Recenze (1 762)
Kneecap (2024)
// Typ*čo jo! Banger meets Trainspotting, akorát s dobrým rapem, silnou kulturní pointou a strašně sympatickou trojicí hrdinů, kteří jsou navíc v reálu opravdu těmi členy Kneecapu. Nejsem si jistý, že tohle mi ve Varech ještě něco trumfne. 10/10
Až na konec světa (2023)
// Viggo by chtěl vyprávět silný příběh se silnou ženskou hrdinkou, akorát je sám sobě překážkou, protože si k tomu zvolil nefunkční strukturu hopsající v čase z místa na místo, která nejenže mate diváky, ale hlavně nedává prostor jednotlivým linkám, aby později rezonovaly. Námět dobrý, záporák skvělý, Viggova hudba nádherná, ale jako celek to bohužel nešlape tolik, jak by mělo. 6/10
Stepní vlk (2024)
// Šílený Max z Kazachstánu, 'nuff said.
MaXXXine (2024)
// Ti West v úvodu řekl, že původně mělo vzniknout jenom X. Pearl jsem neviděl, ale MaXXXine je bohužel důkazem, že u toho jednoho filmu měli tvůrci možná zůstat. Koncept osmdesátek převážně nevytěžený, noirová krimi zahozená dřív, než pořádně začne, horor tentokrát žádný, v tom filmu se v podstatě nic nestane a pak skončí. Vypadá a zní hezky, ale to je fakt vše. A že je Mia Goth skvělá herečka, to jsme též věděli i bez toho. Po skvělých trailerech studená sprcha. 5/10
Ta druhá (2024)
// Tendenční dokument klouzající tak extrémně po povrchu, až si říkám, proč si vůbec někdo dával tu námahu to vypouštět do světa. Téma zajímavý.
Tanec s vlky (1990)
// Věci, který mě po třicítce bolí nejvíc. 1. Sledovat muže, když přijdou o svý psy (nebo vlky). 2. Sledovat muže, když přijdou o svý koně. 3. Záda, když čtyři hodiny v kuse intenzivně sleduju jeden z největších mistrovských kousků kinematografie a už nevím, jak jinak se u toho posadit/lehnout si. Tady za to ale všechna ta bolest stála. 10/10
Vrah naoko (2023)
// Až vás příště někdo pozve na Netflix & Chill, nemyslí tím sex, myslí tím sledování Hit Mana. 8/10
Star Wars: Akolytka - Ztracená / Nalezená (2024) (epizoda)
// První čtyři díly jsou fajn a mají vzestupnou tendenci, napětí roste s tím, kterak Jediové pátrají po tom, kdo tahá za nitky. Z tohohle pohledu je to vlastně pro hrané Star Wars něco zcela nového a zajímavého. Scénář není bohužel na takové úrovni, jako ho měl Andor, ale nad nějakými silly dialogy nebo nelogickým přesouváním postav tady jde snadno přimhouřit oko, protože zbytek evokuje éru George Lucase dost na to, abych se bavil jako u těch nejlepších momentů prequelové trilogie. Na slibovanou akci a máchání světelnými meči pak ještě jistě dojde, každopádně první polovina nadějná, hlavní záporák má potenciál rozvířit zase trochu debaty okolo Star Wars mytologie, tak snad se internet nezasekne na hlavní hrdince a její představitelce. Nebylo by v tento moment asi nic otravnějšího, než poslouchat opět ty stejné kecy, akorát s novým jménem.
Philadelphia (1993)
// Nebudu lhát, ten film mě měl od úvodní písně. :) Zatraceně silné soudní drama a za mě asi nejlepší Hanks.
Běžící muž (1987)
// Osmdesátkový Hunger Games s Arnoldem, včetně nějaké výstřednosti. Dokázal bych si to představit ještě úchylnější, zároveň jsem asi rád, že neznám předlohu, protože tohle moc kingovky nepřipomínalo. 5/10