sQelle

Poměrně vlažné zklamání, Jeden pro mne z nejočekávanějších filmů přinesl místo horkých malin s vynikající vanilkovou zmrzlinou, jaký rádoby lepší polárkový dort. Čekal jsem vřící a elektrizující biják, plný vášně a zapeklitosti milostného trojúhelníku a nakonec to díky šílené smyčce flashbacků je jen silně pulzující tenisový zápas, který má šmrnc stejně jako pohled na Zendayu, ale u těchto primitivních pudů, jako je dokazování ega si ve sportu a sexualita to zároveň i končí.

Když jsem si četl o námětu, říkal jsem si: jo, to bude ideální pro takovou tu jednu blbost ročně, zní to jak Sharknado, filmy o vraždícím lenochodovi nebo Velocipastor. A ono když se člověk odprostí od toho všeho vyjde najevo vlastně něco podobné, blbě se obhajuje film o lidech převlečených za bobry. Jenže tady fungují jiné aspekty a to je především úcta k filmům, filmovým trikům a historie kinematografie jako taková. Dostal jsem tak nadupanou smršť zábavných skečů, které jsou tak abnormální, že se člověk směje celé té absurdnosti, která je pojatá s úctou k lidem jako je Karel Zeman.

Na Stallona velmi průměrný film, jako většina z jeho věcí, kde se tváří jako nehynoucí hrdina. V 80.-90. letech to fungovalo asi velmi dobře, nyní jsou hrdinové této doby trošku k smíchu, ačkoliv je fajn si u podobných frků odpočinout a pobavit se tím, jaká bitka bude závěrečná a kde se odehraje a tady je to extra originální. Zespoda helikoptéry si moc lidí asi držku nerozbilo. Z průměrnosti však vytrhává velmi dobrý zaporák v podání Johna Lithgowa, který tak posouvá film o příčku výš.