of silence“ objevuje mladý Hoffman, jsem si řekla, že to bude výjimečná podívaná a nemýlila jsem se. První polovina filmu byla neuvěřitelně humorná, dialogy nezkušeného absolventa a suveréní Mrs. Robinson by se měly „tesat do kamene“, protože co slovo, to perla. Ač je divákovi ze začátku podsouván dojem, že zde půjde pouze o svádění, které mimo jiné bylo v tomto případě naprosto dokonalé díky nádheré a chladné Anne Bancroft, tak je to omyl, protože druhá polovina filmu je už z úplně jiného soudku. Závěr, jenž nadchne, pobaví i trochu šokuje, je typický pro crazy 60´s :) a celý film by nebyl takovou stylovou jízdou bez soundtracku od Simona a Garfunkela. Sečteno podtrženo - 100%

Atkinson v roli normálního člověka? Smith v roli psychopatky? Celé to bylo šílené, mělo to snadno předvídatelný děj a myšlenku téměř žádnou, ale stejně … nějak se mi to všechno dohromady nakonec líbilo.

Tak já nevím, jako vtipný, ale že bych z toho měla mžitky před očima, to opravdu ne. Možná jsem se těšila víc, než jsem měla.

Jsem unešená.. plný počet nedávám jen kvůli závěru, který mi nebyl po chuti, ale herecký výkon Mii Farrow a barevné, přesto tak temné, prostředí osmašedesátého zaslouží čtyři hvězdičky.

Nedělá mi problém zachovat klid např. u Titanicu, ale u filmů, jako jsou Nebští jezdci, Atentát nebo Vyšší princip vím, že oko suché nezůstane...S ohledem na to, kdy byl film natočen, jej pokládám za jeden z nejlepších z české kinematografie a zároveň doufám, že to soudruhům všechno jen tak neprojde...

Upřímně, nebyla jsem tímto snímkem nijak oslovena. Pravděpodobně to bude tím, že problematika, na kterou je zaměřen, se mě příliš nedotýká, ovšem dokážu pochopit, že v Americe to vzbudilo nadšení a ovace. Přiznávám zároveň, že při některých scénách jsem byla napnutá, šokovaná, prostě zaujmutá - jenže jak to všechno rychle přišlo, tak to i rychle zmizelo, film měl jako by tendenci pravidelně střídat velmi slabé a velmi dobré chvilky. A co bylo další stinnou stránkou Crash? Jednoznačně herecké obsazení.

Spáči mě nenechali v klidu ještě tak dva dny po shlédnutí. De Niro a Pitt - jen kvůli jejich výkonům stojí za to film vidět, ale i scénář je tu na jedničku - volba kněze mezi pravdou a lží, odsoudit či shledat nevinným - v tom je snímek kontroverzní a mně se líbí, když je divákovi nabínuta rozporuplnost a ne černobílá "plošnost".

Ach jo.. hroznej kýč, ale být mi cca patnáct, tak jsem z toho třeba na větvi (ale spíš ne). Nicméně v celý tý mazanici žvástů a pseudoromanitických scén se velmi pěkně vyjímala dějová linka Tibby a malé Bailey.

Byla jsem velmi spokojená. Nemohu se ubránit srovnání s Klass, neboť oba filmy měli mnoho společného (až na hlavní myšlenku) a u mě die Welle vítězí. Byla to zajímavá sociologická sonda, herci podali uspokojivé výkony, nic mi nevadilo. Závěr byl příliš „kýčovitý“, ale to je otázka vkusu – za něj o hvězdičku méně.

Žánrově to není přímo můj šálek kávy, ale musím uznat, že to je povedený film. Hlavní hrdina si mě získal, když jsem viděla jeho smutný oči, dala bych mu pětikorunu. Za to představitelka hlavní ženské role byla k nesnesení, ledová královna bez kouzla, která mě nedokázala přesvědčit svým hereckým výkonem. Dalšími pozitivy byl výborný sountrack a postava mladší sestry, která měla bohužel málo prostoru. No a závěr...... je dobré si uvědomit, že podzim může být někdy daleko lepší než léto :)