Pierret

Mám Star Trek rád jako oddychovku. Film mě jistě zaujal dobře vystavěnou zápletkou i perfektně vizuálně vychytaným soubojem. Přesto nemohu hodnotit lépe. Proč? Scénář se držel až příliš seriálové předlohy, nebyl jsem překvapen jednáním postav a ani velké finále mě nijak nenadchlo. Popravdě si ale nedokážu představit, jak bych sám vybředl ze seriálové kaše a přitom na ni elegantně navázal... Snad se v budoucnu najde génius, jež to u Star Treku dokáže.

Akce stíhá akci tak neskutečně rychle, až člověk zapomíná na všechno ostatní a je vtažen do dění na plátně. A hercům byste uvěřili prakticky všechno.

Tento film jsem shlédl již asi čtyřikrát, pořád se mě líbí a stále v něm nacházím nové a nové podněty k zamyšlení. Člověk jako stroj, stroj připodobněním k lidem nebo lidé přibližující se ke stroji? Je našim snem stvořit nesmrtelné mechanické podoby sama sebe? Panenka v závěrečné scéně se mi okamžitě rozvířila hlavou. Nebudu se rozšiřovat o dokonalosti vizuálního zpracování spojujícího 2D a 3D animaci. Dál pouze zmíním naprosto fantastickou hudbu, která vás vtáhne do atmosféry.

Prožijte výlet do říše snů, projděte cestou tajemných symbolů s mladou a sympatickou psycholožkou Paprikou. Byl jsem stržen a hutná atmosféra mě nepustila ještě dobu po skončení filmu. Geniální míchanice snových představ a reality vyvolá v člověku mnoho tichých, ale o to závažnějších otázek. Doporučuji všem milovníkům lidské duše.

DiCaprio hraje jak o život (a daří se). Začátek se povedl skvěle, ale čím víc jsem se blížíl ke konci, tím víc ve mě utkvívala představa, že jde vlastně o popcornový filmek. Z tragického příběhu Sierry Leone se vyrábí efektní stroj na peníze. Inu, proč ne? Pokud alespoň jeden z deseti diváků přestane kupovat konfliktní diamanty, tak byl účel splněn a filmaři si s pocitem zadostiučinění mohou namastit kapsy.

Romantická balada o lásce, životu a smrti na mě zapůsobila až příliš plytce. Musím ocenit vynikající vizuální zpracování a zajímavé prostřihy, ovšem na mě díky nim působil příběh příliš uměle. Jsem zklamán z nepravdivosti, kterou nemohly vylepšit ani kvalitní herecké výkony. Chybí mi cosi hlubšího, konkrétnějšího. Možná, pokud mi bude někdy v budoucnosti opět umírat někdo blízký, změním názor.

Nejprve jsem viděl film, pak jsem si přečetl knihu, pak si opět pustil film. Jedno se vyrovná druhému. Ne že by to bylo naflek stejné, o tom to není. Film je geniálně natočen, používá všechno kouzlo dlouhých záběrů, precizních střihů, krásných exterierů atd. Kniha naopak vyniká díky většímu obsahu a atmosferickému slohu. Tak nebo tak patří Kmotr k tomu nejlepšímu, co lze mezi knihami i filmy najít. Marlon Brando and Al Pacino forever!

Asi nejlepší zpracování tématu lásky, co se na plátnech objevilo. Není to jen bezduchá honba za jedním těžko pochopitelným citem, nabízí totiž bližší pohled na jeden z prvků lásky: na vzpomínky. Přes paměť jednoho zamilovaného člověka (skvěle zahraného Jimem Carreyim) se pak dozvídáme spoustu věcí, které bychom jakoby už někdy v hlavě měly, pouze se nám ztratily. Jakoby nám samotným někdo vymazal některé vzpomínky. Dokonalý filmový zážitek.

Western u mě z principu nemůže dostat 5 hvězd, takže je mé hodnocení vlastně absolutní. Musím vyzdvihnout skvělou práci s kamerou, zajímavou kombinaci humoru a krve, herecké výkony. Ovšem pokud jde o závěr, na něj nic nemá, ten obraz vám zůstane vryt do paměti.

Musím ocenit odvahu režiséra skombinovat fantazijní vnitřní svět malé holčičky s krutou realitou španělské občanské války. Jak je patrno v komentářích, tak spoustu lidí jedinečné sloučení dvou protikladných světů (krásného barevného a krutého šedivého) nenadchlo - mě ovšem fascinovalo, jak dětská mysl dokázala bojovat a vyhrát v představách nad ohyzdným zlem fašismu. Film je postaven na jedinečném námětu, přináší něco skutečně nového a neotřelého, nenudí a některé věty z něj se vám vryjí do paměti. Člověk téměř uvažuje o absolutním hodnocení.