Poslední recenze (11)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/032/32406_153c6a.jpg)
Žena za pultem (1977) (seriál)
Souhlasím, je to agitační seriál. Narážky, na zlé kapitalisty, kteří jsou evidentně ještě stále mezi námi a pění chvály na socializmus, zaznívají z každého dílu. Ale zkusme odhlédnout od tohoto dobového trendu, bez kterého by se seriály v té době možná ani netočily, protože by je nikdo nechtěl vysílat. Podle mého názoru má seriál mnohem větší hloubku, než dost těch dnešních českých i zahraničních. Hlavní dějovou linií je jeden rok života prodavačky Anny Holubové. Postava prochází v průběhu zajímavě vykresleným psychologickým vývojem. A nejen ona. Na mezilidské vztahy v seriálu je podle mého názoru Dietl teda machr. Spoiler: Anna: Začíná v nové práci po odchodu od svého nevěrného muže. Musela v sobě najít spoustu síly a důvěry sama v sebe, aby opustila tuto domnělou jistotu v jejich manželství a vešla do života, kde se bude muset starat nejen sama o sebe ale i o jejich dvě děti. Svou sílu, rozhodnost a sebedůvěru projevuje i na pracovišti. Ve chvíli, kdy ztrácí půdu pod nohama v osobním životě – přestává bojovat za svůj nový vztah a podléhá intrikám bývalého manžela a strachu ze ztráty dětí – už svůj život netvoří, síla se z ní vytrácí a jen rezignovaně přijímá, co jí osud přináší. A jak to tak bývá, ani si toho sama není vědoma, dokud ji život (Dietl) trochu „nakopne“ incidentem s panem Vilímkem a Jiřinkou, která ji zklamaně upozorní, že dříve by Anna, jak ji všichni poznali, za své přesvědčení bojovala… Oskar: Na začátku je to nevyspělý až pubertální mladíček, který se otočí za každou sukní a rád sbírá klepy. Když v dalším díle bojuje o svou lásku, je vidět, že už nejde jen o hrátky. Myslí na manželství, na rodinu a uvědomuje si, že to není jen tak, a že je to třeba i o nějakém materiálním zázemí apod. V posledním díle vystupuje jako muž, který cítí zodpovědnost hlavně sám za sebe svou rodinu a už nemá čas na sbírání drbů z okolí. Dietl jeho vyspělost krásně vykreslil kontrastem, kdy Oskara konfrontuje s mladičkým studentem na praxi, v podání Otakara Brouska ml. Konec spoileru. Vedle Švorcové vyniká i skvělý herecký výkon Vladimíra Menšíka, Dany Medřické, ve své krátkosti i Jiřího Hrzána a pak mě v celém seriálu nejsympatičtější Hany Maciuchová – doporučuji 8. díl kde se skvěle blejskla :)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/380/158380446_c1d8a3.jpg)
Pojedeme k moři (2014)
Šla jsem s celou svou rodinou na komedii „pro celou rodinu“. Z kina jsme ale odcházeli po shlédnutí spíše humorně odlehčeného příběhu plného reality. Reality, se kterou si někdy ani dospělí neví rady. A jak se k ní pak mají postavit děti? Možná tak, jak je nám to podáno v tomto filmu. Před hledáčkem kamery se prostě nic neutají. Moc se mi líbí, s jakou lehkostí Jirka Mádl otevřel tolik Pandořiných skříněk naší společnosti. (Pro Budějčáky srdcovka).
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/188/160188625_2f51f9.jpg)
Svět podle Prota (2001)
Vím, že film má vysoké hodnocení, ale mně prostě žádnou velkou myšlenku nepřinesl. Tedy žádnou novou, originální, kterou by (domnělý) mimozemšťan, který zná a viděl mnohem víc modelů života, než je ten náš, mohl přispět. Dialogy mezi pacientem a jeho psychiatrem jsou podle mě trochu prázdné, i když se snaží tvářit závažně. Příběh bude možná o to zajímavější, když budete chtít věřit, že Prot je psychicky nemocný člověk. Právě v této nejednoznačnosti filmu je jeho kouzlo - ale pro mě i slabina.
Poslední deníček (1)
Milý Deníčku,
už v dětství jsem si tě odmítla psát. Jsi jen ztráta času. Raději si jdu pustit nějaký pěkný film...