Lynette

Náročné bitevní scény byly natáčeny např. na hradě Valdštejn (začátkem března r. 1999).

Scény, odehrávající se v rodinném domě u indiánské rodiny Bighawků, byly natočeny ve vlastní rezidenci filmařky Valerie Red-Horse v kalifornské Tarzaně.

Pro složité kaskadérské scény byli angažováni vyhlášení kaskadéři z České republiky a Slovenska.

Původně chtěl štáb natáčet v Maďarsku, ale české lokality se jim zalíbily natolik, že se filmový štáb rozhodl natočit celý film v České republice. Filmování pak probíhalo od prosince roku 1998 do března 1999 ve velmi náročných podmínkách, a to hlavně díky nepříznivému počasí.

Štáb měl pro natáčení k dispozici přibližně dvě desítky koní, speciálně vycvičených pro náročné filmové scény. Koně přivezl z Francie jejich cvičitel, který je trénuje speciálně pro film a který s nimi byl po celou dobu natáčení přítomen na place. Další koně byly pro film dovezeny z Itálie, Španělska a další evropských zemí.

Protože nebylo možné filmovat v autentickém prostředí Ruska, filmaři natáčeli exteriérní scény v rozsáhlých dekoracích předrevoluční Moskvy, které byly postaveny ve Španělsku. Venkovské exteriérní scén odehrávajících se v zimě byly natočeny ve Finsku a některé filmové záběry ze strastiplné cesty vlakem byly dokonce natočeny až v Kanadě. Natáčelo se od 28. prosince 1964 do 7. října 1965.

Film byl natočen za pouhých 19 dní.

Režisér Rodrigo Bellot původně uvažoval o názvu La Balada de la Dependencia Sexual.

Rok po uvedení filmu v říjnu roku 1999 činily třby filmu při rozpočtu okolo 700 000 amerických dolarů pouze okolo 10 000.

V roce 2000 byl film nominován na PFS Award v kategorie demokracie, výklad a lidská práva.

Roku 1999 byla herečka Valerie Red-Horse spolu s Lowellem Ravenem nominována na cenu Young Artist Award v kategorii nejlepší herecký výkon v tv filmu, pilotním dílu, mini-sérii nebo seriálu. Valerii nominovali za vedlejší roli mladé herečky a Lowella za roli mladého herce věku nižšího 10 let.

Snímek získal roku 1999 Top Applause Award za herecký výkon protagonistek Valerie Red-Horse a Jennifer Farmer, kterou si odvezli z mezinárodního filmového festivalu v Santa Clarita.

Herec Ed Harris, který ztvárnil hudebního velikána, nosil ve filmu hnědé kontaktní čočky, aby změnil barvu svých očí.

O úspěšnosti filmu svědčí I fakt, že z 29 filmovývh festivalů, kterých se film v USA zúčastnil, si přivezl 12 ocenění, přestože je indiánská kinematografie v této oblasti ještě značně nedoceňovaná.

Když herečka, scénáristka, producentka a režisérka v jedné osobě Valerie Red-Horse nabídla tento filmový projekt spolu se svou spoluproducentkou a hereckou kolegyní Yvonne Russo jiným producentům a filmovým společnostem, potýkala se s nejistotou. Producenti se zdráhali, protože v severní Americe nejsou filmy s indiánskou tematikou dodnes moc oblíbené, a tak se Valerie Red-Horse rozhodla, že si založí vlastní produkční společnost.

Snímek hned brzy po uvedení získal několik ocenění, mj. i za to, že většinu rolí ztvárnili indiánští herci a ne běloši, převlečení za indiány.

Dle herečky a spoluproducentky filmu Yvonne Russo byl největší problém se získáním peněz na natáčení. Herečka, scénáristka, režisérka a producentka tohoto filmu Valerie Red-Horse získala převážnou část zdrojů na natáčení od indiánského kmene Mashantucket Pequot, který žije v americkém státě Connecticut. Tento kmen totiž vlastní největší indiánské kasino ve státech.

Postava indiánského čejenského bojovníka Sokola je nejslavnější rolí Pata Hoffmanna. Paradoxně však roli neměl rád už během natáčení a dodnes o ní nerad hovoří.

Film byl natáčen ve filmových studiích Sony Pictures v kalifornském Culver City v Kalifornii a v utažském městě Moab.

V originálním znění není slyšet jen angličtina, ale také irská gaelština, jelikož do Irska sahá režisérův původ.