Kakho-oto

Nejedná se o první filmovou mayovku, která se neodehrává ani na Divokém západě ani v Orientu. Filmy Poklad Inků, Poklad Aztéků, Pyramida boha slunce se totiž odehrávají v Latinské Americe, kterou nelze za Divoký západ označit ani v nejbujnější fantazii. Divoký západ představuje pouze území na západě USA (zjednodušeně řečeno západně od řeky Mississipi). Přízrak v křoví je první zfilmovanou mayovkou, jejíž děj se odehrává v Evropě (pokud nepočítáme životopisný film Karel May ze sedmdesátých let). Doplněk ze dne 8. 3. 2016: moji poznámku doplnili do zajímavostí, avšak jako autora (opravené) zajímavosti ponechali hippymana. Děj filmu vychází z předlohy Ztracený syn, což je jeden z pěti kolportážních románů Karla Maye. Film přebral z knihy poměrně dost, na druhou stranu je román velice rozsáhlý a dal by se podle něj natočit velmi dlouhý seriál. Filmařům NDR se hodila sociálně kritická linka příběhu: vykořisťování saských tkalců buržoazií, přičemž hlavní padouch je velký mamonář a bezohledný člověk. Film neurazí, ale chybí mu kouzlo většiny filmových "mayovek" z 60. let. 65 %

Ještě jednou spojení Zemeckis a Hanks a znovu zajímavý film. Osobně mám Trosečníka radši než Forresta Gumpa. Film je zkrátka takový povedený Robinson Crusoe z konce 20. století. A ani ti lidojedi mi nechyběli...

Těch 50 procent je až příliš málo, poněvadž seriál není vůbec špatný. První dvě série jen nasadily laťku příliš vysoko... Do děje vstupují nové postavy - Villa Parkerová, Čejen Jizva, rasista Gettis, slaboch Cooper Maine a jiní. Zapojení indiánů do děje kvituji, za jistých okolností bych to napsal i o Bentovi, ale toho zla nadělal až příliš. Spojení George a Madeline je zajímavým dovršením děje celé ságy. Ze záporných postav přežili jen ta protivná Ashton, mamonářka Izabel Hazardová a zlý indiánobijec ze Severu. Celkem rušivým prvkem jsou noví herci pro staré role (již třetí představitelka Izabel Hazardové! a druhý herec v roli Charlese Maina - sympatický, ale příliš mladý). "Třicet případů z období před, během a těsně po americké občanské válce" je mou srdcovou záležitostí (1. řada 90 procent, 2. řada 90 procent, 3. řada 75 procent). Nelogičnosti seriálu Nebe a peklo jsou ovšem okaté – zatímco Gas Maine má již pět let, Orry mladší má maximálně dva roky, avšak ve skutečnosti se oba narodili někdy na přelomu let 1864/1865, o Orryho bratrovi Cooperovi Mainovi nebylo v seriálu Sever a Jih ani vidu ani slechu, Augusta Barkleyová zemřela při porodu Gase, avšak v seriálu Nebe a peklo Charles Maine řekl, že Augustu zabili ve Virginii, snad největším lapsusem je skutečnost, že Stanley a Izabel Hazardovi jsou pár let po občanské válce na svobodě, ačkoliv na konci války jim bylo dokázáno obchodování se záměrně nedbale vyrobenými děly.

George Hazard - nejlepší a nejkladnější postava celého seriálu. Napínavý a dramatický vyfabulovaný děj je prokládán historií občanské války v USA. Děj je dost smutný - konce Augusty, Virgilie, Clarissy, vypálený Mont Royal. Alespoň, že všichni záporáci zmizeli postupně z děje - až na toho nejhoršího, jak divák zjistí v seriálu Nebe a peklo (tj. vlastně Sever a jih III).

Téma dokumentu je výborné, zpracování již poněkud horší. Seriál postupuje chronologicky a v každém dílu (celkem šest epizod) vystupují protagonisté z několika zemí. Vedle několika důležitých a známých akcí odboje (Varšavské a Pařížské povstání, likvidace F. Kutschery ve Varšavě, zničení mostu u Gorgopotamos, masová pomoc Židům v Dánsku aj.) se doslechneme i o drobných akcích jako bylo roznášení letáků či sabotáže stojících německých aut - není to na škodu, poněvadž především tohle byl odboj, takových činů bylo nejvíce. Čtyři hvězdičky nemohu udělit, poněvadž tvůrci naprosto ignorovali český odboj (začali Polskem, kde začala druhá světová válka), dokonce nezmínili ani likvidaci Heydricha či zpravodajskou činnost, která byla do června 1942 velmi silná. Kromě toho vynechali z okupovaných zemí již jen Albánii a Lucembursko... Rozsáhlá činnost sovětských partyzánů je v dokumentu zmíněna velice okrajově, nezaznělo ani slovo o banderovcích, bojujících i proti nacismu, ani o běloruských partyzánech včetně skupiny židovských bratří Bělských není v dokumentu ani zmínka. Vím, že dokument nemohl zmínit vše, ale minimální zmínky o bývalém Sovětském Svazu a absence zmínek o protektorátu Čechy a Morava a Albánii jsou velkým nedostatkem.

Jaký smysl má natáčet film jako tento nebo třeba Osmy Jiřího Stracha? A to mají být komedie? Jediným opravdovým kladem filmu je velice sympatická Aislinn Derbez.

Veliké bourání - vynikající Huba jako T. G. Masaryk, celkově 70 % Den po Mnichovu - skvěle vybraní herci pro role armádních špiček, Landa velmi přesvědčivý jako Emanuel Moravec, celkově 85 % Kulka pro Heydricha - Ivan Trojan zahrál Františka Moravce přesvědčivě, ale epizodu sráží hloupá klišé o našem "bezmocném" domácím odboji (zejména replika o dvou telegrafistech, když špionáž zahrnovala rozsáhlé sítě osob), celkově 65 % Všechnu moc lidu Stalinovi - dobrý průměr v rámci seriálu, Jiří Vyorálek roli Gottwalda zvládl, pan Novotný se mi v roli Beneše líbí více než Martin Finger, celkově 75 % Zabíjení soudruha - druhý vrchol seriálu, postava Gottwalda zde vyznívá jinak než v předchozím dílu, zaujme i zařazení popravy Milady Horákové, celkově 85 % Musíme se dohodnout - třetí nejlepší epizoda, výborně zahraná postava Josefa Smrkovského, zaujaly mě řeči o padesátých letech, celkově 80 % Je to jen rock n roll - celkem zbytečný díl, pokud chtěli, aby měl seriál devět epizod, měli místo toho zařadit epizodu z roku 1945 (Košická vláda či pozadí Pražského povstání), celkově 60 % Poslední hurá - Marek Daniel hraje Václava Havla opravdu dobře, ale co naplat, když je tato epizoda stejně jako předchozí jen velmi průměrná, největší klad - Oldřich Kaiser hrající v podstatě neznámého Oskara Krejčího, celkově 55 % Ať si jdou - od tohoto dílu jsem v podstatě nic nečekal, ale nakonec jsem byl mile překvapen, Klaus i Mečiar jsou zde podání výrazně záporně, zaujala mě postava Františka Vlasáka (O. Vlach), celkově 80 %

Devadesátá léta to popisuje celkem dobře. Některé díly jsou opravdu kvalitní. Z těch, co mám v živé paměti, považuji za nejlepší tyto: Případ Anděla, Bílá past, Tónina smrti (čtyři hvězdičky), následují více či méně průměrné epizody (Bratři, Tabatěrka, Zlatá klec, Osudná nadílka, Krutá daň omylu, Veronika, Osamělá), podprůměrné jsou epizody Zimmer frei a Camel story. Celkem nechápu, proč ČT nikdy nezopakovala výrazné díly (Vykání psovi, Flek na hru, Nechte maličkých - tento prý po premiéře kritizoval Vladimír Železný, tehdejší ředitel Novy...). Zbývající díly si vůbec nevybavuji (Lambada, Vůně peněz, Kdo unesl Marthu M?). Mimochodem všechny díly ČT samozřejmě vysílala, ale reprízovala jich pouze devět a nedávno další tři. Text v sekci zajímavosti (že devět dílů televize vůbec neodvysílala) není pravdivý. Ještě dodávám, že celý seriál minimálně jednou vysílala slovenská televize (tuším Markíza). Seriál je neprávem až přespříliš kritizován, ve skutečnosti i řada dnešních kriminálních a detektivních seriálů není ani na úrovni Tomsy. Kolikrát např. opakovali v televizi Big Bena, dříve Wolfův revír, případně naše seriály jako Hříšní lidé města brněnského apod. Viděl jsem první řadu Policie Modrava a celková úroveň tohoto seriálu je o poznání horší než v případě Detektiva Martina Tomsy.

Nadprůměrný western s neznámými tvářemi, které předvádějí přijatelné výkony. Nevím, jestli z toho čiší televiznost, ale rozhodně je to lepší než stejnojmenný film z roku 1993. Film chápe rozhořčení a boje indiánů, zároveň je ale nijak neidealizuje. Leckoho překvapí, že masakr Apačů Mexičany se zřejmě nezakládá na skutečnosti - viz příspěvek v české wikipedii, jehož autorem je zřejmě Pavel Mizera, odborník na Apače. Bojové a násilné scény, ztvárněné ve filmu, jsou kruté, bez příkras, realistické a naturalistické. Za mě 80 % a plnohodnotné čtyři hvězdičky. Geronimoooo!!!

Indiáni jako totálně neschopní bojovníci a jeden mezi nimi žijící potomek Vikingů likviduje jednoho Vikinga za druhým. K tomu se nedá nic říct... Kladem je nádherná kanadská krajina, některé akční scény a Indiáni hrající Indiány.