Mulosz

Absolutnimu hodnoceni brani pouze to, ze podobnou formu a zpusob prace s emocemi jsem videl uz treba v izraelskem filmu Kapela prijela anebo argentinskem Dest. Pokud by me tyto dva predchozi snimky minuly, s peti hvezdickami bych zrejme nevahal, jde o po vsech strankach zraly film a autor ma pred sebou budoucnost.

Tento film jsem rychle volil v nahle vznikle casove mezere na Febiofestu, a to pouze podle zeme vzniku, aniz bych mel objektivne moznost studovat anotaci. Ackoliv byl snimek dobre remeslne zvladnuty, jde o zcela schematicke dilo, ktere nicim neozvlastnuje zavedene konstrukce. Nutno vsak dodat, ze nejsem buhvijaky fanousek tohoto zanru.

Z dnes jiz temer zprofanovaneho tematu dokazal autor vykouzlit velmi zajimavou podivanou.

Sympaticky debut, lec mozna trochu prekombinovany, mene postav a propracovani vice hloubky by neskodilo. Avsak proti cemu se musim durazne ohradit, je srovnani filmu se stylem uzitym v Kieslowskeho Nahode, ty dva filmy maji spolu pramalo spolecneho. Predpokladam, ze takto film neprezentuje sam autor, nybrz to pouze nekdo nepatricne uvedl v katalogu Febiofestu.

Jako by to snad byla telesna vada nebo poradny sram na dusi, drtiva vetsina zenskych reziserek se pri nataceni filmu neumi oprostit od toho, ze jsou zeny. Totez plati i o Lucii Puenzo v tomto filmu, nebot ceho se dokazala vyvarovat ve svem debutu XXY, to zde dodatecne pohrbiva. Nemam nic proti volbe tematu, pribeh byl take zajimave vystaven, indianka byla krasna, ale proboha, proc tolik slz a breku snimaneho v dlouhych zaberech, proc tolik kyticek a zviratek, proc tolik vyraznych barev, aniz by to vse bylo pro narativni vyvoj nutne a plnilo jakoukoliv funkci?

Zabijte me, ale tento sveraz me i pres maximalni soustredeni nijak neoslovil. Snad priste, za deset let u vzniku dalsiho paraquayskeho filmu. Jednu hvezdicku davam proto, ze zvlastni forma byla tvurcim zamerem a ne znouzectnosti z neumetelstvi, jak by se na prvni pohled mohlo jevit.

Jakkoliv je tento Warmerdamuv film obecne povazovan za jeho nejlepsi, mne osobne prisel nakonec jako nejslabsi ze ctverice, kterou jsem mel od tohoto autora moznost zhlednout. Po formalni strance je snimek je bezchybny, lec vystaci tak na hodinu dobre zabavy, druha hodina je vzhledem ke konstatni forme uz premrstena, tak dlouho divak neni schopen vydrzet sledovat to temer nic, co se mezi temi polovysinutymi postavami v ramci jedne ulice a prilehleho lesa odehrava. Dilo je systematicke a dobre drzi pohromade, to mu nelze uprit. V konecnem dusledku vsak mam mnohem lepsi pocit ze vsech ostatnich filmu tohoto rezisera, byt bych vsak k nim vyjma Poslednich dnu Emmy Blankove, ktere byly bez chyby, take nasel vyhrady. V Cisnikovi se genialni pasaze stridaji s hluchymi misty a Grimm trpi predevsim hereckou neucasti Warmerdama, jakkoliv se to muze zdat povrchni, priznejme si, ze filmy prave Warmerdama, ale take treba Kitana, Michalkova nebo Allena jsou razem polovicni, kdyz v nich vyse jmenovani zaroven take nehraji. To vsak nic nemeni na tom, ze jsem si tyto filmy uzil vice nez zbytecne dlouhe a temer dve hodiny nemenne Severany - nehovorim ted o zvratech mezi postavami, nybrz predevsim o forme. Kazdopadne moc dekuji organizatorum Febiofestu, ze umoznili divakum seznamit se s osobnosti Alexe van Warmerdama, s autorem, jenz je ve sve zemi kultem, u nas vsak temer neznamym.

O cem tento film do prdele byl? Jaroslav Moucka a Ota Sklencka tentokrat jako daberi, divim se, ze si za normalizace taky nezkusili neco zrezirovat.

Dalsi nadherna komunisticka kravina, ze ktere jsem byl poradne vysmaty, proto ta jedna hvezdicka. Ze ceske divky leti na tzv. "jizanske typy", to jsem vedel, ac mi neni jasne, proc tomu tak je, ale ze vzorem veskereho milostneho sneni je pro ceskou divku postarsi sovetsky inzenyr, to jsem do vcerejska netusil. Clovek se porad dovida neco noveho:-)

Naprosty kult v nejsarkastictejsim slova smyslu. Jen me mrzi, ze jsem na ten film nenarazil drive. Honzo, jsi borec:-)