Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (66)

plakát

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001) 

Jak by řekl Wilda Šejkspírů: „Mnoho povyku pro nic.“ Předpokládám, že mě většina zdejších uživatelů bude nenávidět, ale zkrátka nechápu, proč se kolem tohohle spustil takový humbuk. Než jsem tenhle film viděl poprvé, tak jsem byl natěšený asi jako každý jiný. Začátek celkem ušel, jenže jsem stále čekal, kdy se něco stane. Uplynula hodina… dvě… tři… a... nestalo se vůbec nic! Další díl to samé – tři hodiny chůze, nudných a nicneříkajících dialogů a děj v podstatě žádný. Trojka byla ještě delší, ale aspoň se tam něco dělo. Celá filmová trilogie je podle mě naprosto o ničem – pokud se dá na nudu umřít, tak jsem asi už dávno mrtvej. Rozhovory jsou tak stupidní, že mi to přijde, jako když se baví Tataři. Půlku těchto zbytečných dialogů bych vystříhal – aspoň by film netrval neskutečný tři hodiny. A ty chyby! Takto si představuji naprostý vrchol diletantství. Režisér a střihači snad hráli poker se skřety nebo létali dracích, protože si nedovedu vysvětlit, jak mohli pustit na plátna trojici filmů, z nichž každý má přes 80 chyb? To je kolem 250 chyb, opravdu skvělá vizitka… Blbůstky, kdy jde vidět štáb nebo kus něčeho co tam nemá dělat, jsou sice v každém velkofilmu, ale zde to přímo bije do očí. Mizející věci, zbraně, které se samy proměňují za jiné, chyby v posloupnosti a především naprosté nelogičnosti jako třeba Elf s nekonečnou zásobou šípů - to je nějaký fantasy prvek nebo co? Orkové jsou mrtví když je praštíte poklicí od hrnce, zatímco do Boromira můžete napálit několik šípů a stejnak se pak ještě stačí vykecávat s Aragornem. Taky nechápu, proč se místo nelítostného doražení vždycky najde nějaký dobrák, který radši empaticky čumí, namísto toho, aby vystřelil poslední ránu (zřejmě nějaký další fantasy efekt). Uprostřed bitevní vřavy umírá nějaký hrdina. Jeho kámoš si toho všimne, poklekne a začnou se v klídku bavit, jakoby se kolem nic nedělo. Samozřejmě se nenajde nikdo, kdo by toho využil (no jo, umírá mu kámoš, tak ho necháme a počkáme, až se zvedne a všechny nás ve vzteku pobije). Co to jako má bejt? Lidé, kteří se kají, že se jim tato trilogie nelíbila, a snaží se najít alespoň některá pozitiva, v komentářích nejčastěji zmiňují něco jako „dějově zbytečně roztáhlý, ale ta krajina – tak ta byla fakt nádherná“. To je sice pravda, nádherná příroda tam bezesporu je, ale pokud to někoho zajímá, ať si pustí dokument o Novém Zélandu a ještě si ušetří několik hodin času. Chápu, že spoustě lidem se líbí tyhle fantasy povídky, které se točí kolem hobitů, skřítků, trpaslíků, elfů, nezničitelných prstenů a bůhvíčeho ještě, ale pro někoho komu je svět fantasy cizí (to by pak už rovnou mohli lítat na okřídlených prasopsech, pěstovat masožravé pampelišky a střílet po sobě explodující medvědotchoří výkaly), je to jedna velká k uzoufání dlouhá nuda. Shrnuto a podtrženo: pěkná krajina, dobrá hudba a vynikající speciální efekty jsou jediným důvodem, proč dávám alespoň jednu hvězdičku.

plakát

Collateral (2004) 

Pokud máte rádi thrillery, ve kterých ten „hodný“ vede psychologickou válku s tím „zlým“ (Nelítostný souboj, Obchodník se smrtí, Training Day, atd.), pak se vám pravděpodobně bude líbit i Collateral. Důvod? Inteligentní dialogy mezi sociopatickým nájemným vrahem a jeho taxikářem, který nic neměl tušit („Slyšels někdy o Rwandě? Během pár týdnů tam pozabíjeli 800 000 lidí a tys pro ně nehnul ani brvou. Já oddělam jednoho tlusťocha a tebe to rozhodí.“ „Možná měl rodinu, žena a děti teď budou vyrůstat bez táty. A navíc já stejnak neznam žádný Rwanďany...“ „Toho chlápka v kufru taky ne.“), vtipné hlášky („Já ho nezabil – zabily ho kulky a pád.“), skvělá hudba, svižný děj a geniální výběr hlavních rolí. Tom Cruise (naštěstí) smáznul image milého hezouna, a coby šedovlasý zabiják vypadá skutečně přesvědčivě. Co se týká Jamieho Foxxe, tak ten se tváří, jako kdyby se už v taxíku narodil. Zasloužených pět hvězdiček!

plakát

Zahulíme, uvidíme (2004) 

Chápu, že přeložit originální název filmu a zatraktivnit jej pro domácí trh je leckdy složité, ale že naši skvělí distributoři dokážou zkopat i naprosto zřejmé překlady jako Inception/Počátek, The Bourne Identity/Agent bez minulosti, The Amityville Horror/3:15 zemřeš, The Messengers/Prokletí domu slunečnic, My Boss's Daughter/ Šílený rande, je už vskutku na pováženou. Nevím, co hulí distributoři, ale přeložit „Harold & Kumar Go to White Castle“ jako Zahulíme, uvidíme, to už chce opravdu prvotřídní materiál. Takhle to vypadá, že jde je jenom o hulení a ne o hladovou cestu za minihambáčkama do White Castlu, což možná odradilo dost lidí od zhlédnutí téhle bláznivé komedie. Ve skutečnosti se ale jedná o svižnou a šílenou akci, ze které i plyne jedno ponaučení: nikdy se nesnažte jezdit na zhuleném gepardovi!

plakát

Nuda v Brně (2003) 

Jeden z mála filmů, jehož název dokonale vystihuje děj. Dokonce se obávám, že pokud by někdo vynalezl přístroj na měření nudy, tak by se tento film pravděpodobně dostal mimo rozsah stupnice. Ano, tak velká nuda to je. A bohužel nezůstala jen v Brně, ale přenesla se i do Plzně, kde jsem na tento snímek koukal. Tvůrci se zcela evidentně drželi nepsaných pravidel, podle kterých musí každý "novodobý" český film splňovat tyto dvě podmínky: za a) v každém filmu musí hrát alespoň jeden z těchto herců - Vilhelmová, Trojan, Budař nebo Liška a za b) hlavní postava musí být alkoholik, feťák, retard nebo homosexuál (anebo ještě lépe - ve vzájemné kombinaci)... Z nějakých, mě neznámých důvodů, si nedokážu vysvětlit, za co tahle blbost mohla vyhrát nějakou cenu. Zasloužila by si leda tak nominaci na cenu za rovnoprávnost, protože aby se naši barvoslepí spoluobčané necítili ukřivděně, tak je celý film pro jistotu natočen černobíle. A proboha, co ta hudba? Další rovnoprávnost? Nemyslím si, z tohohle by se hrůzou řval i hluchoněmej... Takže závěrem: za a) film se alespoň snaží tvářit, jako že má děj, za b) příliš mu to nejde a za c) existují i horší filmy...

plakát

Kouř (1990) odpad!

Hned ze začátku se vám musím přiznat, že na tuhle satiru jsem se kouknul jenom kvůli tomu, abych zjistil, odkud se vzala známá písnička "Je to fajn, fajn, fajn, je to fajn fajnový." V muzikálu sice ani tak nejde o děj, ale zrovna v tomhle konkrétním případě jsem došel k závěru, že tady vlastně nešlo o nic. Skoro všichni herci mi přišli dost nesympatičtí (ono taky těžko hledat někoho sympatického, když se třičtvrtě filmu odehrává v začouzený továrně na buhvíco), a co se týče písniček, tak to je také jedna velká tragédie. Pochmurná atmosféra v industriálním prostředí, kýčovitý děj, samej úchyl a sem tam nějaká vtipná hláška - to je asi tak všechno co tenhle film nabízí. Tahle absurdita z produkce Divadla Sklep neměla nikdy spatřit světlo světa a raději zůstat tam, kam patří - zavřená ve sklepě...

plakát

Taxi (2004) odpad!

Jediný film, který se mi nepodařilo dokoukat do konce. Zámořští kolegové si zřejmě mysleli, že když to funguje frantíkům, tak proč by to nepřineslo úspěch i jim, stačí to přece jenom okopírovat… Hereckém obsazení Queen Latifah, coby řidičky superrychlého taxíku? Francouzi by řekli faux pas. Už jen zbývá varovat záchranáře, že na mělčině uvízl další kytovec. I závody v prdění v domově důchodců jsou vtipnější a méně trapné než tenhle film.

plakát

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) 

Pokud bych měl slovo „kult“ přiřadit jen k jednomu jedinému filmu, byl by to bezpochyby Pulp Fiction. Když jsem tenhle slavný film viděl poprvé, tak jsem ho ohodnotil sotva třemi hvězdičkami. Uznávám, bylo tam pár vtipných hlášek i scének, ale na druhou stranu mě štvala dějová linie, která se neustále posouvala dopředu a zase dozadu, takže jsem se občas ztrácel kdesi v časoprostorové smyčce a nevěděl jsem, jestli to, co se zrovna děje se skutečně zrovna děje, anebo se to už stalo, nebo se teprve má stát. Nechal jsem si to rozležet v hlavě a něco mi prostě říkalo "ty vole, pusť si to ještě jednou." Napodruhé to bylo naprosto o něčem jiném, zkrátka jsem pochopil, že genialitu tohoto snímku oceníte až po několikátém zhlédnutí. Ačkoliv na filmy koukám zásadně v originále, tak zde musím ocenit i český dabing, který se tu opravdu nadmíru povedl, a díky němuž spousty hlášek a scén zlidovělo. Bohužel mě mrzí, že dost lidí tento film odsoudilo, aniž by ho vůbec dokoukaly do konce, nebo mu alespoň daly druhou šanci. Na takové vidláky bych zavolal pár zfetovaných negrů s kleštěma a letlampou, aby si hoši trochu zablbli…

plakát

Halloween: H20 (1998) 

Tenhle film jsem poprvé viděl v Německu. Sice německy vůbec neumím, ale znalost slov „tod“ a „blut“ mi celkem stačila na to, abych mu rozuměl. Nakonec jsem zjistil, že bych udělal líp, kdybych se kouknul jen na poslední půlhodinku, protože předchozích 50 minut je o ničem. Zajímavé také je, že hlavní psychouš, Michael, nikdy nikam nespěchá. Teprve když je někdo nablízku, začne kolem sebe zběsile máchat kudlou, i když celej film chodí jako posranej. Zvláštní, že?

plakát

Záhada Blair Witch (1999) 

Označení "horor" je zde opravdu na místě, protože sledovat tento film byl pro mě opravdu děsivý zážitek :-) Jedinou záhadou tak zůstává fakt, jak mohla tahle kravina vydělat 240 milionů dolarů?

plakát

Spalovač mrtvol (1968) 

Co naplat, že atmosféra je plná dvojsmyslů (a popelu), není to ani děsivé, ani napínavé. Pan Kopfrkingl si po celý film odříkává monology a všichni kolem něj jen mlčí a tupě přikyvují (jsou to přece jenom hloupoučtí a nemyslící Židé). Čekal jsem něco realističtějšího. Mnohem realističtějšího. Chuť mi spravily snad jen morbidní hlášky... Možná to má hlubokou myšlenku, ale jinak mi to vlastně celé přišlo jako jeden velký, ale dost ujetý vtip. Dávám jednu hvězdičku, a to jenom kvůli Rudolfu Hrušínskému a zajímavé kameře. Doufám, že tenhle film už nikdy neuvidím, jinak bych ho musel spálit.