Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (44)

plakát

Požáry (2010) 

Vynikající, napínavý a poutavý film, který v člověku zůstane. Moc se mi líbilo, že lacině nepumpoval z diváků slzy, přestože k tomu měl prostor. Jen odvyprávěl příběh, zbytek nechal na divákovi. Snímku ani neubrala celková "náhodná" nepravděpodobnost. Závěr trochu předvídatelný, ale přesto šokuje.

plakát

Trust (2010) 

Ta holka nebyla hloupá. Byla to jen zakomplexovaná a nesebevědomá puberťačka, jako ostatně všechny v jejím věku. A to ON dobře věděl a uměl s tím pracovat. Jeho geniální a osvědčená manipulace zafungovala a nejen dívce, ale celé její rodině to způsobilo velké trauma. Zdánlivě ji to totiž pomohlo zvýšit vlastní sebehodnocení, aby se ve finále ukázalo, že ho naopak pošlapalo a hodilo kamsi do žumpy. Příběh krásně uvěřitelný, který se může stát každému, zdržoval se úspěšně všech možných patetismů a frází. Že nesklouzl ke klasickému thrilleru mu jedině přidalo na důvěryhodnosti. Něco podobného by měli pouštět na 2. stupni ZŠ jako prevenci . Moc se mi taky líbily vykreslené reakce všech postav na vzniklou situaci, a to i kolegy od otce z práce, kterému se ulevilo, že to nebylo nějaké přepadení, takže vlastně z jeho pohledu o nic nešlo.A konečně - realistický, otevřený závěr. Brilantní! Ale slepý místa tam byly, proto nedávám komplet.

plakát

Bláznivá, zatracená láska (2011) 

Konečně perfektní návod na překonání manželské krize. Jakýpak psychoterapeut - stačí vyměnit hadry a přestat pít drinky brčkem. Když k tomu ještě přefiknete třídní vašeho syna, máte vyhráno. Komedie? Ano, pár vtipných hlášek se našlo, ale v druhé půlce filmu trapnost nad trapnost. Drama? Příliš klouže po povrchu a nejde do hloubky. Dialogy, situace a postavy jsou totálně nepravděpodobné. Romantický? Možná, ale žádný cit to ve mně nevzbudilo. A to byli k dispozici Ryan Gosling a Julianne Moore...

plakát

Na lodi (2010) 

Nebýt tento film krátkometrážní, asi bych utekla z kina. Nic proti uměleckým statickým filmům, ale dlouhé záběry na obtloustlého chlápka, který tu škrábe brambory, tu popíjí vodku s nepřítomným pohledem a tu komentuje dění venku koukajíc z okna, se mi jevily jako nesnesitelné mučení diváka. Od udělení „odpadu“ film zachránil poměrně smysluplný a úsměvný konec.

plakát

Pomáhat a chránit (2011) 

Chvílema se to táhlo, ale zejména začátek a první polovina filmu mě fakt bavila - sympatický, politicky nekorektní humor, vtipné hlášky. Dále musím pochválit samotný závěr. To, co bylo mezi tím, bych nazvala asi jako parodii na mafiánské, Tarantinovsky laděné filmy

plakát

Velká ryba (2003) 

Pěkná pohádka pro dospělé s vážnou linií problémového vztahu otec-syn a jejich smiřováním se. Tato linie však pro mě filmu potřebnou hloubku nedodala. Nejvíc mě popuzoval kýčovitý a "happy americký" styl, který ale nebyl užit ve smyslu parodie, podobně jako například v Allenově Vicky, Christina, Barcelona, ale byl myšlen vážně. Škoda, že film neskončil dovyprávěním příběhu, ale byl zbytečně natahován a postupně tak ubíral divákovi možnost nechat jakýkoliv otevřený konec a cokoliv si domyslet. Poslední věta pak pro jistotu nenechala diváka na pochybách, jaké že poselství si má vlastně z filmu odnést, kdyby to náhodou nepochopil.

plakát

Revizoři (2003) 

Multižánrový artový film, ve kterém jsou všechny zastoupené žánry kvalitně zpracovány (několikrát jsem se lekla, ale i opravdu od srdce zasmála), kromě toho má celý film spád a akci, geniální hudbu a je správným způsobem "ujetej". Zvolené prostředí až překvapí svými možnostmi a atraktivitou a funguje i jako jakási sociální sonda. Scénárista je skoro pokladnicí nejrůznějších hlášek! Až je mi líto, že mi ucházel tak dlouho...a SPOILER: to, že celý film začíná někým, kdo jede po eskalátorech dolu a končí tím, že někdo jede nahoru, mi připadá jako skoro geniální detail).

plakát

Lars a jeho vážná známost (2007) 

Krásný, roztomile příjemný a dojemný snímek, a to naprosto vkusně a navíc ještě dost vtipně. Ryan Gosling poprvé ve zcela asexuální roli, která mu kupodivu výborně sedla a podivín v jeho provedení tak nabyl na přesvědčivosti. Určitě mnoho z nás podobného týpka ve svém okolí má a láme si hlavu, jestli teda je gay nebo co? Jediné, co se dá vytknout, je možná až příliš naivní idealismus, ale je to film a ten se nemusí nutně držet reality, která by nebyla tak pěkná. Kdyby to tak ale fungovalo a místo posměšků a kroucení hlavy by člověk co si řeší nějakou krizi třeba zdánlivě divným způsobem dostal pořádnou porci pochopení a aktivního zájmu, posunulo by to dost možná nás všechny o dost dál. A psycholožka byla výborná!

plakát

Expozitura (2009) (seriál) 

Na produkci TV Nova a na českou produkci vůbec mírně nadprůměrné. Akce funguje, nenudí, diváka zajímá, co bude dál. Jisté kouzlo má i aura předlohy skutečnou událostí. A Hanku Vágnerovou mám ráda, i když je pravda, že typologicky se na tento druh hrdinky moc nehodí. Vidím v tom spíš pochybení kostymérky a maskérky, že jí trochu nepozměnily image. Stejně tak Dolanský. To není v Čechách charismatičtější herec na tuhle roli? A proč má kolem krku ty korálky? Scénář upravený tak, aby se chytal i ten nejposlednější "novák", tedy dialogy fakt debilní a neuvěřitelné. Ale drajv to má!

plakát

Ink (2009) 

Hrozně ráda bych dala víc hvězd, film má zajímavou myšlenku. Ano, když člověk chce sejít na dobrou cestu, musí se poprat s démony uvnitř sebe, ano - někteří si své "jizvy" hojí úspěchem a ambicemi v zaměstnání a jsou schopni tomu obětovat svou rodinu. Symbolika a poselství filmu je úžasná. Rovněž zajímavé použití střihu, filtrů, kamery. ALE musím vytknout několik věcí: 1.) v něčem je film příliš politicky korektní - mezi těmi "dobrými" je i asiat a černoch, ale v něčem pak zase hrubě nekorektní a jako divák jsem doslova trpěla při opakovaných scénách, kdy jeden nebo i více mužů kope do hlavy a do břicha bezbrannou krásnou ženu, zatímco tomu přihlíží pětiletá holčička, tyto scény byly zbytečné. 2.) na můj vkus až moc bojů, které se do celkového konceptu a stylu filmu nehodí, působí jaksi navíc, amatérsky. 3.) jsem alergická na filmy, kde je jasně určeno kdo je zlý a kdo je dobrý, to patří imho jen do pohádek. 4.) ten závěr je takový nechutný klišé, divák je vhozen do odšťavňovače a pumpován, dokud z něj nevyteče slza, ale je to tak laciné!