Recenze (2 804)
Santa je úchyl! (2003)
Málem jsem se přetrhla smíchy. To jest jediný přetrvávající dojem. Ámen.
Kuky se vrací (2010)
Co to, český film, po kterém nemám chuť zvolat kupříkladu "Ta úvodní scéna byla ale trapná!" (Ačkoliv u většiny českých filmů posledního pětiletí až desetiletí mám spíš chuť naříkat "Všechny scény kromě té úvodní byly trapné!") Toto je prosím pěkně český film, u kterého mě nenapadá vůbec nic, co bych mu vytkla. Všechno sedlo jako nočník na zadek a nenastala jediná chvíle, kdy bych se nudila. A konečně také film pro děti, který děti nechápe jako slintající nablblé tvorečky, které stačí odbýt nějakým protivným popěvkem a pár pády na hlavu, nýbrž tak nějak ve smyslu Malého prince. Jsem naprosto spokojená.
Východ z továrny (1895)
Nevím, jak hodnotit. Nepopsatelné.
Bigbít (1998) (seriál)
Jako jednoznačný klad bych viděla dlouhou stopáž, čili od kapel uslyšíme něco jiného než v tradičních dokumentech, kde stihnou leda tak "Jo jo, to bejvaly časy" a zbytek skončí ve střižně. Pro mě, nepamětníka, jedinečné nakouknutí do světa, který už neexistuje.
Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba (1999)
Dobrý tak leda ke strašení mladých filmařů, nicméně je fakt, že nikdo nešermuje světelným mečem tak sexy jako Darth Maul. Užvatlanost a infantilnost je ale něco, co se prostě neodpouští ve filmech, kde se lidi (humanoidi?) rozřezávají vejpůl. Nicméně Ian McDiarmid podává skvělý výkon.
Až přijde kocour (1963)
"Klušte, ať je iluze dokonalá..."
Nepřítel před branami (2001)
Jsou různé druhy poselství. Tenhle film jako by skoro říkal, že jsme všichni jedna velká, šťastná, americká rodina. Ron Pearlman je borec. Nicméně aby ten film za něco většího stál, tak bych ustřihla začátek a konec... a vlastně bych ho tak nějak celej předělala.
Vraždy podle Agathy Christie - Malé vraždy Agathy Christie: Dům na útesu (2009) (epizoda)
Nějak se mi ty filmy nakonec zalíbily... Srovnávat s Agathou asi nemá moc smysl. Zastřešením se jejím dílem spíš tvůrci chtěli oživit televizní standart detektivek založených na ukecané/uzavřené dvojici poldů.
Příběhy obyčejného šílenství (2009) (divadelní záznam)
Ať žijí prkna, fakt že jo. Srovnání s filmem se nabízí, protože k té adaptaci jsem se dostala dřív. Nemůžu říct, co se mi zdá lepší, je to jiné. Na divadle se mi líbí nepřítomnost tety. Klára Melíšková je taková vhodnější, energičtější a střelenější Jana. A samozřejmě duo Krobot - Krobotová je kouzelné. Oproti tomu se mi zase sousedi a jejich verze líbili víc ve filmu. Rozhodně je chválihodné, že film nepůsobí divadelně a naopak. Používají si pěkně každý svoje prostředky a všichni jsou spokojení. Paráda.
Zloději kol (1948)
Velice emotivní film. Nevím, jak to v té éře černobílého filmu dělali. Stačilo se podívat do tváře herce, nebo často neherce, a v ní bylo všechno, co člověk potřebuje vědět. V jednoduchosti je krása, asi tak.