AgnesDee

Ještě více stupidní, a ještě více nudné, než druhý díl.

Tam, kde první díl jakž takž funguje, dvojka selhává na plné čáře. Největšími problém jsou nejen průhlednost a tupost, ale hlavně nuda, která prostupuje naskrz celým filmem. Zde se dokonce nedá ani zasmát hloupostem, které v tomto filmu působí strašně hloupě, zatímco v prvním nějakým způsobem fungovaly.

Klasický příběh o Popelce + Deník Bridget Jonesové. Míchanica těch nejhorších hollywoodských romatických klišé představených v pouhé hodině a půl. Americká představa o chodu královské rodiny. Naprosto chápu všechnu kritiku, kterou tento film od diváků i recenzentů dostal. Jedinou výhodou tohoto filmu je, že o sobě ví, co je, a nestydí se za to. A navíc to z nějakého důvodu funguje.

Po dni přemýšlení z tohoto filmu mám opravdu zvláštní pocity. Na jednu stranu je to super nápad, zajímavě postavený svět a (alespoň pro mě ve filmu neokoukaná) jiná pravidla "magie", na které jsem zvyklá. Na druhou stranu jsem už od začátku měla pocit, že sleduju herce v kostýmech na filmovém setu, než postavy pohybující se ve fiktivním světě. Tento pocit jsem dostala až ve chvíli, kdy parta hrdinů dorazila do Ayly. Dále některé dějové "zvraty" nebyly pro mě vůbec žádné zvraty, protože jsem je prokoukla v podstatě okamžitě, co se objevili na plátně. Překvapil mě možná jeden zvrat, ale i ten je snadno rozpoznatelný už v polovině filmu, když se na něj dobře zaměříte. A nakonec mě trochu zklamaly bojové scény, které sice působily velkolepě, ale bohužel ze strany herců dost nedotaženě - hlavně co se týče bojového stylu Marka Lambory, který nedotahuje pohyby a víc než na efekt jede na rychlost pohybů. Jednička se mi po prvním shlédnutí líbila asi víc, ale myslím, že dvojka taky neurazí. Zvlášť, když se vlastně děj točí kolem jiné postavy, která dokazuje, že není jen na efekt, ale opravdu dokáže něco ovlivnit a není nudná.

Nejslabší ze všech čtyř nových X-Menů. Děj sice příjemně utíká, ale má spoustu děr, postavám často chybí motivace, nebo se jejich charaktery točí v kruhu. Nové bytosti nemají jasně definované schopnosti ani sílu, stejně tak nevíme přesné specifikace Jeaniných nových schopností. Místo skvěle napsaných postav jako v prvních dvou filmech a skvělých a zapamatovatelných bojových scén se nám přisere na scénu nepřehledný digibordel, o kterém si asi tvůrci myslí, že zahladí stopy špatně napsaného příběhu. Quicksilver, který měl v minulých filmech nejikoničtější scény a měl skvěle odhalený charakter i v těch pár scénách, ve kterých si dokázal získat každého diváka, je nyní odstaven na čtvrtou nebo pátou kolej a tři čtvrtě filmu vůbec nevíme, co se s ním stalo. A nakonec, Jeanina motivace je tak absurdní, že mi to hlava nebere. Když ví, na koho konkrétně je nasraná, proč prostě neútočí jen na Charlese? Proč chce zabít všechny okolo? Navíc v jednu chvíli vypadá, že ji to strašně mrzí, a v druhé už to dělá naprosto vědomě a bez výčitek. Vztek navíc ani nevytváří ta nová síla, ale ona sama ho v sobě potlačovala, tak proč se svaluje vina na onu novou sílu? O blbostech v tomhle "superhrdinským" bordelu by se dalo mluvit ještě dlouho, ale musím přiznat, že mě to ani nebaví.

O Jimmym Savilovi jsem do doby, co jsem se dozvěděla o tomto dokumentu, nikdy neslyšela. Buď je to tím, že jsem moc mladá, abych ho znala, a nebo prostě jen tím, že se k nám jeho sláva vůbec nedostala. Nemyslím si, že je první či poslední člověk, nebo chcete-li celebrita, která zneužila svého významného postavení ve společnosti k tomu, aby zakrývala své zločiny a používala slávu jako štít proti zranitelnosti, protože přece člověk, co se zná se samotnou královskou rodinou a dokonce papežem, nemůže dělat nelegální činnost. Ba co víc, člověk, co se stará o blaho lidí z vlastní země, dělá charitu, pomáhá dětem a baví celý národ svou výstředností a okouzluje charismatem, nemůže být obviněn ze sexuálního obtěžování malých holek, že jo! Z dokumentu je jasně vidět, že je to kolektivní chyba - chyba médií, že ze Sevila udělali národní "nedotknutelný poklad", chyba policie, že se nechala ovlivňovat a zametala příchozí obvinění pod koberec, a chyba samotného Sevila, který si budoval svou kariéru a kontakty k tomu, aby byl nedotknutelný, kdyby se náhodou něco provalilo. Dokument ovšem tento příběh vypráví velmi chaotickým způsobem. V jedné části Sevila oslavuje zobrazuje ho tak, jak ho veřejnost vnímala přes padesát let - což je na jednu stranu pochopitelné, protože ho lidé prostě takto vnímali a bylo proto více šokující, když se později prokázaly jeho zločiny. Na druhou stranu jsem se při sledování strašně nudila - sledovala jsem člověka, který má několik pořadů, pomáhá dětem, pořádá charitativní akce apod., a najednou je zde prostřih na novináře, který říká, jak hrůzné věci dělal. Já kupříkladu vůbec nevěděla, co dělal a komu, a tvůrci až moc počítají s tím, že všichni diváci tento příběh znají. Druhý díl je ještě rozporuplnější, protože už se pomalu dostáváme k jádru pudla, ale zároveň je nám stále předhazován jako filantrop dělající radost, který občas při rozhovoru řekne nějaký špatný vtip. Stříhá se z jedné doby do druhé, přechází ke čtvrté a vrací se na třetí, takže následně jsem byla zmatená, v jaké době se zrovna příběh nachází nebo na kterou oběť se zrovna zaměřil, i když u těch obětí je to taky dost matoucí. Celkově se jedná o jeden z těch horších Netflix true crime dokumentů, který je seskládán z různých televizních nahrávek, které v některých případech nemají s tím, co se vypráví, nic společného, a ve kterém se víc mluví o jeho úspěších, než o zločinech, o kterých by měl převážně být.

Skvěle zpracovaný dokument, který mapuje hlavně policejní práci a skládání jednotlivých střípečků, které nakonec dají dohromady obrázek velmi nebezpečného člověka, jehož dopadení považuji za jedno z nejzaslouženějších. Jen je pro mě dosti zklamání, že se jeho původu a minulosti zmiňuje jen krátký prolog poslední epizody. Jelikož proces trval tak dlouho, hádám, že byl podroben několika psychiatrickým vyšetřením a byl na něj vypracován nějaký posudek, který zdůvodňuje jeho motivace a činy. Proto mi nepřijde patřičné, aby závěr dokumentu vyhodnocoval Ramireze jako prostě zlého člověka, který se tak už narodil. Nikdo se takový nenarodí jen tak a řekla bych, že jeho minulost - dětství, dospívání a život v nejnižší společenské vrstvě by mohl hodně napovědět, proč tak strašné činy spáchal. Vím, že to asi nebyl účel dokumentu. Proto doufám, že v nedávno u nás vyšlé knize od Phillipa Carla se dozvím něco víc.

Tento kinematografický skvost jsme shlédli v autobusu, na cestě domů z dovolené, po několikahodinovém výletě a těšící se domů. Ovšem ani fyzické vyčerpání nezabránilo tomu, abych si myslela, že tento film byla jedna z nejhorších věcí, jaké jsem mohla spatřit. A to jsem ani nevěděla, že to existuje. Marek Vašut v jednom rozhovoru řekl, že je řemeslník, že je mu jedno, co natáčí, hlavně že mu to přinese peníze. A má pravdu. Vždyť je to jen práce a to nejjednodušší, co může divák opovrhující těmito "skvosty" udělat, je se na to prostě nepodívat. To ale neznamená, že to nemůžu zkritizovat. Děj je tak kurevsky předvídatelný a hloupě strukturovaný, že i Román pro ženy je lepším filmem. Tak špatně natočený a podprůměrně zahraný český film jsem dlouho neviděla. A to jich máme na kontě hodně.

Velmi krásný film, s velmi krásnými lidmi a velmi zajímavou zápletkou. Jsou zde momenty, u kterých bych ještě od tvůrců chtěla nějaké vysvětlení, nebo motivace některých postav (hlavně Franka), ale výsledek jako takový je velmi uspokojující. Harry Styles se profiluje jako dobrý herec, i když ještě potřebuje zapracovat na mimice, která mu v některých vypjatých scénách chyběla a šlo na něm vidět, že hraje. Florence Pugh je jako obvykle naprosto úžasná a svým výkonem a přesvědčivostí vytahuje laťku filmu o level výš. Některá témata jsou zajímavě nastíněna, ovšem ne úplně dotažena do konce, čemuž přispívá i fakt, že neznáme Frankovu motivaci. Až na pár nedotažených nápadů se ale film může profilovat jako zvládnutá femme sci-fi.

Po zhlédnutí nového Netflix seriálu je to skvělé doplnění o případu s odborníky a lidmi, kteří s Dahmerem pracovali. Některé repetitivní záběry byly ke konci už trochu otravné, ale ve výsledku to nijak neubíralo na kvalitě. Velmi dobře strukturovaný, i když jsem si myslela, že se o některých obětech dozvím trochu víc - například o Errolu Linseym, jehož sestra měla velmi emotivní projev u soudu. Zhlédla jsem tento dokument během dvou dnů a měla jsem z něj dost špatné sny. Už tyhle věci asi nebudu moct sledovat před spaním.