Teabag

Další severský hororový nářez. Od začátku je tu velmi dusno, řekl bych. Ale je to jako s těmi trpaslíky: jsou dobří plavci, ale nevydrží. Navíc to expresivní zpracování monster... Některé scény mě donutily vyprsknout smíchy (aneb jak Jon hasičákem do hlavy dostal). Tyhle věci Dark Floors sráží strašně dolů. Na druhou stranu můj celkový dojem je vlastně velmi dobrý, protože místy jsem si užil to správné hororové mrazení v zádech. Nejsou to tak ani 3 ani 4*. Spíš tak 70%.

Zajímavý duchařský horor s výborným Kevinem Baconem (mimochodem, i ten klučina hrál parádně). Přestože zápletka je vlastně ve výsledku docela prvoplánová, daří se jí tuhle skutečnost před divákem tajit vcelku dlouho, takže to vlastně ani moc nevadí :-) Měl jsem při sledování dojem, že se jedná o krásnou ukázku přechodu hororové filmařiny z devadesátých let do let "nultých". Některé věci (např. dva opilí mladíci a brýlatá holka a vlastně i příběh sám) jako by na mě dýchaly atmosférou devadesátek, zatímco jiné (např. nesouvislý a místy zrychlený pohyb ducha dívky nebo lehké náznaky gore) už ukazují, kam se tenhle žánr bude ubírat.

Podle mě jde o velmi špatný pokus o surrealismus ve filmu. To v našich končinách umí nejspíš jen Jan Švankmajer. V tomhle je hororu jako železa ve špenátu... Ale líbí se mi rozpolcenost místních komentářů od extrémně špatných hodnocení k naprostému úžasu nad Jirešovou genialitou. Už to je důvod tenhle film vidět, aby si na to každý udělal názor sám.

Velmi dobrý španělský thriller/horor. Ono psát, že Španělé dělají skvělé horory je nošení sov do Atén, ale nemůžu si to odpustit. Belén Rueda je neuvěřitelně krásná herečka, která ovšem umí i hrát :-) Spolu s dobrým scénářem a režií tak vznikl velmi dobrý film (např. scény ve tmě s bleskem foťáku jsou parádní). Jen ta pointa mohla být trochu propracovanější.

Od začátku do konce jsem u toho seděl a div nemlátil kolem vztekem na skvělou Rebeccu De Mornay a vlastně i všechny ostatní. Uvědomuju si, že se na to dá koukat z pohledu brýlatého intelektuála a říkat si, "proboha, co je to za kravinu" (což je trochu laciné, páč takhle se dá přistupovat ke všemu), a nebo se tím nechat unést a být 112 minut v neustálém napětí. Za mě 90%.

The Evil je vcelku průměrný horor, který však doplácí na svůj věk. Napětí, které v něm kdysi jistě bylo, se z něj pro dnešního diváka bohužel trochu vytrácí. Už proto nedám víc jak 3*, protože existují i věkovité horory, které mrazí dodnes (v téhle souvislosti obvykle uvádím o rok mladšího Aliena, který je dechberoucí stejně jako v době svého vzniku - i když chápu, že tady je to trochu žánrově jinde). Ještě ovšem dodám, že některé z postav bych s trochou nadsázky nejraději zabil sám. Pro mě osobně je The Evil jednorázová záležitost.

Tenhle film jsem dlouho odkládal a až teď vím, jaká to byla chyba. V úvodních pěti minutách jsem si říkal, že to bude nejspíš nuda. V posledních dvaceti jsem se už nervózně napětím vrtěl na židli a nemohl se dočkat vyústění! Postupně budovaná atmosféra byla naprosto strhující, Lili Palmer a Cristina Galbó nezapomenutelné! Teď už vidím, že kvalita španělského hororu má opravdu hluboké kořeny.

Nejdřív malou obecnou poznámku: spousta špatných hodnocení všech možných filmů podle místních komentářů vychází z nenaplněných očekávání. A teď konkrétně: Legend of the Guardians: The Owls of Ga'Hoole je prostě pohádka. A to, prosím pěkně, velmi dobrá. Takže neočekávejte nic jiného a můžete si to opravdu užít. Výjimečná vizuální stránka je u Snyderových filmů samozřejmostí.

Coeni, Bridges, Damon... To je prostě úžasná kombinace. True Grit je zábavný i drsný film s výbornými hereckými výkony a perfektními dialogy (hlášky Roostera Cogburna nemají chybu!). Za zmínku stojí i Hailee Steinfeld, o které se (v jejích 14-ti letech) sice nedá říct, že by na ní True Grit stál, ale rozhodně neodvedla špatnou práci. Nemám co vytknout, takže za mě plný počet. 5*

Už na truc vůči některým zdejším komentářům budu za mainstreamového blba s plochým vkusem. Mně tohle totiž opravdu sedlo. Zack Snyder mě zatím žádným ze svých filmů nezklamal. Příběh Sucker Punch je v podstatě jednoduchý a sám o sobě by nevydal na dvě hodiny stopáže. Je to Snyderův specifický způsob vyprávění, který z něho dělá opravdový film. Je mi vcelku jedno, že předlohou byla nějaká PC hra. Podstatný je pro mě v tomhle případě vizuální a atmosférický zážitek. To Snyder prostě umí a je to jízda skoro jako ve 300 (ano, i to je můj oblíbený film). Za zmínku stojí i parádní a velmi dobře využitý sountrack.