Reklama

Reklama

Ve stínu Beethovena

  • USA Copying Beethoven (více)
Trailer

Obsahy(1)

Aby složil svou Devátou symfonii, musel být svobodný – ve všem... Jemný příběh o posledních letech života Beethovena – jeho vášni, žádostivosti, utrpení, jeho lásce a jeho genialitě. Beethoven právě dokončuje Devátou symfonii, jeho nejvýznamnější dílo. Je hluchý, nemocný, ve špatných náladách, zpitý a naprosto sám. Lidé ho obdivují a zároveň jím pohrdají, nikdo mu nerozumí a není zde nikdo, kdo by mu pomohl v jeho nejhorších chvílích – až na mladou ctižádostivou skladatelku… jeho múzu… strážného anděla… který se objevil v jeho životě. Jejich vztah, nejprve neohrabaný až trapný se brzy změní v opravdové přátelství a vzájemně prospěšné hudební partnerství. Partnerství, které umožnilo premiéru Deváté symfonie a dalo v posledních chvílích Beethovenovi mnoho štěstí a poklidu. Leitmotivem filmu režisérky Agnieszky Hollandové je svoboda, svoboda ducha a tvorby, ničím neomezena, protože jen tak lze v umění dosáhnout pravdivosti. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (100)

amarth 

všechny recenze uživatele

Film je v jádru vydařený. Je to však hudba, silně emotivní Beethovenova hudba, která jej dostává do vyšší roviny. Vysoce hodnotím i scénář, kdy si scénárista pohrává s detailními popisy smyslu a pocitovosti skladeb psaných "maestrem". Ne každý člověk vidí onu nezaměnitelnou představu o vyjádření světa a věcí kolem sebe pomocí hudby. Zde se mu jí dostává na stříbrném podnose...Výše zmíněnému přikládám i vysvětlení takto nízkého celkového hodnocení uživatelů... ()

elle 

všechny recenze uživatele

Beethoven má v sobě něco tak velkého, co se nějak brání vmáčknout se do literární nebo filmové podoby, aby to bylo věrohodné. Každý se toho nějak lekne a natočí kompromis. Obsadit postavu protihráče Beethovena ženou je už samo o sobě riziko, protože se celý film bojím, jestli z toho nebude laciná romance, ale obsadit zamýšlený umělecko-platonický vztah nudnou Dianou Krugerovou je smrtící. Není to první film, který tato herečka kazí ne nedostatkem snahy, ale pouhou přítomností. Modelky prostě nemohou být opravdu zajímavými herečkami. V dokonalosti jejich tváře, která tak dobře vypadá s tím pravým nalíčením na fotkách, je něco, co se filmovému prachu přímo vzpírá a nechce na nich ulpět. Chvílema jsem se opravdu snažila si ji představit jako to, co mi Hollandová servíruje - jako děvče na začátku 19. století, posedlé hudbou, jež musí neustále snášet odpor a předsudky mužá i žen a nešlo to. Nejvíc jsem jí věřila, že nesnáší krysy. Není ani dobrá jako kostýmní herečka. Doufám, že to je její poslední kostýmní film. Ed Harris je o mnoho pater lepší herec a chvílemi mi jeho interpretace sedla, ale příběh nešel daleko a já s ním taky ne. Ed Harris je navíc pro mě příliš známá tvář, Takže Polka natáčí anglicky mluvený film o německém skladateli, tedy lépe řečeno o modelce, která hraje ženu, která ho obdivuje, inspiruje a chce být Beethovenem. ()

Reklama

novoten 

všechny recenze uživatele

Spoilery - - - Je umění natočit se zářivou Diane a dokonalým Harrisem takhle nicneříkající film. Scénář předvádí všechny možné veletoče, dialogy se linou velmi nevěrohodně a mistr skladatel řádí jako pominutý, jenže ani téměř po hodině jsem si k němu nedokázal najít cestu. To samé platí o Anně - může být jemná, něžná, nadaná, ale ten důvod, proč se nechává od svého idolu trápit, není jasný ani na chvíli. Při natolik banálně vystavěném konfliktu Beethovena a jeho synovce, založeném na srovnání touhy po absolutním umění a nejjednodušších zákrutech života běžných lidí, nedokážu pochopit, kde se najednou vzala tak kouzelná scéna, jakou je společné dirigování Ódy na radost a už vůbec ne, proč ještě před ní najednou hluchý génius říká Anně, že ji potřebuje. Navíc rozpačitě režírující Agnieszka Holland zkouší nové nápady, které v drtivé většině případů nevychází a třeba taková třesoucí se kamera na pozadí velkolepých tónů bylo šílené šlápnutí vedle. Navíc nedodržuje hlavní zásadu režiséra. Film musí poutavě začínat a končit silným závěrem. A zatímco úvod dodržuje nejslepější klišé filmů odehrávajících se v minulých stoletích (tedy chudé lidi tupě zírající a extra špinavě vypadající), konec zase téměř do puntíku vykrádá Amadea. Při podstatně delší stopáži bych možná pochopil, jak se ti dva k sobě po duševní stránce dostali tak blízko. Takhle mi zůstalo pár krásných světlých momentů během tápání ve tmě. A v tichu. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Zajímavý pohled do posledních měsíců života Ludwiga van Beethovena a role Anny Holtzové v jeho pozdní tvorbě. Především orámováno překrásnou hudbou, vrcholící v 9. symfonii s Ódou na radost. Bohužel, zážitek mi poněkud rušila Diane Krugerová, dost nevhodně umístěná a dost nepřirozeně dirigující, s hlubokým dekoltem, který byl v oné slavnostní atmosféře nepříhodný. Ed Harris se mi naopak líbil, škoda dvou fekalistických scén, ty si mohli američtí filmaři odpustit, snad se chtěli přiblížit Amadeovi, ale plně se jim to nezdařilo. Nakonec jim tyto scény odpouštím a hvězdičku škrtám jen za tu Krugerovou. ()

Greg25 

všechny recenze uživatele

Ve stínu Beethovena je jeden z těch filmů u kterých si říkáte, že to zpracování není vůbec špatné, ale pak vám dojde, že to má být o Beethovenovi a ouvej, tady to začíná skřípat. Má-li to být o Bethoveenovi, pak je to spíše trapný pokus o vtip, berete-li to jako etudu, jako něco co by se mohlo v jeho životě stát, ale tímto způsobem se určitě nestalo, pak to vcelku jde. Co mě trochu zklamalo jsou herci, Ed Harris je sice dobrý, ale mé představě o Beethovenovi neodpovídá ani zdaleka, navíc místy docela přehrává, Diane Kruger je herečka o které dodnes nevím co si mám myslet, v některém filmu vystřihne roli tak, že nadšením tleskáte a v jiném filmu je tak podivně rámcová, plochá a unylá, a to je bohužel tento případ. Celkově mám z tohoto filmu takový dost vlažný dojem. Uznání ovšem patří výpravě a před úžasnou Beethovenovou hudbou nelze jinak než smeknout. 60% ()

Galerie (49)

Zajímavosti (8)

  • Beethoven se ve filmu zmíní o své Sonátě měsíčního svitu. Je to však anachorismus, protože Sonáta č.14 dostala toto pojmenování až několik let po skladatelově smrti. (imro)
  • Rukopisy Beethovenovy hudby jsou připisované dvěma přepisovačům. Oba ale byli muži, a ne ženy, jak tvrdí film. (imro)
  • Snímek získal nominaci na cenu Goya jako nejlepší evropský film, úspěch se dostavil ve stejné kategorii až na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastian. (imro)

Reklama

Reklama