japekli

Zajímavě stvořený střídavě hraný dokument s citací dobových zápisků účastníků války dokáže obeznámit s naší legionářskou minulostí i s poměry, v kterých byli nuceni žít. Uznaní zaslouží i citlivě zvolenej hlasovej doprovod.

Co tím autor asi myslel? Chce protlačit demolici prasečáku, ukázat dost jemně důvody nesnášenlivosti nebo absolutní neřešitelnost tohoto problému? Ozejvá se fůra "chytrejch" hlav z majority i minority a dokonce i ze světa chtěj "pomoct". Všichni, tedy černobílí i ze zahraničí, by si měli uvědomit, že nebylo jediný období za mnoho staletí, kdy jakákoli podobenství soužití vyhovovala oběma stranám najednou. Dle mýho, nemá smysl "znásilňovat" kulturu jinou kulturou, pokud to má být "civilizovaně" a pokud si chce zachovat formu některá z kultur. Jediný řešení je kultivovaná separace. Není možný z dlouhodobýho hlediska, aby jedni trvale parazitovali na mozolech a vymoženostech druhých a druzí zas na jednoduchosti prvních a to ve velkým nepoměru. U zvířat je to symbióza= oboustranná výhoda. Je to stejná situace tohoto problému?... Prohnilej systém evidentně "vyrábí" štědrou sociální politikou další z mnoha aspektů, který ho nakonec sežerou. Po tom, co v dokumentu dva "nádějní" malí hošíci už v tak útlým věku předvedli hodně rychle mimikry(bolení hlaviček) a do tý doby celkem jedinej rozumně hovořící člen minority prohlásil, že pokud nedosáhne svýho (myšleno zrušení prasečáku), vezme benzín a bude pálit (právníci asi přeslechli), měl by každej průměrně inteligentní člověk uznat, že jedině vzájemný oddělení je nejcivilizovanějším řešením. Jestli se budou podobné skupiny vzdělávat, tak zmiňovaný "benzín" může napovědět jakým směrem(muslimové a atomovka). Měli by to uznat "chytrý" hlavy od nás i od nich, neboť to jalový žvanění nás může dovézt až tam, kam dojela Jugoslávie.

Dávám "plnej knedlik" hlavně za vodvahu. Sice nevím jaký emoce vyvolal snímek u samotných Slováků po premiéře, ale natočit to režisér z jiný země, zvedne se tam možná velká vlna nevole. Před časem jsem viděl dokument o tomto tématu ze středního Slovenska a lidi se na kameru ani moc vyjadřovat nechtěli. Všichni, tedy i Češi, by si měli vzít ponaučení a až nastane nějakej ´problém´, zkusit ho řešit civilizovaně a s rozumem, ať už se bude pohlížet třeba na Němce u nás nebo Maďary u nich, pak se nebudem muset za nic pozdějc stydět. Film samotnej, kterej se dotýká dosti citlivých míst, do etapy u partyzánů dost dobrý, pak, asi abysme nebyli ochuzený o střílečky, to ubralo na kvalitě, i když některý scény- chování Ivanů, jak to po vypuknutí povstání jeden z místních partíků balí a "odůvodněně" končí rebélii nebo ten návrat do rodnýho domu- byly taky slušný. Prostě autorům fakt metál, protože po zhlídnutí jsem měl dojem, jakoby by to byl určitej druh zpovědi, pokání a omluva zároveň. Rozhodně nemarná snaha o vyrovnání se s částí nelichotivý historie ( v Česku to byl ´Habermannův mlýn´).

Oficiální komentář k filmu začíná velmi výstižně: BYLO NEBYLO ... . Dle mýho, je to naprostá slátanina, možná se autoři až během natáčení rozhodovali co to vlastně bude- horor, komedie nebo válečnej. Měli spíš přidat pár legrácek, ubrat pár litrů krve a byla by to možná slušná satira, takhle hodnotím akorát možná dobrou myšlenku,a to, že pokud hrdinové chtěli zničit "kino", tak jedině, aby se nepromítal tenhle film.

Díky týhle komedii, mám rád Sováka. Viděl jsem jí poprvý asi v deseti a sebe si tak nějako představoval ve velkým provedení. Film ubral strach ze stáří a byl jsem unešenej z toho, že bych, až zestárnu na čtyřicet, sežral něco špenátu a zas byl malej kluk. Oni si "komanči" ani neuvědomili, že tíhhle dílem málem inspirovali mě a pár mých kámošů ke kriminální budoucnosti.

Kdysi patřil Belmondo mezi mý nejoblíbenější a velkou měrou za to mohlo to "zvíře". Tento film je jeho velkej koncert a dokládá, že herec byl stvořen pro komedii a na, sem tam natočenej, akčňák, v kterým vypadá spíš prkenně, se moc nehodil. Tahle dvojrole mu dala možnost předvést kaskadérskou exhibici, kus ´škoďácké´ a provokativní povahy i šaškovství, který má v krvi. Měl k ruce úžasnej doprovod, protože Charles Gérard, jako věrnej trouba, kterej ho provázel v nejednom filmu, mu roztomile sekunduje. Takováhle dvojka by byla pohromou pro každýho, takže dostala na frak i Welchová.

Piva moc nevypiju a přesto se na Postřižiny někdy zas rád podivám, protože Hanzlík v nich doslova exceluje. Sice netuším, zda- li je tak vobtížnej, jak byl ve filmu, i ve skutečnosti, ale zahrál to věrohodně. Za život jsem zažil pár podobných a někdy je i "Pepinama" nazval a mělo to, kupodivu, na ně někdy i tlumící účinek. Nevím, jak by film dopadl bez týhle výrazný postavy, a proto se mělo dílo jmenovat Pepin a né podle vlasů.

Všechny filmy o Homolcích jsou dalším obrazem mnoha Čechů. Šebánek to zahrál tak skvěle, že on tím Homolkou snad i byl a ani netušil, že je natáčenej. Tím ovšem nesnižuju výkony ostatních, protože velkej úspěch trilogie byl hlavně zásluhou většiny herců. I když ten poslední díl byl asi nejslabší, nezmění to nic na tom, že se nemožná rodina propracovala mezi nejslavnější.

Tato hodně dobře povedená série, dle mýho, je dalším důkazem toho, v čem je Veškrnová dobrá. Pro role jednodušších a živočišných žen byla doslova předurčená, o to víc mě zaráží, že se namontovala do role první dámy. Jojo, ani mezi herci není vždycky soudnost. Samozřejmě, že s přibývajícím natáčením to ztrácelo na grádech, ale jinak originální a vtipný a na tom střetu minulosti s přítomností se celej štáb hezky vyřádil.

Tak rád bych chválil příběh o Chvalovi. Máme tak bohatou a pestrou historii a tak málo z tý slavný doby je toho kvalitně natočeno, a když je šance natočit něco z ní, zprízní se to tím zpěvem. I tak musím přiznat, že kostýmy, mluva, pojetí i výkony herců působí velmi věrohodně. Film je usazen do nádherný krajiny a v kostce dává nahlídnout do poměrů tehdejšího středověku, kdy život, právo a štěstí byly z dnešních hledisek absurdní i vrtkavý.