JoudaCZ

Tak tohle je pro mě naprostá jednička. Spacey, Crowe, Cromwell, ale vlastně i Basingerová, Pierce nebo DeVito, všichni skvělí. K tomu atmosféra podsvětí a Hollywoodu 50.let, zajímavá story, výborně zvládnutá režie... A Rollo Tomassi je větší bubák než Voldemort se Sauronem dohromady!

Pro mě nejlepší Coenovka. Každopádně nejvtipnější. A jasně v mé osobní TOP5. Viděli jste jiný film, kde by vám Bridgesova postava ani nepřipadala, že by ji hrál Bridges? Přidejte k tomu dobrý scénář, dokonalé dialogy, Buscemiho a Goodmana v nejlepší formě, pár svěle sehraných menších rolí (Stormare, Thewlis, Mooreová) a jako maxi-třešeň pak Turturrova Quintanu, no a máte dokonalý filmový dort, který se nepřejí. DUDE: "Jesus". QUINTANA: "You said it, man. Nobody fucks with the Jesus."

Jednoduchý příběh věrnosti a pomsty. Geniální spojení filmového vyprávění s přesnou hudbou tvoří z tohoto filmu svým způsobem operu. Režijní vychytávka: bodyguard sleduje v TV animák, v němž jedna postavička zastřelí jinou přesně stejným způsobem, jak se to o chvíli později přihodí i Sonnymu.

První shlédnutí: úžas ve stylu WTF??? Druhé shlédnutí: No, dobře, no... Třetí, čtvrté a každé další shlédnutí: s přiblblým úsměvem na tváři si užívám ten gejzír nápadů (průřez lodí, delfíni..), vizuálních vychytávek (ta spousta mořských potvor), vtípků (sauna na lodi, rádio v helmě, adidasky). K tomu skvělá Cate Blanchett, výborní Murray, Houstonová, Goldblum, Gambon. A ta hudba! Nemůžu ten film obecně doporučit, opravdu není pro každého. Někdo třeba nezkousne tu záměrně trapnou akci (osvobození lodi, záchrana účetního na ostrově). Někomu může vadit naivní přehrávání některých herců (Dafoe, Wilson). Ale já to potřebuju, aspoň jednou za rok.

Lovec jelenů je jeden z nejsugestivnějších válečných filmů z Vietnamu. Ne svými bojovými scénami, ty byly v Četě lepší, ale ve svých "komornějších" pasážích, v zobrazení dopadu válečného zážitku na jednotlivce. DeNirovo odcizení po návratu do Ameriky až hmatatelně ukazuje nesdělitelnost tohoto zážitku, z toho není cesty zpátky, přes snahu jeho i okolí. A Walkenova ruská ruleta, to je opravdové psychické peklo. Je až neuvěřitelné, že tohle natočil režisér bez jakéhokoli jiného zaznamenáníhodného (ježiš, to je slovo :-)) zářezu ve své filmografii, a to před ani po.

Svatá trojice spaghetti westernu (Leone-Morriconne-Eastwood) vytvořila dílo, kde herci, obraz a soundtrack hrají naprosto rovnocennou úlohu. Namíchali správnou směs napětí, humoru a chlapáckého patosu. Uvedli nás do světa, kde se každý musí postarat především sám o sebe, kde podraz na parťáka je téměř součástí dobrých mravů, ale kde tím pádem každý ví, na čem je. A ty tři hodiny, které nás nechají v tomto světě pobýt, jsou zároveň velkým zážitkem i skvělou zábavou.

Nejpůsobivější film Lasse Hallströma s celkem temnou, leč přesto optimistickou atmosférou, které se drží těsně nad hranou kýče, ale nesklouzne pod ni. Film má výborné herecké obsazení v čele s ústřední čtveřicí, jimž zdatně sekundují Rhys Ifans, Pete Postlethwaite či Scott Glenn. Po skončení filmu vám v paměti zůstanou krásné obrazy krajiny, atmosférická (byť mírně vlezlá) hudba a velmi působivá scéna Quoyolů táhnoucích dům přes moře.