Blowler

Pro mě to byla pecka! Nejsem skalním fanouškem hry, ale svět Warcraftu mám rád už od dětství. Umělé barevné prostředí by mohlo někoho urazit, stejně tak jako to, že místo děje se často mění, a nikdo se příliš nesnaží vysvětlit souvislosti. Kdo ale Warcraft alespoň trochu zná, souvislosti si doplní a pestrobarevné zpracování uvítá. Postavy se extrémně povedly.. uchvátilo mě zpracování orků, obzvlášť Gul´dana, stejně tak jako počítačové efekty. Kouzel nebylo moc, ale když už, tak to byl nářez. A co říct k příběhu? Je samozřejmé, že divák, který se šel podívat jen na "nějaké fantasy" se mohl čas od času v ději lehce ztratit. Chtělo by to jít víc do hloubky, ale to už by se do dvouhodinového filmu nevlezlo. (Nízkorozpočtový seriál jako možnou alternativu si raději ani nechci představovat.) Původně jsem si chtěl nechat plné hodnocení až na pokračování, protože se už teď klepu nedočkavostí na cestu do Kalimdoru, která bude, jak doufám, v dalším dílu. Nebylo by to ale fér, protože tento otevírající díl jsem si užil od první do poslední vteřiny. Lok'Tar Ogar!

Průměrná středověká mlátička s mizerným českým dabingem.

Kmotr potřetí. Za mě obrovský posun oproti druhému dílu, který ve mně nic nezanechal. Al Pacinův účes mi k jeho roli vůbec nepasuje, ale navzdory tomu je mi zde ze všech dílů nejsympatičtější. (Asi jsem se ho naučil po těch deseti hodinách trilogie mít rád). Michaelovi konečně došlo, že by nebylo špatné po sobě svým dětem zanechat něco, s čím by se dalo do budoucna pracovat. Jeho snaha o legalizaci rodinného podniku značí návrat k rodině a zdravému rozumu. Co se mi na tomto dílu nelíbilo, byl znatelný úbytek italštiny, která dělala tuto sérii tak atmosferickou a reálnou, a také pro mě až příliš moderní doba. To, že se tento díl ani zdaleka nevyrovná dílu prvnímu ani nemusím zmiňovat. Obecně se ale jedná ale o povedené zakončení série rodiny Corleonových, a dělá tak z trojdílné ságy příjemný kinematografický zážitek.

Dvě dějové linky. Mladý Vito, dobývající si po příjezdu do Ameriky svoje postavení v italské čtvrti a pak po několika desítkách let jeho syn Michael, který si upevňuje svůj post „hlavy rodiny“. Michaelova linka byla podle mého názoru úplně o ničem, mám-li ji srovnat s dějovou linkou prvního dílu. Rodinné záležitosti šly do kytek a i přes kupu emocí mi to přišlo prázdné. Jediná část, kdy jsem se nenudil, byl soudní proces a okolnosti okolo. Kouzlo jedničky jsem tu ani v nejmenším nenašel. To, že je to všeobecně uznávaný snímek po celém světě si dokážu vysvětlit jen skrz linku Vita Corleoneho ve ztvárnění Roberta De Nira, který to celé zachránil svou zvučnou italštinou. Tahle okrajová dějovka byla boží. Svou délkou ale bohužel v nepoměru k lince Michaelově, která má být tou hlavní. Závěrem - nechci, aby mě někdo chápal špatně. On je to opravdu dobrý film.. kdybych neviděl první díl. Asi jsem si představoval něco jiného. Něco, co si udrží standart.

Perfektní bajka o předsudcích. K dokonalosti tomu chybí už jen pogrom, nebo nějak podobně vyjádřená nenávist vůči dravcům. To už by ale nebyla pohádka :)

Další z mnoha atmosférických filmů, který nelze hodnotit pouze po dějové, nebo zpracovatelské stránce, nebo podle výkonu herců, ale podle toho, jaký z něj má člověk celkový dojem. Musím se s hanbou přiznat, že Kmotra jsem viděl tento týden poprvé. Nechápu, jak mi mohl tenhle masterpiece unikat tak dlouho. Rozmach organizovaného zločinu vykreslený skrz rodinné záležitosti italsko-americké mafiánské rodiny, to celé příležitostně podtrženo dokonalou dobovou hudbou. Někomu se může zdát celková tříhodinová stopáž trochu přestřelená, ale já si užil každou minutu. Nesčetněkrát jsem se s úsměvem přistihl při vzpomínkách na Mafii – jednu z prvních počítačových her, co jsem ještě před pubertou hrával. I přes to, že obě dějové linky dělí bezmála 20 let, nemohl jsem si nevšimnout množství asociací mezi hrou a filmem. Marlon Brando nemohl Dona Corleoneho zahrát líp; stejně tak mi sedl Robert Duvall jako consigliere rodiny. Al Pacina zde záměrně nezmiňuji, protože s ním mám doposud trochu problém. Právě proto mám, i přes více než pozitivní recenze, obavy z druhého dílu, který jsem si naplánoval na následující dny. Třeba nakonec překvapí jako ve Scarface.

Avatar jako film sám o sobě nebyl zase tak špatný, ALE animovanou předlohu mám natolik rád, že se svým hodnocením jít nahoru nemůžu. První fakt. Už to tu bylo řečeno, ale přesto to zopakuju. Snaha narvat celou sérii (cca 20 dílů) do jednoho filmu nemohla skončit dobře. Postavy působí prázdně, děj stále někam spěchá, nestíhá zaujmout, vše je zmatené. Ze světa se téměř nic nedozvíme, nicméně větší starosti mi tu dělají postavy. Aang, ústřední postava, je tu extrémně nesympatická kamenná držka. Sokka, v původní sérii neustále vtipný, trochu natvrdlý společník, by v tomto ztvárnění ani vůbec nemusel být. Zdá se být tak trochu do počtu. Hodně mě zamrzelo účinkování mé oblíbené postavy. Bez věčně optimistického, moudrými radami přeplněného a neustále trollujícího strýčka Irroha by seriál ztratil značnou část svého kouzla.A kolik že prostoru je mu věnováno ve filmu? 30 vteřin? Ale notak.. Mimochodem ztvárnění prince Zuky Devem Patelem mě odrovnalo. Shyamalan si vzal moc velké sousto, ale koneckonců zpracování Avatara by byla výzva pro jakoukoli režii. No co.. pokračování jsme se naštěstí nedočkali.

Krásný jednoduchý příběh o vyvíjejícím se vztahu mezi dívkou a lesním duchem, kteří se nemůžou dotknout. Nádherná hudba na začátku a na konci je místy vyplněna, pro mě nepochopitelnou, harmonikovitou hudbou, což je ale jediná vráska tohoto krátkého snímku. Animace je jednoduchá, ale neurazí. Vizuální stránka je v tomto případě druhotná. Příjemná třičtvrtě hodinka.

Čtyři povídky od několika režisérů. Některé z nich by zasloužily zasazení do širšího kontextu, zatímco jiné jsou nejsou moc dobře zpracované a krátký příběh nestihne zaujmout. Chtěl bych vypíchnout zejména třetí povídku., která vykreslila boj dobra se zlem docela dobře. Také postapokalyptický svět poslední povídky bych rád poznal mnohem víc. Smysl pro detail se ale ztrácí v nepřehlednosti scén. Obecně těmhle krátkým projektům moc nerozumím. Příběhy by mohly být každý zvlášť vynikající, ale toto uspěchané kolážovité zpracování mi opravdu moc nesedí a těžko se mi hodnotí. Škoda.

Avengers byli přes zimu na steroidech, protože padouši po úderech lítali ještě dál, než jsme byli zvyklí.. myšleno pozitivně. Tenhle díl byl napráskanej akcí nejen proto, že se tu objeví nejvíc superhrdinů, ale hlavně proto, že je konečně vidíme proti sobě. Já osobně si vybral stranu už předem, ale po shlédnutí už v hlavě nemám tolik jasno. Obě proti sobě stojící strany mají svoje motivace, i když ne se všemi argumenty lze souhlasit. Překvapil Black Panther (hlavně svým původem, který nebudu spoilovat), naproti tomu zklamal Spiderman, i přes to, že jsem od něj vůbec nic nečekal. Puberťácká vsuvka snažící se o stejný vtip stále a stále dokola. Celkový dojem parádní, kažený jen jakýmsi osobním duševním rozpolcením na konci filmu a tím, že dvě nejhlasitější slečny z celého kina musely sedět zrovna vedle mě.