Bejbinka

Adele jsem nikdy nepřišla na chuť...snažila jsem se na koncert dívat nezaujatě, ale to nejde, pokud se mi prostě jako interpretka nelíbí. Zvlášť při takovém koncertě, kde jen stojí a zpívá a pak už nic. Neříkám, že neumí zpívat, to bez pochyby umí, má zajímavý hlas, ale na tom nezáleží, když vám nesedí. Občas taky bučí, jako kráva a hučí jako meluzína. Vypadá jako stará mladá, zpívá jako stará mladá a mluví jako stará mladá. Konkrétně na tomhle koncertě vypadá, jako svoje vlastní babička a ještě v pohřebních šatech. To se dá shrnout jedním slovem...NUDA.

Nebyl by to špatný film, kdyby už takových neexistovalo desítky, možná stovky. I přes to se tam našel chytrý vtip a šarm Emily je nepřehlédnutelný. Další plus je neotřelé téma. I když nemuškařím nýbrž kaprařím, v tomhle směru mi byl film sympatický a dokázala jsem ocenit moc pěkné záběry fauny a flóry. Nakonec ale vše vyznělo docela fádně a lacině...

Člověk musí hodně pozorně sledovat, aby se neztratil, což v první půlce nevyhnutelně nastane. 6 příběhů je propojeno tam postavou, tam dopisy, tam knihou. Je docela složité s v tom vyznat a myslím, že bych se na film potřebovala podívat ještě jednou, abych si všechno utřídila k dokonalosti. Co stojí za to jsou masky, které jsou precizní a i přes to jsem neměla problém rozeznat kdo je kdo, což není nijak zvlášť důležité pro dějovou linku (někde ano) jako spíš pro to samotné umění zpracování. Jednotlivé příběhy mě ale spíš nudily a ani postupné rozplétání tomu nepomohlo. Pro mě tedy Atlas mraků skončil, jako zajímavý film, který mě sice donutil přemýšlet, ale nezanechal ve mně to něco, kvůli čemu bych se chtěla k filmu vrátit. Neměl silný konec. Nejlepší se mi jevil příběh situovaný do jakési antiutopie o Sonmi 451, který mě jako jediný vzal a který jsem prožívala. Cavendischovo (důchoďák) a Frosbisherovo (skladatel) příběhy se mi zdály nejslabší až nudné.

Vyloženě oddechovka, přesto zajímavá, jak už biografie bývají (alespoň pro mě). Pokud máte rádi Cher, což já ano, film vás určitě potěší a bude vás bavit. Je plný pěkných písniček, které všichni známe a tak i zahřeje muzikální duše. Vyzdvihla bych Renne Faiau, která je Cher neskutečně podobná a nezahrála ji vůbec špatně.

Bravo bravo bravo!!! Proč takových filmů není víc. Přísahám, že jsem při pádu letadla ani nedýchala. Celý ten příběh se mi dostal pod kůži. Denzela po týhle roli nenávidim :) Fakt silný kafe. Jedna z nejsilnějších scén je jeho noční "odolávání" v hotelovém pokoji, když čeká na proces,,,ta vodka...chramst! A následně pak ráno. Jeden z nejlepších filmů za poslední dobu!

Možná, že si z nás udělali srandu...nemyslíte? Není to od nich ale příliš hezké...

Remake se kolem originálního filmu ani neprošel. Ani z daleka nebyl tak silný a přesvědčivý.

České lvy má zasloužené...po dlouhé době zase film, který je český a dá se na něj dívat a dokonce chvílema i hltat. Sice pomalejší rozjezd a chvílemi i nepřehledné scény, ale pokud člověka zajímá, jak to bude dál, když to vezmu úplně ze základu, tak je vše v pořádku. Ivana Trojana opravdu moc nemusím, ale tahle role mu sedla...jinak trochu Kriminálka Anděl. Ale atmosféra 50. let byla fantastická.

Připadám si, že jsem moc náročná! Přesně, jako většina názorů, musím se přiklonit k rozporu, který ve mně hraje. Když film skončil, docela jsem si oddychla, protože jsem měla neuvěřitelně přesezelý zadek nemluvě o problému s kolenem a modlila jsem se za krátkou pětiminutovou přestávku v půlce filmu. Ale to je to, vnímala jsem často víc svoje bolístky, než film, protože byl chvilkama docela nudný a zlouhavý. Měla bych být přece 100% zažraná do filmu! Je ale taky pravda, že jsem i zapomněla na bolístky,pod vlivem opravdu skvelých scén, kterých bylo ve filmu bezpočet. Co do efektů...to byla prostě nádhera...úplně mě ohromily "skalní hromo obři". Ale přece jen...čekala jsem víc i když dávám plný počet hvězd...čekala jsem prostě nejlepší film od Návratu krále, kterého ale podle mého nepřekonal. I tak to ale byla pecka!!!

Nejsem skalní fanouš a filmy o Batmanovi vyloženě nemiluju (jen se vždycky docela těším a líbí se mi), možná právě proto jsem trochu zklamaná. Lidé okolo mě jsou do tohohle dílu zbláznění a já nějak nechápu proč...nenechala jsem se strhnout a beru to podle sebe a ne ostatních a tak musím napsat, že na jedničku ani dvojku film neměl ani náhodou. Nevzal mě příběh, nevtáhl mě postup děje...jedniné, co nepřastanu obdivovat, je Hans Zimmer a jeho hudba. Pár scén bylo poutavých a triky byly sice úžasný, přesto se ale Temný rytíř povstal nestane mým oblíbeným filmem.