Skeeveq

Tarantino. DiCaprio a Brad Pitt. Čekal jste někdo nudu? Nudně vypadající momenty jsou přesně taktovány tak aby Vás následující scéna rozsekala co nejvíc. Plamenomet na konci byl bonbónek. Opět se potvrzuje, že i kdyby měl dobrej film 4 hodiny, stejně Vám přijde krátkej. Tarantino se opět vrací k absurdní komedii vycházející z US reálií. Je to super.

Když mě žena na tenhle snímek vytáhla do kina, řekl jsem jí, že už ty „autofilmy“ fakt nemusím. Co se dalo vidět jsem viděl a všechno vidět prostě nemusím. Myslel jsem si, že to bude nuda. Zse měla žena pravdu a já se šeredně spletl. První vteřiny a musel jsem si poposednout. Další minuty s neuvěřitelným zvukem mustangů. Christian Bale a Mat Damon výborně doplňují skládačku. Precizní práce a přímočará divoká energie jsou přesně ty dvě věci o kterých člověk věří, že stvořily tu superkáru, která vzdálenost dvouapůlhodinového snímku ujede dřív, než byste opravdu chtěli. Na konci se mi chtělo skoro křičet. Pocta, kterou snímek dává Kenu Millesovi tím, že ho nechá zmizet v oblaku prachu, místo aby na místě dramaticky uhořel, mi přišla také fajn. Perfektní zvuk, perfektní herecké výkony. Bale mě tady hodně mile překvapil. Výborná režie a kamera. Za celou recenzí lze udělat jednu PS. Kdybych na něj měl, šel bych si hned chytit nějakýho staršího mustanga Shelby GT a zaplatil si za jízdu někde na okruhu.

Poetický western odkazuje na anglického básníka a malíře Wiliama Blakea. Stejně se jmenuje I hlavní postava, kterou ztvárnil Johny Depp. William se nechá železným ořem dovést až na samý konec trati. Jako mladý muž z nešťastné lásky vezme práci v místních ocelárnách na pozici účetního. Cesta po železnici ukazuje proměnu z městské krajiny do odlehlých oblastí prérie a divočiny plné indiánů a bizonů, které zástupci bělošské kultury ze zábavy z vlaku odstřelují. V ocelárnách narazí na tvrdou realitu. Místo je již obsazené. Na hotel nemá dost peněz, ale potká v noci před barem místní děvu, které pomůže na nohy poté, co ji místní štmgasti vyhodí. Protože už nechce pro ně své řemeslo dál provozovat. Když je v noci její bývalí milenec najde spolu doma v jedné posteli a pokusí se Wiliama zastřelit, zastřelí pouze dívku a Wiliama tou samou kulkou postřelí. Onen milenec ale není nikdo jiný než syn majitele oceláren a hraje roli místního ocelářské prince. Nechá vyhlásit po Wiliamovi pátrání s tím, že to on zastřelil jeho přítelkyni a ukradl jeho koně. Co na tom, že to není pravda, brzy jde po Wiliamovi každý lovec odměn v okolí včetně šerifů. Černobílý snímek je především o metafyzickém putování Wiliama Blakea s jeho novým průvodcem. Vyděděným indiánem, který si říká “Nikdo” a už od dětství, kdy ho běloši vláčeli po anglických náměstích, jako ukázku divošské Ameriky, se našel v básních Wiliama Blakea. A setkání s postřeleným Wiliamem Blakem je pro něj stejně mystické jako pro Blakea setkání s indiánem, kterého žádný kmen už nepřijme mezi sebe. A tak umírajícího Wiliama provede pomocí strýčka peyotla až k místu jeho posledního odpočinku, kdy v tichu odjíždí a umírá na malém mořském kajaku, pohupujícím se na mořských vlnách za hypnotizující hudby Neila Younga. Jarmushův mysticko-psychologický western vtáhne člověka někam hluboko a i napodesáté Vás něčím překvapí a donutí Vás po skončení ještě dlouhé minuty jen koukat do stropu a přemýšlet o životě.

Clint Eastwood. Jeho poslední snímky jasně hovoří o hluboké introspekci a “Pašerák” jde ještě o něco dál. Z života starého Earla Stonea důchodce, který nejraději ze všeho pěstuje své květiny, se shodou okolností stane převozník pro mexický drogový kartel. Najednou se začíná vice věnovat rodině, na kterou celý život neměl čas. Začíná splácet dluhy… A po jeho stopách se mu snaží jít vynikající Bradley Cooper jako agent DEA Colin Bates. Film vznikal rekordních 6 měsíců od začátku natáčení až po uvedení do kin v prosinci roku 2018. Přesto se jedná o dvouhodinový snímek, který svým klidem, vyzrálostí i vhodně načasovanou akcí doplňuje sbírku posledních, jak scénaristických tak herních, počinů Clinta Eastwooda. Pašerák, ač končí zatčením Earla Stonea, chvíli po pohřbu jeho ženy, má překvapující a až pozitivní závěr. Earl Stone se sám ke všemu před soudem přiznává. Jeho Rodina, která ho celý život měla za šupáka, který je nechal na holičkách, se s ním dojemně usmíří a slibuje, že ho bude navštěvovat. A Earl se může za ostnatým drátem vklidu věnovat své největší vášni. Pěstování květin.

William Wallace je skotský sedlák. Jeho otce a bratra zavraždily angličané už když byl malý. Dobře si pamatuje, že anglickému králi se nedá věřit. Když mu hned po svatbě anglický regiment hodlá znásilnit jeho manželku, neudrží se a angličanům se postaví. Tak žačne vzpoura postupně všech skotských sedláků proti anglické okupaci a skončí až bitvou u Bannockburnu, která je rozhodujícím momentum v osvobození se Skotska od anglické nadvlády. Mel Gibson je sám sobě režisérem a člověk by řekl, že se už jako skot musel narodit. A jako rodilý australan má určitě ke skotské nátuře a jejich vztahu k anglické koruně velmi blízko. Dílo je strhující. Jak je dramatické tak nepostrádá typický humor Mela Gibsona. Tento historický velkofilm získal 5 Oscarů a není třeba dodávat, že si je všechny zaslouží. Ty tři hodiny jsou tak nabité krásnou přírodou a dobrodružstvím, že utečou jak voda a Vám je líto, že už to končí. Jak? Na to se určitě podívejte. Stojí to za to.

Velmi dobré převedení knižní předlohy Sergeje Lukjaněnka na filmové plátno. Anton Goroděckij je zde ještě vice presentován jako alkoholik, který po rozchodu se svou přítelkyní nenajde lepší řešení, než obrátit se na starou čarodějnici žijící v umakartovém bytě sídlištního paneláku, aby mu jeho lásku opět přičarovala. Ta jej varuje, že bude muset zabít plod v jejím lůně, jinak se k němu určitě nevrátí. A takový hřích bude muset vzít Anton na sebe. Ten bere vše velmi lehkovážně a se starou čarodějnicí si plácnou. Tím začíná Antonův svět nabírat nových barev. Převážně šedivých z prostoru šera. Stává se členem Noční hlídky. Světlých čarodějů, lykantropů a zvěromágů… Film velmi dobře ukazuje jak těžké je posuzovat, kdo zrovna jedná jako ten temný či světlý. Co je dobro a co je opravdu zlo? Snímek velmi dobře postihuje problematiku, kterou se zaobírá Sergej Lukjaněnko ve svých knihách. Ještě zajímavější je, že Sergej Lukjaněnko měl lví podíl na scénaři a filmové zpracování do jisté míry rozšiřuje obrazy z knih. Některé pasáže jsou např. zfilmované sny knižních postav a tak narozdíl od běžné praxe v kinematografii tento snímek svou předlohu ještě o něco doplňuje.

Kultovní filmové zpracování podle knihy F. Herberta se drží původního námětu. Ačkoliv byl David Lynch za tento těžce kritizován a zisky nebyli dle očekáváíní, tak osobně si myslím, že má své nezastupitelné místo mez klasickým sci-fi své doby jako umělecké dílo. Příběh o Muad-Dibovi, budoucím spasiteli svého národa, bojujícího proti obchodní guildě, která drancuje z planet vzácné koření, má dynamický děj a pro tehdejší dobu naprosto nový pohled na sci-fi kinematografii. O Nákresy kulis se postaral mimo jiné H. R. Gyger. Jedny z hlavních postav si zahráli tehdy ještě mladí Sting, nebo Patrick Stewart. Kulisy jsou často až divadelního charakteru a zřejmě i díky tomu jsou herecké výkony tak vynikající.