Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (18)

plakát

Neuvěřitelná (2019) (seriál) 

Často jsem měl pocit, že se jedná o lehkou motivovou recyklaci hybridu The Fall a 13 Reasons Why, což rozhodně nemyslím nijak pejorativně, ono už přeci jen, jak taky podotkl Trey Parker, všechno bylo v Simpsons. Žádná velká dramata, přestřelky, efekty ani další podobný vizuální smog, vše se odehrává na psychologické a sociální rovině. Ve většině hlavních rolí jsou ženy, které svou lidskostí, empatií a obětavostí kontrastují s převážně mužským egoistickým cynismem, a to jak vyšetřovatelky, tak oběti, které všechny semlel dle mého značně nefunkční systém vymáhání spravedlnosti policií a prokuraturou. Ono pnutí mezi gendery jde znát od prvního až do posledního dílu, což je společensky vysoce aktuální, ale někoho, kdo má rád drsné kýčovité proslovy svalnatých rváčů hluboké jako kaluž po dešti, to asi dvakrát nenadchne, ale to není můj případ. Seriál je jinak poměrně přímočarý, má dvě dějové linie, které nemají mnoho nafouknutých nudných odboček, takže děj poměrně rychle odsýpá a hezky se prolne. Po kriminální stránce je seriál spíše obyčejný, ani patetická kovbojka jako CSI, ani nerdy Sherlock nebo Poirot. Za mě jde o podařený nadprůměrný seriál.

plakát

Car Masters: Z vrakoviště na výsluní (2018) (pořad) 

Tyhle stupidní americké reality show jsou tak trochu moje guilty pleasure. Ukažte mi rednecky, co něco dělají, cokoliv, a já budu fascinovaně koukat a tápat, jestli si ze sebe dělají srandu, nebo to je myšleno vážně, což se dá vlastně i vztáhnout na produkci. Ale to jejich vyjednávání o ceně, kultura, prostředí, jejich rady do života, poučky do byznysu ve stylu, když vyměním 30 tisíc za 50 tisíc, tak to je dobrý obchod a další, to mě asi nepřestane fascinovat. Ohledně takových redneck reality show je nejlepší, že potom člověk zjistí, jaké s tím Discovery a History channel (teď už možná i Netflix) mají problémy, protože ti lidi třeba neplatí daně, mlatí se v hospodě, auta jsou nelegální a tak dále, nicméně hrdost a ego jim nedá a stejně se tím půjdou pochlubit do televize, což třeba není tenhle případ, ale skalní redneck by si mohl říct, že to ještě neznamená, že to vlastně neznamená, že to nemusí být pravda. Kdybych to měl hodnotit vážně, nějakým přínosem pro kinematografii, tak je to odpad. Už jen proto, že téměř každý dialog tam je řečen dvakrát, aby to pochopil úplně každý, a rekapitulace, co se stalo před deseti vteřinami beží zbylých deset vteřin, což taky vypovídá o umělecké kvalitě tohoto počinu. Ale to není úplně všechno, protože celé je to tak absurdní, že mě to prostě baví, asi jako když vás kousne komár a vy víte, že si to nemáte škrábat, ale ono to je prostě příjemné. Nikomu bych nikdy tyhle redneck reality show nedoporučil a v hospodě bych je nikdy nehájil, ale pro tu celkovou bizarní emoci si zaslouží víc než odpad.

plakát

Devadesátky (2018) 

“Fuck, shit! That shit is dope!”

plakát

Operation Odessa (2018) 

Mám trochu rozporuplné pocity. Na jedné straně je korupce nejvyšších Ruska a jejich napojení na vyzrbojení narkobaronů tak neuvěřitelné a dechberoucí, že člověku zůstane rozum stát, ale tam rozhodně šlo udělat víc, než jen ukázat fotky kriminálníků, kteří jsou vlastně i hlavními postavami dokumentu, ve kterém vyprávějí svůj životní příběh. Ostatně mi dokument přijde spíše jako prostor pro vlastní prezentaci narkobaronů a jejich spolupracovníků, kteří polovinu filmu kovbojsky mluví o tom, jak jezdili v Lamborghini a Ferrari, aniž by byli nějak konfrontováni s hromadou mrtvol, která za těmi krvavými dolary nepochybně musí být. Vlastně tam kromě nahlédnutí do rock and rollového života kriminálníků není žádný závěr, žádná zjištění, žádná přidaná hodnota. Tyhle nekomentované dokumenty můžou být kvalitní, a to i přesto, že nenabídnou žádné odpovědi a jen vybízejí k zamyšlení, ale to se podle mě musí týkat nějakých kontroverzí a palčivých témat, tady mi přijde, že jde jen svezení se na vlně hypu kolem narkobaronů a war on drugs vytvořené Narcos, protože jsem se vlastně nic závratného nedozvěděl. Snímek podle mě neplní účel dokumentárního filmu, ale jinak je zajímavý a rychle utíká.

plakát

Karel Kryl 1969: Píseň skončila, žalář je naším domovem (1969) (TV film) 

Krásný nekomentovaný autentický vhled do rané tvorby Karla Kryla velmi krátce po jeho odchodu do exilu, který v nesestříhaném videu působí velmi lidsky, citlivě a pokorně až stydlivě. Vzhledem k okolnostem vzniku nahrávky se mi při sledování tajil dech a mrazilo mě v zádech. Děkuji Karlu Krylovi za celoživotní boj proti zlu, děkuji NRK za poskytnutí útočiště a zakonzervovaní neutěšitelného pocitu bezmoci roku 1969. Mocný a emotivní záznam i po 50. letech.

plakát

MOST! - Epizoda 2 (2019) (epizoda) 

Tak jsem dal šanci druhému dílu. Pokud v prvním díle působily postavy a dialogy nepříjemně uměle, tak v druhém díle už byly přímo nepovedenou předraženou kýčovitou karikaturou reality z Karlova mostu. Epizoda na mě celkově působí, jako kdyby někdo chtěl udělat koláž z vystřižených novinových článků a nalepil je omylem rubem nahoru. Ono to asi nebude o tom, že by seriál o slušných Češích, co nenávidí všechno a všechny, jakoukoliv deviaci od piva a fotbalu trestají pěstí a k odpovědnosti za promarněný život se staví jako teflon, nemohl být vtipný, to právě má ohromný potenciál, ale provedení je naprosto tristní. Místo sondy do hlavy rasisty je to spíše sonda do hlavy outsidera, kde právě probíhá mokrý sen o rasismu. Takový Eurotrip měšťáka do Mostu. Příští díl bude hate-watch, ale asi bude poslední, protože vlastně nezůstala, ani nebyla, jediná dějová linie, která by mě zaujala a chtěl bych vědět, jak skončí.

plakát

Máte slovo (2008) (pořad) 

Formát je zajímavý, tři zástupci různých stavů na každé straně proti sobě, takže často se potkají naprosto protikladné názory a sociální bubliny pukají, stejně jako vykulené oči účastníků a diváka. Jílková to moderuje podobně jako Sládka v Kotli, prostě se jí nedaří debatu pod kontrolou. Do všeho ještě šíleně řve a tleská publikum, naprosto nekriticky jako na pohřbu Kim Čong-Ila, kde hranice mezi oběma tábory v publiku je z potlesku jasná jako demilitarizovaná zóna na Kypru. Občas si říkám, jestli by nebylo lepší tam přeci jen dát klec. Samozřejmě ten obsah v důsledku vypadá jako naprostá parodie, takový hybrid poněkud vyššího standardu nezávislé veřejnoprávní žurnalistiky a Soukupa. Z tohoto pořadu se obvykle nic nového nedozvíte, pokud tedy nejde o hoaxy, fake news a konspirační teorie, které Jílková konfrontuje jen zřídkakdy, nicméně i to dobře poslouží jako sonda do společnosti. S pozvanými hosty a zvolenými tématy je velká šance, že se na tento pořad pokusí dívat právě oba tábory již tak polarizované společnosti, což je úctyhodná snaha, bohužel to je za cenu velkých ústupků na kvalitě i faktech. Takže s nadhledem si to ty tři hvězdičky za snahu i za pobavení při hate-watchi zaslouží.

plakát

MOST! (2019) (seriál) 

Narazil jsem na něj náhodou. Dialogy nepůsobí ani trochu autenticky a občas se v nich i ztrácí dějová linie, herecké výkony klasicky po česku pateticky přehrávané. Luděk, primitivní buran, který zná Poštu pro tebe z televize v pajzlu, už jen podtrhává neuvěřitelnost. Další seriál, který se pyšní tím, jak je nekorektní. Ono je v pořádku dělat nekorektní humor, dělat si srandu ze stereotypů, ale pokud se ty stereotypy pouze prohlubují, aniž by to bylo jakkoli vtipné a plnilo nějaký účel kromě parazitování na neštěstí jiných, tak se to nejen míjí s cílem komedie, ale rovnou to dostává cringe nádech, který mě odradí, pak už jen hledám chyby a těžce si mě seriál získá zpět. Pokud třeba Pustina dokázala dobře navodit atmosféru vyloučené problematické lokality, tak v tomhle případě to je taková nepovedená uměle nastrojená Potěmkinova vesnice. Občas jsem se přesto zasmál a pár vtipů bylo cítit Čtvrtou hvězdou, která se autorům povedla nesrovnatelně více.