dr.fish

Výborná instruktáž k bílému místu v našich dějinách, které musí mnoho našich obyvatel dostudovat. Doba konce Rakouska-Uherska byla velmi ošidná, spousta lidí nevěděla zda stát na straně C.K. monarchie, nebo otevřeně zradit a dát se do služby nepřítele. Oddíly přeběhlíků a vlastizrádců formované v Rusku se staly nakonec národními a oslavovanými hrdiny, i když to nakrásně mohlo dopadnout i jinak. Kdyby monarchie nezanikla, byli by to vojenští zběhové odsouzení k smrti. Tyto jednotky bojovaly u Zborova proti rakouským (tedy i českým) regimentům. Zde ve filmu i otec proti synovi. Těžké byly chvíle zrození našeho moderního státu. Z filmu čiší vlastenectví a pýcha vybojované samostatnosti, vyvolává až shovívavý úsměv současného diváka, který k vlasti ve většině případů vztah zcela postrádá. A tak můžeme tehdejším Čechům jen závidět, jak hluboce vlast milovali a byli ochotni za ni zemřít, ať na straně monarchie, či budoucích čs. legií. 80%

Film o milionářích, kteří se přijeli do hor léčit ze svých neuróz a pomůže jim nikoli drahé sanatorium, ale vedlejší zemědělská usedlost žertem zvaná Grandhotel Nevada. Příběh je naprosto retardovaný a často jsem přemýšlel, zda je to záměr, nebo prostě jen průšvih. Nakonec jsem došel k závěru, že film je tak blbý, až je dobrý....70%

Vzhledem k tomu, že Josef Dvořák a Jitka Molavcová vždycky byli a jsou Puškvorcem a Lekničkou, je tato pohádka pro mne klasikou. Pro dnešního diváka jsou studiové pohádky asi trochu hardcore, ale taky se to dá chápat jako filmařský styl, a pak se to může stát i kultem. Pohádka je dějově velmi jednoduchá, ale řada hereckých es jí dává patřičný šmrnc. To je výhoda, kterou dnešní pohádky tak nějak postrádají...80%

Film sice nemá všech pět P, ale dvě má- Pešek-Plachta. Tato dvojice zachránila vcelku nenápaditou, bezdějovou komedii. Jinak se totiž ve filmu vůbec nic neděje, nebylo by v něm ani nic pro zasmání. Hana Vítová jest ženou, o kterou zápasí otec i syn a u toho Pešek s Plachtou asistují. Zvítězí mládí, jak je již zvykem ve starých filmech. Mládí a láska. 60%

Batalion- paluša nejhoršího ražení, kde životní ztroskotanci sedávají společně u stolu, aby konzumací levných kořalek přivodili sobě mentální inkompetenci a zapomnění. Barvitá skvadra kolem stolu, paleta životních příběhů, uprostřed nichž náš hrdina JuDr. Uher (F.Smolík), kterýžto podveden manželkou chycen byl do osidel alkoholu. Noci tráví jako bezdomovec kde se dá, ve dne v Batalionu spolu se zlodějíčky, lehkými holkami a jinou galérkou tehdejší Prahy. František Smolík podává jako alkoholik-bezdomovec skvělý herecký výkon, ovšem ostatní v Batalionu mu zdatně sekundují. Vedlejší postavy jsou brilantně vykresleny, mezi nimi Hana Vítová hvězda největší. Je vidět, že ve třicátých letech se netočily jen operetky a rozevláté komedie , ale i kvalitní drama. 90%

Přes veškerou nevyrovnanost jednotlivých dílů máme tu vrchol dětské televizní zábavy tehdejších let, pro mne i let dnešních. Je vidět, jak to herce baví a mě to bavilo a baví úplně stejně. Má to náboj a musím zrevidovat názor na Josefa Dvořáka. Ve své době to byl kanón. 90%

Osobně nemám nic proti pohádkám, ale tahle je opravdu pro ty nejmenší. Příběh velmi nekomplikovaný a pokud čeká divák zápletku, nedočká se. Ve stavení straší a protože se najde statečný chasník, který rozežene strašidla, vše dobře dopadne. žádný komplikace, žádný zádrhel, konec a zvonec. Trochu málo na ten poplach v maštali. Aspoň že na dvorečku mezi kulisami běhaly opravdové slepice!!! 60%

Klasická situační komedie tehdejších let se záměnou manželky a z toho vyplývajících potíží. Pištěk a Baldová tvoří humorný páreček, do toho dva důstonjíci od dragounů, služebnictvo a Marvan, jistota českého herectví. Přes několik světlejších momentů jde přece jen a pouze o obrazové záběry bez většího děje, vcelku ovšem vkusné a místy i vtipné. Slušný průměr. 60%

Příběh mladého muže, inženýra, který odjel do Prahy dělat kariéru v letectví a opustil matku i s obchodem na krku. Najde práci i lásku, ale maminky zas tak rychle neodpouštějí. Příběh postrádá nějaký větší rozsah i zajímavost, slavní herci této éry zachraňují co se dá. Film se neuvěřitelně vleče, je to látka na půl hodiny, nicméně opojení ze zvuku a hraní ve filmu bylo tehdy asi tak silné, že nebylo třeba ještě ani kvalitních scénářů. Je to tedy film pro znalce doby, aby si vychutnali i vše okolo. Pro běžného diváka jen slabý film pro pamětníky...40%

Jestli z vás ještě nekomu není jasné, proč máme u nás přebujelou byrokracii, toto je dokonalá odpověď a vysvětlení. Film je velmi tvrdou kritikou nejenom byrokratů, ale i socialismu. Pojmenovává to přesně a trefně, strach byl to, co vytvořilo socialismus, ale taky to , co mu nakonec i zlomilo vaz. Strach celou zemi paralyzoval natolik, že se rozložila. Bohužel to ale trvalo padesát let. Běh na dlouhou trať. A teď bude běh na dlouhou trať to zase dát dohromady. Hrušínský ve filmu září, Prachař hraje opět svého tradičního funkcionáře (skvěle), celé to tak budovatelsky šlape, že než se vyřídí stavební povolení, zamýšlená opravovaná budova se zřítí. Systém však chybu udělat nemohl, kdo tedy? 80%