Bejbinka

Prázdniny...příjemná doba, který je v nenávratnu, ale tenhle film mi ji vynahrazuje. Cameron Diaz...pro mě asi nejlepší komediální herečka. Je vtipná a ještě se na ní hezky kouká. Možná, že hlavně díky ní mám tenhle film tak ráda...ale přesněji řečeno na tomhle filmu se mi líbí všechno. Jednak žánr, pak téma, obsazení a scénář v neposlední řadě hudba, která do filmu sedla, jak pr*** na hrnec. Moc mě baví a jelikož už jsem ho viděla opravdu hodněkrát tak vím, že mě vždycky dokáže vytáhnout ze špatné nálady a to je poklad!

Nemůžu za to, ale animáky prostě miluju!!! A tenhle byl úúúúplně úúúžasný!!! Vtipný, chytrý, nápaditý, až to bolelo. Byla jsem nadšená z Rebelky, ale Raubíř Ralf jí nafackoval takovym stylem, že se protočila na palci u nohy a skončila na dně tekutý nutely. Zvedám všechny palce!

Jeden z nejsilnějšéích příběhů, které jsem kdy viděla. Odneslo to 13 kapesníčků a moje oči budou zítra na poradě, jak po mejdanu. Stálo to ale za veškerý nepříjemnosti i za dobírání ostatních, protože já jsem viděla něco, co ve mě zůstane, co mě zasáhlo...co si budu pamatovat a z čeho čerpat.

Takhle brutální a zároveň vtipný film jsem teda už dlouho neviděla! Ačkoli Tarantino není můj oblíbený rejža, Djangem si mě získal. I když je film neskutečně surový a při jeho sledování jsem si chtěla hned několikrát zakrývat oči, měla jsem rohlík a nějak nechtěl zmizet. Fakt jsem se pobavila, líbilo se mi, že po krvavých scénách vždycky přišla scéna, která všechno shodila a člověk se musel smát. Parádní!

Filmová drtička to jistí. Říkala jsme si, že se konečně zase objevil pěkně obsazený film, se zajímavým tématem, bez Trojano-Liško-Macháčka a Vilhelmo-Gaislerový. Nebylo to ani zajímavý. Slibný na tom zůstal jen ten nápad na film. A korunu tomu dodala hudba...ta byla tak příšerná a nehodící se k filmu, že můj blbej pocit z filmu (ne z děje, ale ze zpracování a přehrávání herců) ještě umocňovala. Totální ztráta času.Doufám, že Tomáš Zelenka režírování už zapíchnul...první a snad poslední film! Hvězda za nápad a cast.

Moc ráda peču a tak jsem byla na pořad zvědavá...ale jsem zklamaná. Dorty od Markéty jsou všechno...jen ne božské. Hvězdičku dávám snad jen za recepty, ale zrovna dneska byl díl, kde dělala hrudky s javorovým sirupem...javorový sirup je u nás bohužel luxus. Když už ho mají, je nesmírně drahý...takovéhle recepty jsou normálním lidem myslim k ničemu :o( Raději se budu dál inspirovat interneten a už se na to nebudu dívat.

Na rozdíl od ostatních komentujících mě začátek právě neskonale bavil a spíše jsem litovala, že není delší. Přišel mi zajímavý, zábavný. Právě proto "půjdu" do knížky, tam je prý ten úvod pěkně propracovaný. Na film bylo vůbec radost pohledět...po všech stránkách. Hlavně ale po té technické...už dlouho jsem neviděla tak půvabný film. Někomu to může přijít jako přebarvený kýč a klišé, ale pro mě to bylo něco krásného a plného fantazie. I když vím, že tygr vlastně nebyl, pro měl byl, je a bude...prostě dojemné!

Na to, co je romantika, mám jiný názor. Ač se Casablancou ispirovalo nezpočet filmů a je vlstně předlohou pro všechny ty Fantičky a Kofolky, ty mi jsou sympatičtější. Chápu, že moje babička na tomhle filmu mohla ujíždět, ale já už jsem holt asi víc vypasovaná na tu modernější tvorbu.

Musím začít knihou…je opravdu skvostná. Styl Capoteho je jedinečný…dokáže vše popsat tak obdivuhodně do detailu a přitom syrově, že si dokážete představit, jak vypadal snad i trs trávy u domu na farmě. A co teprve čtyřnásobnou vraždu a jak se cítili obyvatelé městečka a samotní vrazi. Opravdu působivá knížka! A teď tu máme film. Je pravda, že hodně věcí dokreslí hlavně proto, že se dozvíte spoustu věci i o samotném spisovateli, což jsem velice uvítala. Další plus je, že se v něm objevují opravdu přesné citace z knihy, prostředí je přesné. Další klad a to veliký je výběr herců…postava Perryho (pachatel) byla dokonalá. Jediná odchylka byla ve jméně jeho spolupachatele, který je ve filmu Rick, ale v knize Dick, i když se jmenuje Richard. Co se týče postavy Trumana Capoteho, nemůžu soudit, zda ho Hoffman zahrál přesvědčivě, protože jsem ho (myšleno skutečného Capoteho) nikdy neviděla v televizi a ani jsem ho nikdy neslyšela mluvit. Ovšem tak, jak ho zahrál, bez ohledu na mojí nevědomost, bylo brilantní. Pro mě velice nesympatický až slizký, lidský v negativním slova smyslu, ale přes to tak zranitelný a pracovitý, zapálený do své práce a povolání. Přes to všechno na mě ale působil film tak nějak plitce, nedodělaně. I tak velká čest…!

Roobiho mám moc ráda...ale tohle ne...něco tak falešného jsem dlouho neslyšela. Když to sem tam ujede, je to normální a dá se to snést, ale tohle bylo přes čáru. Škoda...dříve býval lepší!