Kakho-oto

Tento díl jsem si postupem času celkem oblíbil. Jedná se o druhou a poslední epizodu, v níž dostane větší prostor Zemanova první manželka Lída. Na rozdíl od Třetích houslí má tento díl smysl i jakýsi náboj. Vyšetřování zpronevěry na nádraží je odlehčením mezi dvěma perfektními díly o Bláhovi. Výborné výkony Vránové, Hudečkové, Klema i Fišera. Při včerejším sledování mě též napadlo, že je zde Zeman nejlidštější v rámci celého seriálu. Scéna, kdy zachraňuje v kolejišti paní Vondrovou je vynikající (natočena navíc bez kaskadérů). Z druhé řady se mi méně líbí epizody Křížová cesta, Dáma s erbem, Prokleté dědictví a Třetí housle.

Státobezpečnostní složky pošlou Zemana mezi ukrajinské banderovce a jejich spojence, poněvadž Zeman se nápadně podobá nedávno zastřelenému banderovci Richardu Lipinskimu. Vzhledem k tomu, že Lipinski uměl perfektně nejen česky a německy, nýbrž rovněž polsky, jednalo by se o poslání Zemana na jistou smrt. V ději se Zeman potká s Lipinskiho známým Kleiberem, který Zemana brzy zcela prokoukne, přesto není Zeman zlikvidován. Žádný příslušník SNB se zřejmě nikdy nevydával za banderovce, v tomto případě se tvůrci asi inspirovali polským seriálem Kapitán Klos. I s rubínovými kříži jako poznávacími znaky banderovců se zřejmě jedná jen o autorskou licenci scénaristů. Přes tyto výhrady se jedná o mou velmi oblíbenou epizodu seriálu, která velmi rychle uteče. Jeden z nejakčnějších dílů seriálu o Zemanovi. Ukáže se v něm rovněž, že bitky nejsou rozhodně Zemanovou silnou stránkou.

Dějově v rámci první desítky seriálu nejpohodovější díl. Žádní Banderovci, žádný převrat, žádní vrazi, žádní agenti. Z těch klidnějších dílů je to jeden z nejlepších. Výborná Světla Amortová v roli vychytralé babky kořenářky. Do děje jsou zde uvedeny dvě důležité postavy seriálu - budoucí první Zemanova manželka Lída (podle scénáře rodačka z Prostějova a její představitelka pocházela z Brodku u Přerova) a zejména kriminalista Miroslav Stejskal, který se pak objevuje až do 26. epizody. Ano, rovněž Ladislav Skládal (Ivo Niederle) se poprvé objevuje v epizodě Mědirytina.

Vynikající epizoda a zároveň i nejkratší z celého seriálu. Příběh se nikdy nestal a pokud měl skutečně nějakou předlohu, muselo se jednat o příběh diametrálně odlišný. Nesouhlasím však s názory, že seriál je kromě viditelné komunistické propagandy (většiny dílů) rovněž protiněmecký. Protinacistický totiž neznamená protiněmecký. Kdyby byl seriál opravdu protiněmecký, pak by nikdy nemohl uspět v socialistickém východním Německu. Právě v NDR se seriál o Zemanovi těšil největší popularitě (kromě ČSSR), před lety dokonce seriál vyšel v Německu na DVD nosičích. Herecké výkony v tomto dílu jsou výborné, totéž platí o hudbě a celkové atmosféře epizody.

Po propagandistické stránce nejzvrhlejší díl celého seriálu, avšak samotný děj má spád a je to "o něčem", na rozdíl od předchozích Klaunů či komediálně laděných Třetích houslí. Vladimír Brabec zahrál roli kovaného komunisty bravurním způsobem, což je nejvíce vidět asi právě ve Štvanici. V jednom měli ale tvůrci epizody pravdu - střílení v babické škole skutečně nebylo žádnou šachovou partií Státní bezpečnosti. To bylo jen zbožné přání propagandistů z druhého břehu - novinář Sláva Volný na konci šedesátých let a jeho pokračovatelé po roce 1989, zejména v devadesátých letech. V Babicích stříleli antikomunističtí fanatici v čele s Ladislavem Malým. Komunisté pak celé události využili ke svým cílům - k uspořádání propagandistické kampaně včetně monstrprocesů, které měly zastrašit všechny odpůrce kolektivizace.

Kromě Třetích houslí, na které se již ani nedívám, se jedná o nejhorší díl seriálu. Epizoda silně komunisticky propagandistická a zároveň silně nezáživná. U Tatranských pastorále mě napadlo, jak se tvůrci seriálu "shazují" tím, že v této epizodě ukazují, jak filmaři chtějí točit vše po svém, bez ohledu na případnou látku vycházející ze skutečných událostí. Naproti tomu v Klaunech tvůrci útočí na uměleckou sféru, navíc na herce. Zeman (samozřejmě ústy herce Vladimíra Brabce) je označuje za pozéry, klauny...V seriálu je tak možné hledat i různé jinotaje, dvojsmyslné narážky apod.

Jan Otčenášek je jako scénárista podepsán pod dvěma díly majora Zemana a v obou případech se jedná o luxusní příběhy. Zajímavé je, že inspirací se pro tvůrce stala nevyšetřená sexuální vražda. V seriálu je v rozporu se skutečností nejen vyšetřena, ale navíc je prezentována jako nesexuální vražda (oběť se vyspala se svým milencem a teprve poté byla někým jiným zavražděna). Dialogy mezi Zemanem a režisérem jsou brilantní, nová postava Martina Gajdoše zde dostala větší prostor než v dalších dílech. Ze třetí desítky seriálu mám raději jen Poselství z neznámé země. Tatranské pastorále jsou podle mě skutečně kvalitnější než kultovní Studna a Mimikry. V neposlední řadě se jedná o jeden z nepolitických dílů seriálu (většina těch několika dalších apolitických je kvalitou mnohem horší než Tatranské pastorále).

Ještě o něco horší díl než předchozí epizoda Dáma s erbem. Stopáž dílu je příliš dlouhá a hudba pro tento díl se Liškovi moc nepovedla. Nebavily mě příliš dlouhé výslechy několika recidivistů, naopak dialogy mezi Zemanem a Blankou i rodící se vztah mezi nimi se mi líbily. Nebýt Ledvinkovy zmínky o jeho bratrovi - pachatel loupeže, toho času v cizinecké legii, jednalo by se o naprosto nepolitický díl. Nicméně zločinci této epizody patří k dělnické třídě, byť se jedná většinou o recidivisty.

Jeden z nejpolitičtějších dílů, který se pokouší stoprocentně obhajovat proces kolektivizace. To byla velmi temná a násilná kapitola historie, což díl vůbec nereflektuje. Naopak komunista Karel Mutl říká Zemanovi, do kdy si to násilí "kulaků" ještě nechají líbit. Babické události byly komunisty využity k brutálním represím, mj. k více než deseti popravám (včetně nezúčastněných osob). Na druhé straně není pravda, že šlo v případě střelby ve škole (tři mrtví, čtvrtý předstíral mrtvého a přežil) o akci vyprovokovanou komunistickou Státní bezpečností. V Babicích stříleli antikomunističtí fanatici větší než příslušníci tzv. skupiny bratří Mašínů. Zejména to platilo o Ladislavu Malém, jenž rozhodně nebyl žádný dvojitý agent (takže v tomto bodě nebyli tvůrci daleko od pravdy). Čistě divácky mám desátý díl seriálu celkem rád (dramatičnost, spád i pár menších akcí), v rámci první řady je to můj čtvrtý nejoblíbenější díl.

Po dvou strhujících dílech pokračuje seriál neslaným a nemastným příběhem, kde se bývalá rakouská či německá šlechtična a nacistka podílí na krádežích starožitností z mobiliáře zámků socialistického Československa. Začátek dílu mě celkem bavil, ale scény, kde Zeman i Stejskal předstírají zájem o dvě zločinné ženy, epizodu celkem potopily. Pamatuji se na dokument ČT k této epizodě - na inkriminovaném případu krádeží cenných historických předmětů se nepodíleli příslušníci bývalé šlechty ani nacisté. Archiválie z natáčení seriálu (viz kniha Daniela Růžičky) to jednoznačně potvrzují, takže výsostně propagandistický díl, který měl jednoznačně očernit šlechtu.